Odmítnutí nové pomoci Ukrajině americkým Senátem je předzvěstí toho, co by Evropu čekalo v případě návratu Donalda Trumpa. V nejhorším případě konec NATO.
Nejžhavější otázka současnosti v Bruselu a evropských hlavních městech zní: na co se máme připravit, pokud se Donald Trump v listopadu vrátí do křesla prezidenta USA?
Trump připravuje svůj velký comeback
Tento týden se o tom přesvědčil americký Senát. Pod tlakem Donalda Trumpa republikáni odmítli schválit další finanční pomoc Ukrajině v celkové výši 60 miliard dolarů. Americký prezident Joe Biden obvinil svého předchůdce ze sabotáže. Polský premiér Donald Tusk hřímal, že velký republikánský exprezident Ronald Reagan by se obracel v hrobě.
Přestože po prvním hlasování budou pravděpodobně brzy následovat další, jde o jasný signál z Washingtonu: s podporou USA už za Donalda Trumpa nelze počítat. Nejpozději teď by to měl pochopit každý.
Trump říká, že nebude bránit spojence
Vy skutečnosti byly již první čtyři roky Trumpovy vlády od r. 2017 do r. 2021 pro Evropany s ničím nesrovnatelnou jízdou na horské dráze.
Americké matky citující Hitlera
Nezapomenutelná jsou Trumpova vystoupení v NATO, kde jako slon dupal v porcelánu a nevyhýbal se ani verbálním přehmatům, když mu cestu do záře reflektorů zatarasil jeden premiér. To, co tam za zavřenýma dveřmi jen naznačil, teď říká zcela otevřeně: v případě útoku ze strany Ruska by evropské partnery v NATO nebránil.
Trump to foreign leader: If Russia attacks you, the United States will not help you.
pic.twitter.com/WMZcHXR1Rf— The Intellectualist (@highbrow_nobrow) February 4, 2024
To nás musí probudit. Je nejúspěšnější obranná aliance v historii na pokraji zhroucení?
Ronja Kempinová, bezpečnostní expertka z Německého institutu pro mezinárodní a bezpečnostní otázky (SWP) v Berlíně, sice nevěří, že by Trump NATO opustil. A to i proto, že takové rozhodnutí by vyžadovalo formální souhlas Kongresu, který je dnes NATO stále silně nakloněn. Co když se však Trump rozhodne stáhnout 100 000 amerických vojáků z Evropy? Co když zruší jaderný deštník nad Evropou? Evropa na tyto otázky není připravena, říká Kempinová.
Strategie extrémní pravice: provokace, polarizace, normalizace
Ukrajina je však s Trumpem 2.0 v akutním nebezpečí, jak ukazuje hlasování o finanční pomoci. Trump slibuje, že „do 24 hodin“ uzavře s ruským prezidentem Vladimírem Putinem dohodu o ukončení války, a to přes hlavy Ukrajinců. To by bylo nejen ke škodě napadené země. Ale také ke škodě Evropy. Pokud Ukrajina válku s Ruskem prohraje, zvýší se možnost, že Putin zaútočí na další země.
Například na pobaltské státy Estonsko, Lotyšsko a Litva. Proč ne? Trump nás přece ujistil, že nic neudělá.
Bezpečnostní expertka Kempinová říká: „Všichni vědí, že Evropané nebudou schopni zacelit bezpečnostní trhlinu, která by vznikla v případě výpadku USA.“ Evropa na to jednoduše nemá prostředky: K ‚bodu zvratu‘ v obranné politice, který vyhlásil německý kancléř Olaf Scholz, dochází přinejlepším postupně. Kempinová pokračuje: „Děláme více, ale jen více toho samého“.
„Všichni vědí, že Evropané nebudou schopni zacelit díru, která by v případě selhání USA vznikla v oblasti bezpečnosti.“
Ronja Kempinová,
bezpečnostní expertka Německého institutu pro mezinárodní a bezpečnostní otázky (SWP)
Navzdory tomu, co by bylo nezbytně nutné, uvízla Evropa v žabomyších válkách. Každý se stará jen sám o sebe. Zejména pokud jde o zbrojní zakázky. Léta pod Bidenem nebyla dostatečně využita k tomu, aby se opomenutí napravila.
„Trump je agentem chaosu“ – nejistota přináší riziko
Trump 2.0 by však také uvrhl Evropu do hospodářského chaosu. „Jeho protekcionismus je jeho obchodní značkou,“ říká Rebecca Christie z bruselského think tanku Bruegel.
Politoložka se domnívá, že Trump by mohl své výhrůžky splnit a zavést na evropské zboží všeobecné clo ve výši 10 %. Bylo by to pokračování jeho nechvalně známé politiky ‚America First‘. Jen s tím rozdílem, že tentokrát zuří válka a Evropané jsou na nenarušených obchodních vztazích s USA závislí více než kdy jindy.
Neomylný Putin poučuje a vyhrožuje Západu
Pokud jde o Čínu, Biden rovněž zaujal tvrdý postoj. Trump však pravděpodobně půjde ještě dále, alespoň rétoricky. S nedozírnými důsledky pro globální stabilitu. Největším nebezpečím je stejně Trumpova impulzivní nepředvídatelnost: „Špatná politická rozhodnutí jsou jedna věc. Můžete na ně reagovat. Ale Trump je agentem chaosu. To je mnohem horší,“ říká expertka Bruegelu Christie.
„Špatná politická rozhodnutí jsou jedna věc. Můžete na ně reagovat. Ale Trump je agentem chaosu. To je mnohem horší.“
Rebecca Christie
bruselský think tank Bruegel
Trump 2.0 by také mohl přispět k chaosu v evropské domácí politice. Ať už jde o AfD v Německu, Marine Le Penovou ve Francii nebo Viktora Orbána v Maďarsku, mnohé pravicově populistické strany v Evropě vidí v Trumpovi spojence. Vedou společný kulturní boj proti „liberálním elitám“ a „globalistům“. Pravicoví populisté v Evropě by se z Trumpova zvolení radovali a cítili by se posíleni.
A sympatie jsou vzájemné: Trump už během svého prvního funkčního období prohlásil, že brexit považuje za skvělou věc. V EU to bylo vnímáno jako přehmat a přímý útok na společný projekt, který se buduje více než 70 let.
Podle politoložky Rebeccy Christieové, která je sama Američankou, souvisí Trumpovo odmítání EU také s jeho narcistickou osobností: „Trumpovi jde především o sebe. Ke všemu, co přesahuje jeho ego, ať už jde o EU, ústavu nebo cokoli většího, se chová s opovržením.“
Může být Trump „ozdravným šokem“, který Evropa potřebuje?
Jednou z osobností, které již v Bruselu bijí na poplach, je David McAllister, předseda Zahraničního výboru Evropského parlamentu. V roce 2017 zastihlo Trumpovo zvolení Evropany nepřipravené: „Všichni jsme vsadili na Hillary Clintonovou. Když byl zvolen Donald Trump, byli jsme v šok“, vzpomíná Mc Allister. Něco takového by se už nikdy nemělo opakovat.
„Všichni jsme vsadili na Hillary Clintonovou. Když byl zvolen Donald Trump, byli jsme v šoku.“
David McAllister,
předseda Výboru pro zahraniční věci v Parlamentu EU
Samozřejmě má starosti především o transatlantické partnerství v rámci NATO. Blízký důvěrník předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, který vlastní německý i britský pas, se však obává i eskalace nové obchodní války.
Grimm: „Progresivní občanská společnost nezmizela“
O „ozdravném šoku“, který by Trump mohl Evropanům způsobit a konečně je tak donutit k větší nezávislosti, by McAllister raději nemluvil: „Musíme si udělat své domácí úkoly, o tom není pochyb. Ale Američané jsou našimi nejdůležitějšími spojenci a musí jimi zůstat“.
Je ve vlastním zájmu EU, aby Spojené státy tuto multilaterální organizaci neopustily. Ostatní hráči, jako například Čína, jen čekají, až zaplní prázdné místo. Proto je důležité se nyní připravit a navázat kontakty s budoucími rozhodujícími činiteli v případné Trumpově administrativě, kterým transatlantické vztahy leží na srdci.
„Evropa je Trumpovi zcela ukradená“
Rebecca Christie
bruselský think tank Bruegel
Otázkou tedy zůstává, zda se ještě nějací takoví činitelé najdou. Na rozdíl od doby svého prvního prezidentského období, kdy byl Trump obklopen lidmi, kteří ho chtěli chránit před největšími hloupostmi, chce tentokrát kolem sebe shromáždit jen bezvýhradné loajalisty. Trumpův volební tým a jemu blízké think tanky už prý sestavují dlouhé seznamy, jak propustit tisíce amerických státních zaměstnanců a nahradit je lidmi, kteří byli prověřeni, že jsou čistě Trumpova smýšlení. Rozsah, v jakém by Evropa vůbec mohla navázat konstruktivní pracovní vztahy s případnou Trumpovou administrativou, proto zůstává sporný.
Pro politoložku Rebeccu Christie je však zásadní něco jiného: bezpečnost, změna klimatu, geopolitika – to vše jsou výzvy, kterým Evropa čelí bez ohledu na výsledek voleb v USA. Evropa se proto musí rozhodnout, jak chce reagovat: přijmout výzvy nyní, nebo pokračovat v kličkování? Christie: „Trump zde nehraje vůbec žádnou roli. Evropa mu je zcela ukradená“.
