Odpověď Anji Reschke na diskuzi k jejímu komentáři

REKLAMA

Německá moderátorka a šéfredaktorka pořadu Panorama Anja Reschke odpověděla na četné komentáře, které se objevily jako reakce na video, ve kterém se rozhodně postavila proti projevům násilí a nesnášenlivosti v souvislosti s uprchlíky. Původní příspěvek, na který Anja Reschke navazuje, jsem přeložený do češtiny přinesl zde.

Anja Reschke (7. října 1972, Mnichov) vystudovala politické vědy, historii a sociální psychologii v Mnichově, po svém studiu pracovala od r. 1993 5 let jako volná reportérka pro rozhlasovou stanici Antenne Bayern, od r. 1998 pak pro televizní stanici NDR (Norddeutscher Rundfunk), která spadá pod německou veřejnoprávní televizní síť ARD. Tam postupně spolupracuje na mnoha pořadech, např. na satirickém magazínu Extra 3, ve zpravodajském NDR Aktuell a stává se šéfredaktorkou pořadu Panorama. K 50. výročí pořadu Panorama vydala knihu Wie Panorama die Republik verändert hat (Jak Panorama změnila Republiku). Je i držitelkou Ceny Axela Springera pro mladé novináře.
(Zdroj: Wiki)

Reakce Anji Reschke v nezkráceném znění:

„Milí diskutující,

obrovský ohlas, který můj komentář v pořadu „Tagesthemen“ vyvolal, mě ohromil. Obdržela jsem neuvěřitelné množství souhlasných reakcí, které mě utvrdily v přesvědčení, že si mnoho lidí v Německu nenechá líbit nenávistný tón a očerňování uprchlíků obecně. Jsem ráda, že většina lidí nejsou rasisté, nebo jsou dokonce vůči uprchlíkům pozitivně nakloněni. Za to bych vám chtěla srdečně poděkovat.

Samozřejmě se objevila i kritika

Samozřejmě se k mému komentáři objevilo i mnoho kritiky, na kterou bych na tomto místě ráda odpověděla. Považuji za důležité abychom diskutovali a také jsem vás k vyjádření vašeho názoru vyzvala. A proto je také nepravdivé tvrzení, že se o tomto tématu nesmí diskutovat. Opak je pravdou, musíme o něm diskutovat. Ale podle mého názoru ne ve štvavé atmosféře.

Mnozí mi předhazovali, že jsem si to velmi usnadnila a prostě všechny, kdo myslí „jinak“ jednoduše očernila a urazila: musím na tomto místě zdůraznit, že to není pravda. Moje téma bylo hodně konkrétní: „Nenávist proti uprchlíkům na internetu“ – což byl navíc komentář k předcházející reportáži. Jistě jsem se vyjádřila poměrně ostře, ale nepovažuji svůj příspěvek za nijak odvážný a ani za vynikající. Řekla jsem jen, že netoleruji projevy rasismu a nenávisti a vyzvala ty, kteří to cítí stejně jako já, aby se proti nim bránili.  Tím je skupina lidí, které jsem kritizovala, jasně vymezena.

Jde o nenávist, nebo o uprchlíky?

Většina vašich příspěvků však nepojednávala o nenávisti, ale o tématu uprchlíků jako celku. Během dvouminutového komentáře jsem samozřejmě nemohla zmínit všechny aspekty uprchlické problematiky. Byť to nebylo mým tématem, přesto se k tomu ráda vyjádřím.

Mnozí tvrdí, že uprchlíci přicházejí hlavně proto, aby zneužívali náš sociální systém. To sice může pro malou část z nich platit, ale o valné většině to jednoduše neplatí. Lidé ze Sýrie, Eritreje, Iráku a Afghánistánu prchají především před válkou ve svých zemích. Lidé z Balkánu utíkají před beznadějí ve svých zemích. Očekávají zde lepší, bezpečný život. Věta „využívat náš sociální systém“ ale sugeruje, že se jedná o lenochy, kteří se nechají jen obskakovat. Proti mluví to, že většina uprchlíků chce rychle získat azyl, aby mohli vést samostatný život, k čemuž patří i práce.

Legální možnosti jsou omezené

Není také pravda, že politici a „levicová mainstream média“ volají po tom, aby k nám všichni přišli. Opak je pravdou. V současné době neexistuje pomalu žádný legální způsob, jak by se k nám uprchlíci mohli dostat. Proto jsou také skoro všichni uprchlíci sami o sobě „ilegálními imigranty“. Teprve v okamžiku, kdy podají svou žádost a ta je přijata, stávají se „legálními“ uchazeči o azyl.

Zoufalství mnoha lidí je tak velké, že je neodradí ani nejistá cesta v nestabilních bárkách přes Středozemní moře. Stejně jako je neodradí mnohatýdenní trmácení se Evropou, kde spí pod širákem – vystaveni ustavičnému nebezpečí oloupení, vyhnání či zatčení. Právě nyní můžeme sledovat, že je neodradí ani to, když britský premiér Cameron nechá střežit Eurotunel. Jednoduše si před něj sednou a problém má Francie. To znamená, že všechna odstrašující opatření, co Evropa nasadí, stejně uprchlíky neodradí od toho, aby k nám přišli.

86 procent všech uprchlíků se nenachází v Evropě

Je však věcně nesprávné tvrdit, že se všichni uprchlíci chtějí dostat do Německa. Dle údajů UNHCR se v r. 2014 celosvětově nacházelo 59,5 milionů lidí na útěku. Z toho 14,4 milionů lidí mimo svou vlast. Jen zhruba jedna čtvrtina z nich (26 %) se zdržuje v Evropě. Země, v nichž se nyní nachází nejvíce uprchlíků, jsou Turecko, Pákistán, Libanon, Írán a Etiopie. Pravdou je, že uvnitř Evropy je nejvíce žadatelů o azyl v Německu. Nicméně, jsme také zemí s největší populací.

REKLAMA

Důsledky špatné organizace

I často používané tvrzení, že jsou uprchlíci kriminálníci, takhle jednoduše neplatí. Neexistují žádné indicie pro to, že uprchlíci páchají častěji trestné činy než ostatní. Je ale pravda, že toho času dochází – obzvlášť v oblastech s přeplněnými hromadnými ubytovnami – k problémům. Pokud nacpete 1.000 lidí do stanů nebo do hal, pokud je pro 800 lidí k dispozici jen 15 toalet, když – jak se už také stalo – není dostatek vody, pak dojde i k násilí.

O tom se – navzdory tvrzení mnoha – také mluví v médiích. Jinak bychom se to také nedozvěděli. Ale tato špatná situace nevznikla vinou postižených. Cizinci jsou také lidé – a proto se liší. Jsou sympatičtí i nesympatičtí, agresivní i mírumilovní. Označit všechny uprchlíky za kriminálníky je ale rasistická pomluva.

Samozřejmě mám v sousedství uprchlíky

Otázce, kterou mi někteří položili, jestli soukromě přijímám uprchlíky, nerozumím. O to tu přece nejde. Ubytování a péče o uprchlíky nemá a nesmí být záležitostí jednotlivce, nýbrž je úlohou státu. Že to v tuto chvíli nezvládá, není vina uprchlíků, ale politiky. Vždy mě udivuje, že je velmi často předhazováno, že lidé sympatizují s uprchlíky, ale nic nedělají.

Opak je pravdou: v pořadu Panorama jsme přinesli reportáž o Martinu Patzeltovi, který u sebe uprchlíky ubytoval – a bylo mu to vyčítáno. Je spousta lidí, kteří pomáhají uprchlíkům, nebo je dokonce chtějí přijmout.

I výčitka, že v sousedství nemám žádné uprchlíky, neboť žiji v „drahé vile“ – kterou mimochodem nemám – a tudíž ten problém neznám a přenáším ho jen na „sociálně slabší“, není pravda. Uprchlíci jsou rozdělováni po celém Německu a většina z nich přichází do velkých měst, do všech čtvrtí. Například v Hamburku se staví ubytovna pro azylanty uprostřed luxusní a drahé čtvrti Harvestehude. Komuny nyní, díky velkému počtu uprchlíků, berou v potaz jakoukoliv možnost je ubytovat a při tom nerozlišují mezi sociálně slabými a bohatými oblastmi.

V mém bezprostředním sousedství, zhruba 300 metrů daleko, se nachází kontejnerový domov pro uprchlíky a zhruba 50 metrů vzdušnou čarou je v jenom obytném bloku ubytováno mnoho uprchlických rodin. Nárůst kriminality, pustošení okolí anebo znečištění odpadky jsem ale nezaznamenala.

Moc chudí? Moc bohatí? Liché argumenty proti cizincům

Mnozí mi také napsali „měli bychom se raději starat o naše potřebné“. Rozumím tomu, že jsme naštváni na stát, pokud jsme bez práce, nebo dostáváme příliš malý důchod. Za to ale uprchlík, který sem přijde, také nemůže. Tyto argumentace jsou také zcela protichůdné. Je-li uprchlík chudý, říká se, že chce jen sociální výhody. Je-li vzdělaný, nebo má-li dokonce mobilní telefon či hezké oblečení, říká se zase, že nepotřebuje pomoc. Víc protiřečit si nelze.

Německo může a musí dělat víc

Nepochopte mě špatně: nejde o romantickou, tzv. „sluníčkářskou“ představu. Nejsem slepá a také vidím, že se jedná o obrovský příliv cizinců. Také vidím, že ti mnozí pomocníci, tlumočníci, policisté, ale také starostové a radní narážejí na hranice svých možností. Jsou přetížení, ale Německo přetížené není.

Německo disponuje největší hospodářskou silou celé EU, Německo má také největší počet obyvatel. Německo v uplynulých letech dokázalo, co může dát do pohybu, pokud je přítomna vůle na spolkové úrovni – ať bankovní, nebo Euro krize, ať povodně na Odře nebo změny při změnách klimatu. Ale v případě uprchlíků nechává stát své občany na holičkách. Na to můžete být naštvaní. Ale není spravedlivé si toto selhání ve zkreslujících, nenávistných a rasistických komentářích vylévat na „azylantech“. To je do očí bijící xenofobie a tomu se bráním.

Originál článku najdete na stránkách ARD Norddeutscher Rundfunk.

REKLAMA

ZANECHTE ODPOVĚĎ

Prosím, vložte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno