Co obsahuje zpráva Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC)?

Co obsahuje zpráva Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC)?
REKLAMA

Mezivládní panel pro změny klimatu se zabývá otázkou, jaký vliv bude mít změna klimatu na oceány, moře a ledovce. Závěr vědců: zažijeme stavy, které tu ještě nikdy nebyly.

Emmanuel Macron byl šokován. „Naprosto zničující“, označil francouzský prezident výsledky zvláštní zprávy Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) ve své řeči v OSN. IPCC, grémium Spojených národů, shromažďuje aktuální výsledky vědeckých studií o klimatické změně. Na aktuální zprávě o oceánech a ledovcích se podílelo 100 vědců, kteří během svou let vyhodnotili kolem 7.000 vědeckých studií.

I zúčastnění vědci vyjádřili nad představenými výsledky své obavy. Důkazy o tom, že globální oteplování bude mít dalekosáhlé důsledky pro ekosystémy a člověka, jsou ubíjející, píší ve své tiskové zprávě. „Oceány jsou teplejší, kyselejší a méně plodné. Tání ledovců a ledových krust vede k nárůstu hladiny moří, extrémní klimatické události na pobřežích budou silnější.“

IPCC pracuje se scénáři a pravděpodobnostmi – protože ještě není jasné, kolik emisí CO2 se v příštích desetiletích dostane do atmosféry, vytvořili vědci různé scénáře v závislosti na tom, jak se lidstvo bude chovat.

Nárůst hladin oceánů

Nejpříznivější scénář vychází z toho, že se lidem podaří výrazně snížit emise skleníkových plynů. V této variantě považují vědci za pravděpodobný teplotní nárůst mezi 0,9 a 2,4 stupni Celsia až do r. 2100 ve srovnání s dobou před industrializací. V nejhorším scénáři, pokud lidstvo nesníží produkci skleníkových plynů, vzrostou teploty mezi 3,2 a 5,4 stupni Celsia.

Pravděpodobné následky pro hladiny moří a oceánů by v pozitivním scénáři znamenaly nárůst hladin o 30 až 60 centimetrů do r. 2100, v negativním mezi 60 až 110 centimetry.

Hladiny moří vzrostly už v minulém století, mezi lety 1902 až 2015 přibližně o 16 centimetrů. Tento nárůst se dramaticky zrychluje. Mezi lety 1901 a 1990 to bylo ještě 1,4 milimetrů ročně, mezi lety 2006 a 2015 už 3,6 milimetrů. Vědci očekávají, že se hladiny budou zvedat stále rychleji. Hlavním důvodem je tání ledu: ledová krusta a ledovce po celém světě v uplynulých letech mizí.

Tání ledovců

Arktický led je stále tenčí. Plocha, která byla pokrytá sněhem, se zmenšila. Teplota permafrostu, tedy trvale zmrzlé půdy, vzrostla. Částečně už dochází k jeho tání. Vědci jsou přesvědčeni, že tyto jevy budou pokračovat. Pro Grónsko a Arktidu předvídají, že se tání ledu dokonce ještě zrychlí.

Druhým důvodem zvýšení hladin oceánů je termická expanze: světové oceány se ohřívají. Už vstřebaly více než 90 % tepla, které do klimatického systému dodal člověk. Od r. 1993 se rychlost ohřívání oceánů v porovnání s obdobím 1969 – 1993 více než zdvojnásobila. Vzrostl počet tzv. vln teplé vody s obzvlášť vysokými teplotami.

Zároveň klesl obsah kyslíku ve světových oceánech až do hloubky 1000 metrů. To vše bude v 21. století pokračovat. Oceány, uvádí se ve zprávě, zažijí „nikdy nevídané podmínky“.

To v určitých regionech povede k vyhynutí mořských živočichů a rostlin. Čím teplejší bude voda, tím více vzroste nebezpečí pro citlivé ekosystémy. Už v nejpříznivějším scénáři jsou korálové útesy silně ohroženy, stejně tak mořské řasy.

Stoupající rizika

To vše bude mít i dopady na člověka. Například na hospodářství: v mnoha regionech bude ohrožen rybolov, jinde zas možná chytí více, nebo jiné druhé ryb. Následkem tání ledovců v horách bude v některých regionech pomalu vysychat voda, to bude mít zase vliv na zemědělství a energetiku. V horských oblastech bude častěji docházet ke sněhovým a kamenným lavinám.

REKLAMA

Extrémní klimatické jevy jako tropické bouře, povodně a přesolenost půdy se budou množit. I v nejpozitivnějším scénáři dále stoupá riziko potenciálních katastrof. Na mnoha místech, zejména v tropických regionech, bude k událostem, které dříve nastaly jednou za sto let, nyní docházet nejspíš každoročně.

Mnoho pobřežních oblastí je již dnes proti takovým jevům dobře chráněno, konstatují experti. Lidé se zatím stáhli z pobřeží jen na několika místech.

„Otevřené moře, Arktida, Antarktida a vysokohorské oblasti mohou mnoha lidem připadat vzdálené“, říká předseda Mezivládního panelu pro změny klimatu Hoe-sung Lee. „Jsme na nich ale přímo a nepřímo na mnoho způsobů závislí.“

Vědci vyzvali lidstvo, aby bezodkladně jednalo. Emise skleníkových plynů musí výrazně klesnout – to by umožnilo omezit negativní důsledky pro moře a ledovce. Čím dříve a čím rozhodněji budeme jednat, tím lépe se nám podaří zvládnout nevyhnutelné změny a omezit rizika.

REKLAMA