Zatímco se i v Německu dramaticky zvyšují počty nakažených koronavirem, počty očkovaných se již zvyšují jen pomalu. Partneři budoucí německé vládní koalice již oznámili, že v listopadu budou jednat o tom, jak přesvědčit více lidí, aby se nechali očkovat. To však bude obtížné, jak ukazuje aktuální průzkum, který má k dispozici RND.
Naprostou většinu neočkovaných se pravděpodobně nepodaří v nadcházejících týdnech přesvědčit, aby se nechali proti koronaviru očkovat. Vyplývá to z dosud nejrozsáhlejšího průzkumu mezi neočkovanými lidmi, který z pověření německého Spolkového ministerstva zdravotnictví provedl institut pro výzkum veřejného mínění Forsa. List RedaktionsNetzwerk Deutschland (RND) ji dostal k dispozici s předstihem.
Podle průzkumu dvě třetiny (přesněji 65 %) z přibližně 3 000 respondentů uvedly, že se v příštích dvou měsících „rozhodně“ nenechají očkovat. 23 % se přiklonilo k odpovědi „spíše ne“. Pouze 2 % respondentů se chce nechat očkovat „v každém případě“. Zbývajících 10 % nebylo rozhodnuto nebo považovalo pozdější očkování za „spíše“ možné.
Podle průzkumu, který probíhal od konce září do poloviny října, lze neočkované už jen stěží přesvědčit. 89 % respondentů například uvedlo, že pokud by jednotky intenzivní péče opět dosáhly svých kapacitních limitů, nemělo by to na jejich vlastní ochotu nechat se očkovat žádný vliv. Pouze 5 % si myslí, že tato okolnost zvýší jejich ochotu nechat se očkovat.
Případnou podmínku, že v rámci boje proti protipandii budou všechna omezení zrušena, jakmile bude dosaženo určité míry proočkovanosti, považuje 86 % respondentů za neovlivňující jejich rozhodnutí. Podle průzkumu by 75 % z nich neovlivnily ani odměny pro očkované osoby. Takové pobídky by mohly být dokonce kontraproduktivní: Protože 18 % respondentů uvedlo, že odměny by snížily jejich ochotu nechat se očkovat.
Většina se nenechá opatřeními ovlivnit
Podle průzkumu mají opatření, vyvíjející větší tlak na neočkované, spíše negativní než pozitivní vliv na ochotu nechat se imunizovat. To se týká například obecného uplatňování pravidla 2G (očkování nebo uzdravení, pozn. PQ) v oblasti volného času (negativní vliv 27 %, pozitivní 5 %), povinnosti 3G (očkování, uzdravení nebo test, pozn. PQ) na pracovišti (negativní 21 %, pozitivní 4 %), placení koronatestů (negativní 22 %, pozitivní 3 %) nebo snadněji dostupných nabídek očkování bez objednání (negativní 7 %, pozitivní 3 %).
Na drtivou většinu respondentů však nemají opatření a vývoj situace uváděný ve studii na ochotu nechat se očkovat žádný vliv.
Existuje však jedna výjimka. Schválení vakcín s klasickými mechanismy účinku – jako jsou vakcíny s umrtvenými patogeny – by na negativním postoji možná mohlo něco změnit. Zde uvedlo 56 % respondentů, že by se jejich ochota nechat se očkovat zvýšila. Pouze poměrně nízké procento – přesně 36 % – uvedlo, že by to nemělo na jejich postoj k očkování proti koronaviru žádný vliv.
Podle průzkumu mají respondenti řadu důvodů, proč se dosud proti nemoci COVID-19 nenechali očkovat. Obzvláště zásadní jsou pochybnosti o bezpečnosti dosud dostupných vakcín: velká většina je stále považuje za nedostatečně otestované (74 %) a obává se poškození a dlouhodobých následků vakcín (62 %).
Kromě toho panuje skepse ohledně účinnosti vakcín proti koronaviru. Naprostá většina respondentů (63 %) zdůrazňuje, že i očkovaní lidé se mohou koronou nakazit a infekci přenášet na další osoby. Nedostatek času nebo příležitostí k očkování uvedlo jako důvod pouze jedno procento respondentů studie.
Vše o pandemii nemoci COVID-19 naleznete v rubrice Koronakrize.
Průzkum také ukázal, že se neočkovaní se svými postoji a základními názory zásadně liší od běžné populace a ve velké míře se přiklánějí ke konspiračním teoriím. Například nejméně tři čtvrtiny neočkovaných se domnívají, že média o koronakrizi informují jednostranně, že nezaznívají všechny vědecké názory a že zásah do základních práv v důsledku omezení protipandemických opatření je závažnější než nebezpečí, které představuje samotný virus.
Domněnku, že koronavir je často záminkou k získání větší státní kontroly, sdílejí dvě třetiny respondentů. Pětina neočkovaných se dokonce domnívá, že stále ještě neexistují jasné důkazy o existenci viru SARS-CoV-2.
Neočkovaní se také liší od celkové německé populace, co se týče používání sociálních médií a messengerů: neočkovaní například používají služby YouTube a zejména Telegram podstatně častěji než průměrný uživatel internetu v populaci.
Ředitel institutu pro výzkum veřejného mínění Forsa Manfred Güllner hovořil o iritujících výsledcích. „Veškeré argumenty a opatření, která mají přesvědčit neočkované, aby se nechali očkovat, se od nich jednoduše odrazí. Ať dělame, co chceme,“ sdělil listu RND a dodal: „To je děsivé.“
