Jezdit častěji do práce na kole, autobusem nebo vlakem? Tři čtvrtiny řidičů osobních automobilů v Německu si to dovedou představit. Musí však být splněny určité podmínky.
Většina obyvatel Německa si dokáže představit, že by častěji přesedlala z automobilu na veřejnou dopravu nebo kolo – pokud k tomu bude vhodná infrastruktura. Vyplývá to z průzkumu státní rozvojové banky KfW, takzvaného Energy Transition Barometer 2021, v jehož rámci bylo dotazováno přibližně 4 000 domácností.
Podle průzkumu si přibližně 75 % respondentů, kteří v současné době používají auto několikrát týdně, dokáže představit, že by častěji přesedlali na veřejnou dopravu. Téměř 66 % si dokáže představit více cest na kole. Nejprve by však bylo nutné změnit některé obecné podmínky. Jako nejdůležitější předpoklad všichni uvedli lepší napojení (63 %), dále nižší náklady (49 %) a větší pohodlí (19 %).
Elektromobilita vítězí: kdy převládnou elektromobily?
Také ve venkovských oblastech by 71 % domácností více využívalo veřejnou dopravu – pokud by bylo lepší spojení. V současné době je však automobil využíván nejčastěji: počet automobilů na domácnost a podíl domácností, které používají automobil denně, je na venkově přibližně dvakrát vyšší než ve velkých městech. Zde zase mnohé zřejmě odrazuje cena jízdenky na veřejnou dopravu: 58 % domácností ve velkých městech uvedlo, že by častěji přesedlo na autobusy, tramvaje, metro a podobně, kdyby bylo levnější jízdné.
Auto je stále často symbolem statusu
Průzkum zároveň ukázal, že přibližně 25 % domácností si nedokáže představit, že by přestoupilo na veřejnou dopravu, u osob starších 70 let je to 31 %. Kromě věku je podle studie důležitý i druhý faktor, a to osobní postoj k automobilismu. V domácnostech, pro které je auto symbolem statusu, si přibližně 40 % z nich nedokáže za žádných okolností představit, že by více využívalo veřejnou dopravu.
Tento symbolický význam automobilu je přítomen celkem v jedenácti procentech domácností a je častější mezi mladými domácnostmi (15 % oproti 7 % u domácností s vyšším věkovým průměrem) a také mezi domácnostmi s nízkými příjmy (20 % oproti 10 % mezi domácnostmi s vysokými příjmy). „V této skupině by zlepšení image veřejné dopravy mohlo přispět k odklonu od automobilové dopravy,“ uvádí autoři studie.
Podle průzkumu KfW bude automobil i nadále hrát ústřední roli ve špatně propojených regionech a mezi staršími lidmi a je „prozatím neodmyslitelný“. Na jedné straně je třeba dále podporovat elektrifikaci vozidel a na druhé straně zvýšit vytížení osobních automobilů. Kromě toho existují i řešení, jak se dopravu omezit, například rozšířením home office a digitálních administrativních služeb.
Dvě třetiny řidičů by častěji jezdily na kole
Podle státní rozvojové banky se důležitým pilířem obratu v dopravě může stát také cyklistika. Podle studie vidí téměř dvě třetiny pravidelných uživatelů automobilů možnost využívat v budoucnu ve větší míře jízdní kola. „Zajímavé je, že to platí bez ohledu na velikost města, takže by se obcím všech velikostí mělo vyplatit pomáhat klimatu a zároveň zvyšovat kvalitu života na místní úrovni tím, že odpovídajícím způsobem rozšíří cyklistickou infrastrukturu,“ píší autoři studie.
Proč stejně dojde k omezení rychlosti na německých dálnicích?
Pro více než polovinu domácností je předpokladem pro větší využívání jízdního kola lepší infrastruktura (ve městech více než 50 %, ve venkovských obcích 48 %). Téměř polovina respondentů (ve městech kolem 45 %, na venkově zhruba 42 %) by jízdní kolo používala častěji, kdyby se dalo snáze kombinovat s veřejnou dopravou. Koupě elektrokola by mohla představovat pobídku k přechodu na jiný druh dopravy pro celkem téměř 28 % domácností.
