Putinova stará vlast: jaké má vládce Kremlu plány s východním Německem?

Stejně jako v ČR věří především ve východním Německu mnoho lidí ruské propagandě

Putinova stará vlast: jaké má vládce Kremlu plány s východním Německem?
REKLAMA

Vladimír Putin vede předvolební boj neustále. A to nejen ve vlastní zemi, ve které ohnul ruský autokrat demokracii podle svých představ. Kdekoliv na světě se vždy odehrávají nějaké volby, které chce kremelský vůdce ovlivnit.

Poprvé to bylo jasně viditelné v r. 2016 – a to hned dvakrát. Byly to jednak Spojené státy, kde se Rusko – detailně to popisuje zpráva zvláštního vyšetřovatele Roberta Muellera – za pomoci propagandy a hackerských útoků pokusilo manipulovat prezidentské volby. A pak Velká Británie, kde před referendem o brexitu šířili ruští boti protiunijní nálady a kde vzbuzovaly podezřelé ruské penězovody pochybnosti o integritě leave-kampaně.

V r. 2018 se pak ruský stát pokusil ovlivnit doplňovací volby v USA prostřednictvím kampaní na sociálních médiích; i během voleb do Evropského parlamentu uplynulý měsíc jsme se obávali manipulací páchaných na zakázku Kremlu.

Ruské sankce jsou ve východním Německu volebním tématem

Nyní se stal Putin předvolebním tématem v Německu. Přesněji řečeno: ve východním Německu, kde se na podzim budou v Sasku, Braniborsku a Duryňsku konat volby do zemských sněmů. Tamní šéfové vlád v posledních dnech demonstrativně požadovali proruské směřování německé politiky:

  • Saský předseda vlády Michael Kretschmer (CDU) se na mezinárodním hospodářském fóru v Petrohradu osobně setkal s Vladimírem Putinem. Již před samotným setkáním požadoval zrušení protiruských sankcí; mezitím pozval Putina do Drážďan – jako naschvál do města, ve kterém Putin jako důstojník KGB pomáhal udržovat diktaturu NDR.
  • Duryňský předseda vlády Bodo Ramelow (Levice) s Kretschmerem souhlasí. V rozhovoru pro deník Thüringer Allgemeine řekl: „Politická neúčinnost sankcí je už dávno prokázána, její deklarovaný cíl, tak potřebný mír na Ukrajině, je vzdálenější než kdy předtím a utrpení obyvatelstva je veliké.“
  • Braniborský předseda vlády Dietmar Woidke (SPD) se v deníku Bild přidal: „Dialog, i když je obtížný, a zrušení sankcí, pokud dojde k pokrokům v realizaci Minských dohod.“
  • Woidkeho stranická kolegyně Manuela Schwesigová, předsedkyně vlády Meklenburska-Předního Pomořanska, před několika dny – stejně jako Kretschmer – Rusko a projekt Nord Stream 2 následně podpořila a požadovala: „Musíme ukončit černo-bílou diskuzi.“
  • Sasko-Anhaltský předseda vlády Reiner Haseloff (CDU) se vyjádřil opatrněji. V úterý požadoval „konstruktivní dialog“ s Ruskem, zrušení protiruských sankcí se však vyhnul.

Jasné je, že šéfové vlád nových spolkových zemí svými výroky sledují vlastní politické cíle. Z průzkumu institutu pro výzkum veřejného mínění Civey z března 2018, provedeného na zakázku deníku Die Welt vyplývá, že si 72 % občanů ve východním Německu přeje větší sblížení s Ruskem; při průzkumu Politbarometru ve stejném měsíci se 66 % východních Němců vyslovilo za užší spolupráci s Ruskem. Navíc představuje AfD na východě se svými silně proruskými postoji silnou konkurenci k dosavadním vládním stranám.

Vnitropolitický kalkul ale má zahraničněpolitické důsledky. Čím více se totiž východoněmecká politika přibližuje k Putinovi, tím blíže je Putin svým cílům ve spolkové republice.

Putin v Německu: rozdělovat a zesilovat konflikty

Putinův přímý vliv v Německu je malý. Rusko není bezvýznamným obchodním partnerem Německa, v obratech zahraničního obchodu ale výrazně leží za zeměmi jako Švýcarsko, Belgie nebo Česká republika. Pod Putinem zůstává Rusko politicky izolované, spolková republika za Angely Merkelové chce protiruské sankce v každém případě zachovat.

Ruský prezident se tedy pokouší ovlivnit německou politiku nepřímo – k tomu se mu setkání s Kretschmerem nebo Horstem Seehoferem, který byl jako bavorský předseda vlády v Kremlu hned dvakrát, velmi hodí. Podle Sarah Pagungové, expertky na Rusko u Německé společnosti pro zahraniční politiku (Deutsche Gesellschaft für Auswärtige Politik, DGAP), při tom sleduje Putin dva cíle.

„Jedním je demontáž protiruských sankcí“, sdělila Pagungová magazínu Business Insider. „Putin ví, že jsou Merkelová a Německo ústředními hráči v Evropě, udržující sankční režim. Když se pak celé spolkové země staví proti, je to pro Putina strategicky důležité. Může tak svým občanům signalizovat, že se sankce netěší v Německu příliš velké oblibě.“

Druhým Putinovým cílem je oslabení německé vyjednávací pozice v důležitých bezpečnostních otázkách, jako např. v ukrajinském konfliktu. Pagungová k tomu dodává: „Putin zesiluje stávající konflikty v Německu, aby tak narušil německou zahraniční politiku.“

Jak Putin využívá zemské volby na východě?

Stefan Meister, odborník na Rusko a vedoucí jihokavkazské kanceláře Nadace Heinricha Bölla jde ve svém odhadu ještě dále: „Ruské propagandě jde v Německu především o to, posílit síly a aktéry, zpochybňující a oslabující stávající systém“, řekl Meister magazínu Business Insider.

Právě ve východním Německu jsou díky svým dějinám a otázkám identity široké vrstvy obyvatelstva obzvlášť náchylné na ruskou propagandu. Ta se často ani nezabývá Ruskem samotným, ale USA, NATO, migranty nebo Angelou Merkelovou. Meister říká: „Jde zde o to, využít zemských voleb a s nimi spojené diskuze ke společenskému a politickému rozdělení společnosti a posílit pozici stran jako AfD, které právě tuto polarizaci urychlují.“

REKLAMA

Ve střednědobém horizontu má Putin také za cíl zrušení protiruských sankcí. „Ale v prvé řadě jde o znejistění a rozdělení za účelem oslabení politické akceschopnosti.“

Recept proti Putinovi: „Expertíza chrání před vlivem“

Všeobecný postoj spolkové politiky je na Putinovy metody a proruské postoje na mnoha místech východního Německa reagovat s tvrdostí. Na German American Conference uspořádané organizacemi Atlantic Council a American Council on Germany ve středu předsedkyně CDU Annegret Kramp-Karrenbauerová prohlásila: „Se silným transatlantickým spojenectvím můžeme vůči Číně a Rusku vystupovat sebevědoměji.“

V reakci na Kretschmerovy požadavky Kramp-Karrenbauerová v magazínu Bild am Sonntag dále uvedla: „Hospodářské sankce jsou reakcí na porušování mezinárodního práva ruskou vládou na Krymu a na východní Ukrajině. Dokud se na ruském chování nic nezmění, nemáme žádný manévrovací prostor na změnu hospodářské spolupráce.“ Také ministr hospodářství Peter Altmaier oznámil, že nepřipustí diskuzi o předčasném ukončení sankcí.

Spolková vláda se tak v ruské otázce jednoznačně vymezuje vůči postoji východoněmeckých vlád. Podle experta na Rusko Meistera je pak ještě třeba další osvěty.

„Rozhodující je, že se mnoho východních Němců cítí jako občané druhé třídy a ve věci respektu a uznání za svou celoživotní práci spatřují z částečně nevysvětlitelných důvodů svého spojence v Rusku“, říká Meister. „Východní Němci se díky své zkušenosti se socialismem cítí být kompetentnější ve svých postojích k Rusku, často ale mají omezené vědomosti o fungování Putinova systému.“

Navíc je třeba populistická tvrzení o Rusku, ať už ze strany Levice nebo AfD, efektivněji vyvracet. Meisterovo krédo pro zacházení s Putinem zní: „Vědění a expertízy chrání před ruským vlivem.“

REKLAMA