Vystoupení německé kancléřky Angely Merkelové na každoroční letní tiskové konferenci v Berlíně opět ukázalo: stopy, které za sebou zanechává, jsou velké – navzdory její ne vždy převratné politice. Komentář Franky Weltzové pro ARD.
Angela Merkelová bude chybět. Ne nutně proto, že by dělala převratnou politiku, ale proto, že má ctnosti, které by měl mít každý, kdo si dělá ambice na kancléřský úřad.
Za prvé, je dostatečně vybavena vědeckým chápáním – říká Merkelová o Merkelové – aby rozpoznala, zda politický přístup stačí k dosažení potřebných cílů. Co se týče boje proti změně klimatu, vědkyně chladně soudí: současné snažení nestačí a není dostatečně rychlé.
Kromě schopnosti analyzovat a přemýšlet tu za druhé máme poctivost a suverenitu změnit s odůvodněním vlastní názor. Právě to udělala Merkelová po jaderné havárii ve Fukušimě v roce 2011, kdy iniciovala odklon od jaderné energie, a tím i energetický obrat, tedy tzv. Energiewende.
S Merkelovou se žádný skandál nekonal
Za třetí – a to je velmi důležité – je tu jistota jejích kroků. Za celá léta jejího působení nedošlo s Merkelovou k jedinému velkému skandálu, a to rozhodně ne proto, že by ho nikdo nehledal. Nikdy se nesnažila být větší, než je, nýbrž rostla spolu se svými úkoly. Vtipy o záchodech pro třetí pohlaví nebo srdečný smích všem na očích v nejnevhodnějším ze všech možných okamžiků by se Angele Merkelové nikdy nestaly, nikdy se jí nestaly a s největší pravděpodobností ani nikdy nestanou.
Za čtvrté tu je její lidskost a empatie. K neokázalému, střízlivému a vědeckému přístupu Merkelové přibyl právě tváří v tvář nedávným krizím, které Německo postihly, další rozměr. Merkelová si na nic nehraje, jedná hluboce lidsky, projevuje zájem, soucit a úctu těm, s nimiž se setkává.
Naposledy při svých návštěvách v oblastech postižených povodněmi a předtím v době vrcholící koronakrize. Kancléřka, která často působí křehce, otevřeně ukázala, jak blízko má k utrpení způsobenému krizí.
Cit pro společenské většiny
Také v roce 2015, kdy vzhledem k humanitární krizi v Maďarsku přijala bez dalších podmínek tam uvízlé uprchlíky. Ačkoli musela vědět, že tím na domácí scéně riskuje a že i mnohým členům její vlastní strany se toto rozhodnutí přinejmenším nelíbí.
Charakter, pátý bod, Merkelová prokázala i při jednání s koaličními partnery. Místo aby za každou cenu dominovala nebo ponižovala ostatní, dávala jim prostor a často projevovala cit pro společenskou většinu. Téma „manželství pro všechny“ Merkelová neblokovala jen proto, že by neodpovídalo jejímu vlastnímu přesvědčení, ale naopak prokázala svou velikost.
Její následovníci, kteří by rádi převzali její dědictví, se jí budou muset napřed přiblížit. Její politické kroky někomu možná mohly připadat malé, ale stopy, které za sebou Angela Merkelová zanechává, jsou obrovské.
