Mnichovská bezpečnostní konference odhalila Evropě tři nepříjemné pravdy o válce na Ukrajině. Velkou otázkou zůstává: vyvodí z toho všichni správné závěry?
Až důležití účastníci Mnichovské bezpečnostní konference odjedou v černých limuzínách a ti méně důležití odjedou s kufry na kolečkách, až budou odstraněny poslední zábrany a rozebrány provizorní stany, nastane okamžik, kdy se všichni zamyslí. Tyto tři postřehy zůstaly třech dnech:
1. Amerika to nespraví
Když se americká viceprezidentka Kamala Harrisová se svým početným doprovodem blížila k Bavorskému dvoru nebo jej opouštěla, zastavilo se vše kolem. Zmrazení se dotklo všech, od novinářů po ministry a hlavy států a vlád.
Nakonec však bylo poselství Američanů mnohem zdrženlivější než jejich protokol. Ano, pro Ukrajinu existuje naděje, že by se republikáni mohli vzdát své blokády ve Sněmovně reprezentantů. Jinými slovy, že bude uvolněno slíbených 56 miliard eur pomoci Kyjevu.
S Trumpem nás čekají další roky chaosu
Nikdo v Evropě si však po této konferenci nemusí dělat iluze, že budou USA v tomto objemu pokračovat i nadále. Samozřejmě zejména v případě, že bude znovu zvolen Donald Trump.
Republikánský senátor J. D. Vance to vyjádřil asi nejstručněji: Spojené státy se také musí uskromnit. Nemohou být současně přítomny na Ukrajině, Blízkém východě a v Asii. „To prostě nejde. Bez ohledu na to, kolik šeků americký Kongres vypíše, máme omezené možnosti“, prohlásil Vance.
2. Evropa se bude muset snažit mnohem více
Jedním z pozoruhodných momentů této konference bylo, když spolkový kancléř Olaf Scholz (SPD) poměrně přímočaře vyzval ostatní evropské státy, aby pro Ukrajinu dělaly podstatně více.
Neomylný Putin poučuje a vyhrožuje Západu
Váhavý Scholz vyvíjí tlak na ostatní země. Například na Francii, která by – pokud bychom se řídili scholzovským vzorem – musela poskytnout asi desetkrát větší podporu než doposud. Francouzskou delegaci to podle všeho příliš nepobavilo.
„Je dobře, že Scholz zcela jasně poukázal na nutnost větší pomoci Ukrajině ze strany našich evropských partnerů“, řekl Nils Schmid, zahraničněpolitický mluvčí SPD, televizní stanici ZDF. A Agnes Strack-Zimmermannová (FDP), předsedkyně výboru pro obranu ve Spolkovém sněmu, vysvětluje:
„Očekáváme, že ostatní členské státy EU dodrží své závazky a svou podporu navýší.“
Agnes Strack-Zimmermannová (FDP), předsedkyně Výboru pro obranu Spolkového sněmu.
3. Ukrajina potřebuje více zbraní
Největším problémem je, že na Ukrajině zjevně není tolik munice a zbraní, kolik je potřeba. Sice se všude navyšují kapacity zbrojních továren, například v Německu nebo s německou účastí na Ukrajině, ale to vyžaduje čas. A ten teď Ukrajina nemá.
Smrt Alexeje Navalného: Má-li evropská demokracie přežít, musí Putina zastavit
Kromě toho je stále obtížné se dohodnout na společné výrobě zbraní v Evropě. Protože každý hledí na svou vlastní zemi, na svá vlastní pracovní místa, na své vlastní společnosti, na své vlastní technologie. Mnichov tento problém zcela jasně ukázal. Ale řešení není na dohled.
Veteráni Mnichovské bezpečnostní konference rádi říkají, že konference je jako víno. Teprve po roce si uvědomíte, jak dobrý to byl ročník. Jak dobrý byl letošní ročník, ukáží závěry vyvozené z těchto tří bodů.
