Podle ústavu pro výzkum veřejného mínění Infratest Dimap klesla za uplynulý měsíc spokojenost s politikou Angely Merkelové o 12 %. Ředitel agentury Forsa Manfred Güllner se v magazínu Stern vyjádřil k tomu, jak tato čísla vznikla.
Stern: V posledním pořadu veřejnoprávní televizní stanice ARD „Deutschlandtrend“ (Německé trendy) zaznělo, že je s prací kacléřky Angely Merkelové spokojeno už jen 47 % Němců – v červenci to bylo ještě 59 %, jedná se tedy o pokles 12 %. Jak lze tuto razantní ztrátu souhlasu, pokud to tak lze vůbec interpretovat, vysvětlit?
Manfred Güllner: Napřed se musíme podívat, odpovídá-li vůbec tak velký skok realitě. Protože Infratest Dimap se pro pořad Deutschlandtrend ptá pouze jednorázově, tedy vždy 2 dny v měsíci. Oproti tomu my se dotazujeme den po dni, týden po týdnu a tím takovým výkyvům zamezíme. K tomu je třeba vzít v úvahu, že příznivci AfD (Alternativy pro Německo – pozn. překl.) vytvořili po útocích ve Würzburgu a Ansbachu jasnou souvislost s uprchlickou politikou Merkelové. A to samozřejmě vedlo k obzvlášť negativnímu hodnocení v očích sympatizantů AfD, kteří dle vyjádření ARD tvořili přes 10 % dotázaných – to tlačí průměrnou míru spokojenosti dolů. K tomu přichází příznivci CSU (Křesťanskosociální unie – bavorská partnerská strana CDU, tedy Křesťanskodemokratické unie – pozn. překl.), kteří bohužel nebyli stanicí ARD vyčísleni, které Seehofer (Horst Seehofer, předseda bavorské CSU a ministerský předseda spolkové země Bavorsko – pozn. překl.) svými výpady proti kancléřce také ovlivnil.
Stern: 65 % dotázaných je dle ARD Deutschlandtrendu s azylovou a uprchlickou politikou Angely Merkelové málo nebo zcela nespokojeno – tedy o 7 % více, než v dubnu. V průzkumu, který pro Stern provedl váš institut Forsa, si 69 % respondentů myslí, že se teroristické útoky z Würzburgu a Ansbachu nedají spojovat s uprchlickou politikou kancléřky. Jak to do sebe zapadá?
Manfred Güllner: V prvé řadě zde posuzujeme jednotlivý politický aspekt – totiž azylovou a uprchlickou politiku. Přičemž se i zde musíme podívat na rozklíčování podle stranických sympatizantů. A zde vidíme, že 100 % příznivců AfD s politikou Merkelové nesouhlasí. Proto musíme i tuto hodnotu odpovídajícím způsobem relativizovat. Navíc soud o jedné politické otázce vypovídá jen málo o tom, jestli politikovi jako takovému věříte. My zkoumali, zda lidé vidí souvislost mezi uprchlickou politikou a útoky – a zde se velká většina Němců projevila jako klidná a uvážlivá, neboť to tak nevidí.
Stern: Bavorský ministerský předseda a šéf CSU Horst Seehofer na rozdíl od Merkelové získává na podpoře – z 33 % v červenci na nynějších 44 %. Je tím Merkelové v patách, jak zněl titulek Die Welt?
Manfred Güllner: Vůbec ne. Pokud se podíváme na příznivce Unie – kteří ani zde bohužel nebyli vykázáni odděleně – zjistíme, že souhlas s Merkelovou u sympatizantů Unie leží u 74 % a u Seehofera pouze u 54 %. U AfD je oproti tomu Seehofer s 86 % výrazně oblíbenější, než u svých vlastních příznivců.
Stern: Zhruba dvě třetiny dotázaných – tedy 64 % – říká, že jsou pro CSU její vlastní zájmy důležitější než úspěch vlády. 40 % ale považuje za dobré, že se CSU jasně proti kancléřce vymezuje, 91 % si myslí, že by koaliční partneři měli silněji spolupracovat na společných řešeních, místo aby své spory na veřejnosti. Nejsou v tom protiklady?
Manfred Güllner: Pokud 91 % nabádá koaliční partnery k větší soudržnosti, odráží to touhu po konsensu valné většiny našich občanů. A když dvě třetiny podezírá CSU z upřednostňování vlastních zájmů, není to v rozporu s první hodnotou. I my stále znovu zjišťujeme, že se Seehoferovi kritici shodnou na tom, že nelze být členy vlády a zároveň kritizovat kancléřku. Opozice ve vládě se nevyplácí, na to už doplatila i SPD (Sociálnědemokratická strana Německa – pozn. překl.). Pokud se zároveň 40 % dotázaných vysloví za ofenzivnější pozice CSU, je to skutečně pozoruhodné číslo. Věrohodně by se však dalo vysvětlit, pouze pokud bychom znali rozklíčování podle příznivců jednotlivých stran – a tomu tak není ani v tomto případě.
Manfred Güllner je sociolog, sociální psycholog a ředitel Forsa Institutu pro výzkum veřejného mínění a je členem SPD.
