Kriminalita přistěhovalců není častější než kriminalita Němců. To vyplývá z první plošné analýzy Spolkového kriminálního úřadu (Bundeskriminalamt – BKA). Z některých zemí však přichází nadprůměrné množství podezřelých. Píše o tom středeční vydání Frankfurter Allgemeine.
První plošná data mapující kriminalitu uprchlíků podle Spolkového ministerstva vnitra ukazují, že se uprchlíci nedopouštějí více kriminálních činů než Němci. Nejnovější zpráva BKA potvrzuje předchozí informace z února tohoto roku, sdělila ve středu mluvčí ministerstva.
Nejnovější výstupy však mají větší vypovídací hodnotu, neboť poprvé zahrnují údaje ze všech 16 spolkových zemí, únorová data pocházela ze 13 zemí. Údaje jsou nyní transparentnější. „Bude ku prospěchu věci, pokud bude diskuze věcnější“, dodala mluvčí. Přímé porovnání s předchozími daty není dle BKA možné, neboť v této podobě je statistika vypracována poprvé.
Ze zprávy BKA vyplývá, že v prvním kvartálu tohoto roku uprchlíci spáchali anebo se pokusili spáchat 69.000 trestných činů. Z toho bylo 29.2 % krádeží, následovány majetkovými trestnými činy a paděláním (28,3 %).
Mezi posledně jmenované například patří podvod, zpronevěra, padělání úředních listin jakožto i neoprávněné pobírání dávek. Z 23 % se jednalo o fyzické útoky a přečiny proti osobní svobodě (také 23 %). Omezováním osobní svobody se rozumí například nátlak, vyhrožování nebo únos za účelem vydírání.
Celkový počet uprchlíků lze jen stěží vyčíslit
Mluvčí ministerstva vnitra také řekla, že se v nejnovější statistice sotva vyskytují sexuální delikty, vraždy či zabití, spáchané uprchlíky.
Srovnatelná čísla německých občanů pro první čtvrtletí 2016 podle mluvčí Spolkového kriminálního úřadu ještě nejsou k dispozici. Ta se objeví až v souhrnné celoroční statistice, která bude zveřejněna až v květnu 2017. V případě uprchlíků se jednalo o zvláštní vyhodnocení. V uplynulém roce 2015 bylo dle statistik BKA spácháno celkem 6,3 milionu trestných činů.
Těm bylo přiřazeno zhruba 1,46 milionu podezřelých Němců a necelých 912.000 cizinců – avšak bez uvedení konkrétního počtu trestných činů.
Celkový počet uprchlíků lze stanovit jen s obtížemi, neboť se jejich počet díky nově příchozím na jedné a odchozím na druhé straně neustále mění. Zpráva BKA pouze uvádí, že od ledna 2015 bylo systémem EASY (IT program Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky – BAMF) zaznamenáno zhruba 1,27 milionu potenciálních žadatelů o azyl, z toho 173.707 během prvních tří měsíců tohoto roku. Hlavními zeměmi původu byla Sýrie, Irák, Afghánistán a Írán.
Útoky proti uprchlíkům nadále v hojném počtu
Největší podíl na kriminalitě uprchlíků mají podle údajů BKA Maročané, Alžířané, Gruzínci, Srbové a Tunisané. Syřané, Afghánci a Iráčané sice vykazují vysoká absolutní čísla, mezi podezřelými a pachateli však vykazují podprůměrné zastoupení.
Mezi příslušníky balkánského regionu a Gruzie bylo dle BKA nejvíce podezřelých z trestných činů krádeží, majetkových a padělatelských deliktů. U podezřelých z Afghánistánu, Eritreje, Iráku, Íránu, Nigérie, Pákistánu, Sýrie a Somálska šlo především také o majetkovou a padělatelskou trestnou činnost, ale i ublížení na zdraví jakožto trestné činy omezování osobní svobody.
U trestných činů mezi uprchlíky navzájem v prvních třech měsících tohoto roku dominuje ublížení na zdraví. V případě trestných činů končících smrtí byla skoro polovina obětí stejné národnosti jako pachatel. K více než 50 % těchto případů došlo v záchytných nebo sběrných táborech. Zde se, mimo jiné z etnicko-kulturních a náboženských důvodů, nachází „vzrůstající potenciál trestné činnosti“.
Stoupá rovněž počet upozornění na domnělé aktivní nebo bývalé bojovníky nebo sympatizanty teroristických organizací v zahraničí, kteří se mají zdržovat na území Německa. Na vysoké úrovni podle údajů BKA rovněž zůstává počet trestných činů, namířených proti již obydleným anebo rozestavěným uprchlickým ubytovacím zařízením. V prvním čtvrtletí r. 2016 to bylo 345 případů, ve čtvrtém čtvrtletí r. 2015 pak 472 a v předcházejícím 325 případů.
