Pokud si myslíš, že jsi velmi důležitý, tvé podvědomí se ti jen snaží naznačit, že jsi velký idiot. Ty ho však ani neumíš číst. Tato zdánlivě drsné tvrzení odhaluje psychologickou pravdu, která se jako červené čára prolíná teoriemi Sigmunda Freuda, moderními poznatky o podvědomí a epistemologickými úvahami Nassima Nicholase Taleba.
Opačné znaménko podvědomí
Sigmund Freud ve své klasické práci Výklad snů (1900) popisuje, jak se vytěsněné obsahy nevědomí – často nepřijatelné myšlenky či emoce – vracejí na povrch v opačné formě, než v jaké byly původně prožívány. Tuto inverze obsahu snu (rozpor mezi manifestovaným a latentním obsahem snu) lze metaforicky popsat tak, že podvědomí při svém vyvěrání do vědomí „převrací znaménko“, stejně jako u rovnice při převodu z jedné strany na druhou. Například potlačená agrese se může projevit jako přehnaná náklonnost, nebo naopak.
Co nejlepšího můžeš znát, tomu ty kluky beztak nesmíš učit.
Johann Wolfgang Goethe, Faust, překlad Otokar Fischer
Tento mechanismus slouží ochraně citlivého ega, které by nebylo schopné snést pravdu o sobě samém. Vytěsněné obsahy unikají jako pára z přetlakového hrnce, ale ego je přitom chráněno tím, že se vnější realita zkreslí – za vše mohou ostatní, nikdy já sám. Tímto způsobem se vlastní nitro stává bumerangem mrštěným na oponenta, a člověk tak nevědomky podává vlastní psychoanalýzu svým kritikům. Bumerang se vrátil.
Bayesovské pravítko neboli nepřenositelnost expertýzy
Nassim Nicholas Taleb ve své knize Fooled by Randomness: The Hidden Role of Chance in Life and in the Markets (2008) zavádí pojem Bayesovské pravítko (Bayes Ruler), který upozorňuje na to, že názor člověka, který není zběhlý v daném tématu, nemá žádnou váhu. Takový názor pak vypovídá především o jeho vlastních kognitivních omezeních a předsudcích. Tento jev je podobný kognitivnímu klamu nepřenositelnosti expertýzy – zkušenosti a znalosti nelze jednoduše přenést od jednoho jedince k druhému bez adekvátního kontextu a pochopení.
Čím více si někdo myslí, že je důležitý a kompetentní, tím větší je pravděpodobnost, že jeho hodnocení světa je zkreslené vlastním nevědomím a kognitivními chybami. Jeho sebevědomí je jen zrcadlem jeho nevědomých obranných mechanismů a nedostatku skutečné expertízy.
Paradox důležitosti, iluze kontroly a jak nebýt idiotem
Celý tento komplex vytváří zajímavý paradox: člověk, který se považuje za velmi důležitého a kompetentního, je často právě tím, kdo nejvíce trpí iluzí vlastní důležitosti a nevědomou projekcí svých vytěsněných bolístek na okolí. Jeho ego chrání sebe sama tím, že obviňuje ostatní, čímž ve skutečnosti odhaluje vlastní slabiny a nevědomé obsahy.
Skutečná moudrost spočívá v pokorném přijetí vlastních limitů a otevřenosti k učení i k nejistotě světa. Kdo má pocit, že je velmi důležitý, měl by začít zkoumat své nevědomé motivace, než se upínat k iluzi (a klamu) vlastního významu. Právě toto sebezkoumání je klíčem k ochočení zbytnělého ega, pocitu grandiozity a iluze expertýzy.
Sen je (zamaskovaným) splněním (potlačeného, vytěsněného) přání.
Sigmund Freud, Výklad snů
Poté, co se člověk osvobodí ze svazujících okovů ukřivděného ega a začne jednat jako integrální osobnost, otevírá se mu prostor dělat opravdu užitečné věci – nikoli tedy jen kvůli svému vlastnímu pocitu důležitosti (ve skutečnosti pramenící jen z nízkého sebevědomí), ale ve prospěch společnosti, planety a budoucích generací. Místo drancování přírodních zdrojů a sobectví může začít přispívat k udržitelnému rozvoji, k dialogu a ke spolupráci namísto nesmyslné soutěže.
Zatímco většina z nás hledá smysl a pokoru v každodenním životě, někteří, jako Jeff Bezos se svou megalomanskou svatbou v Benátkách, nám připomínají, že iluze vlastní důležitosti demonstrovaná pohádkovými inscenacemi jsou jen prázdným divadlem – drahým, ale s nulovou hodnotou (nebo dokonce s vysoce zápornou) pro svět, který všichni společně obýváme.
Doporučená literatura pro další studium:
- Freud, S.: Die Traumdeutung (1900, Výklad snů) – jedna z klasik psychoanalýzy,
- Taleb, N. N.: Fooled by Randomness: The Hidden Role of Chance in Life and in the Markets (2008, Zrádná nahodilost – O skryté roli náhody na trzích a v životě) – pro pochopení role náhody, nepředvídatelnosti a pravděpodobností.
- Kahneman, D.: Thinking, Fast and Slow (2011, Myšlení: rychlé a pomalé) – pro porozumění tomu, jak myslíme, a získání základní orientace v kognitivních zkresleních.
- Rycroft, C.: A Critical Dictionary of Psychoanalysis (2011, Kritický slovník psychoanalýzy) – pro širší kontext psychoanalytických termínů.
