Mezivládní panel pro změny klimatu se zabývá otázkou, jaký vliv bude mít změna klimatu na oceány, moře a ledovce. Závěr vědců: zažijeme stavy, které tu ještě nikdy nebyly.
Emmanuel Macron byl šokován. „Naprosto zničující“, označil francouzský prezident výsledky zvláštní zprávy Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) ve své řeči v OSN. IPCC, grémium Spojených národů, shromažďuje aktuální výsledky vědeckých studií o klimatické změně. Na aktuální zprávě o oceánech a ledovcích se podílelo 100 vědců, kteří během svou let vyhodnotili kolem 7.000 vědeckých studií.
I zúčastnění vědci vyjádřili nad představenými výsledky své obavy. Důkazy o tom, že globální oteplování bude mít dalekosáhlé důsledky pro ekosystémy a člověka, jsou ubíjející, píší ve své tiskové zprávě. „Oceány jsou teplejší, kyselejší a méně plodné. Tání ledovců a ledových krust vede k nárůstu hladiny moří, extrémní klimatické události na pobřežích budou silnější.“
IPCC pracuje se scénáři a pravděpodobnostmi – protože ještě není jasné, kolik emisí CO2 se v příštích desetiletích dostane do atmosféry, vytvořili vědci různé scénáře v závislosti na tom, jak se lidstvo bude chovat.
Nárůst hladin oceánů
Nejpříznivější scénář vychází z toho, že se lidem podaří výrazně snížit emise skleníkových plynů. V této variantě považují vědci za pravděpodobný teplotní nárůst mezi 0,9 a 2,4 stupni Celsia až do r. 2100 ve srovnání s dobou před industrializací. V nejhorším scénáři, pokud lidstvo nesníží produkci skleníkových plynů, vzrostou teploty mezi 3,2 a 5,4 stupni Celsia.
Pravděpodobné následky pro hladiny moří a oceánů by v pozitivním scénáři znamenaly nárůst hladin o 30 až 60 centimetrů do r. 2100, v negativním mezi 60 až 110 centimetry.
Hladiny moří vzrostly už v minulém století, mezi lety 1902 až 2015 přibližně o 16 centimetrů. Tento nárůst se dramaticky zrychluje. Mezi lety 1901 a 1990 to bylo ještě 1,4 milimetrů ročně, mezi lety 2006 a 2015 už 3,6 milimetrů. Vědci očekávají, že se hladiny budou zvedat stále rychleji. Hlavním důvodem je tání ledu: ledová krusta a ledovce po celém světě v uplynulých letech mizí.
Tání ledovců
Arktický led je stále tenčí. Plocha, která byla pokrytá sněhem, se zmenšila. Teplota permafrostu, tedy trvale zmrzlé půdy, vzrostla. Částečně už dochází k jeho tání. Vědci jsou přesvědčeni, že tyto jevy budou pokračovat. Pro Grónsko a Arktidu předvídají, že se tání ledu dokonce ještě zrychlí.
Druhým důvodem zvýšení hladin oceánů je termická expanze: světové oceány se ohřívají. Už vstřebaly více než 90 % tepla, které do klimatického systému dodal člověk. Od r. 1993 se rychlost ohřívání oceánů v porovnání s obdobím 1969 – 1993 více než zdvojnásobila. Vzrostl počet tzv. vln teplé vody s obzvlášť vysokými teplotami.
Zároveň klesl obsah kyslíku ve světových oceánech až do hloubky 1000 metrů. To vše bude v 21. století pokračovat. Oceány, uvádí se ve zprávě, zažijí „nikdy nevídané podmínky“.
To v určitých regionech povede k vyhynutí mořských živočichů a rostlin. Čím teplejší bude voda, tím více vzroste nebezpečí pro citlivé ekosystémy. Už v nejpříznivějším scénáři jsou korálové útesy silně ohroženy, stejně tak mořské řasy.
Stoupající rizika
To vše bude mít i dopady na člověka. Například na hospodářství: v mnoha regionech bude ohrožen rybolov, jinde zas možná chytí více, nebo jiné druhé ryb. Následkem tání ledovců v horách bude v některých regionech pomalu vysychat voda, to bude mít zase vliv na zemědělství a energetiku. V horských oblastech bude častěji docházet ke sněhovým a kamenným lavinám.
Extrémní klimatické jevy jako tropické bouře, povodně a přesolenost půdy se budou množit. I v nejpozitivnějším scénáři dále stoupá riziko potenciálních katastrof. Na mnoha místech, zejména v tropických regionech, bude k událostem, které dříve nastaly jednou za sto let, nyní docházet nejspíš každoročně.
Mnoho pobřežních oblastí je již dnes proti takovým jevům dobře chráněno, konstatují experti. Lidé se zatím stáhli z pobřeží jen na několika místech.
„Otevřené moře, Arktida, Antarktida a vysokohorské oblasti mohou mnoha lidem připadat vzdálené“, říká předseda Mezivládního panelu pro změny klimatu Hoe-sung Lee. „Jsme na nich ale přímo a nepřímo na mnoho způsobů závislí.“
Vědci vyzvali lidstvo, aby bezodkladně jednalo. Emise skleníkových plynů musí výrazně klesnout – to by umožnilo omezit negativní důsledky pro moře a ledovce. Čím dříve a čím rozhodněji budeme jednat, tím lépe se nám podaří zvládnout nevyhnutelné změny a omezit rizika.