Navzdory dosažené předběžné dohodě o brexitu může stále ještě dojít k tzv. tvrdému brexitu. V aktuální studii Institutu německého hospodářství (Institut der deutschen Wirtschaft, IW) vychází většina dotázaných německých průmyslových podniků a přidružených poskytovatelů služeb ze scénáře, podle kterého dojde k citelnému zhoršení obchodních podmínek. Postiženy budou především firmy s přímými obchodními vazbami na Velkou Británii.
Předběžná dohoda o brexitu mezi Evropskou unií a Velkou Británií ještě není zárukou, že nedojde k tvrdému brexitu, tedy že nevstoupí v platnost hraniční kontroly, cla a další regulační překážky ve vzájemném obchodu. Dohoda totiž ještě nemusí projít dolní komorou britského parlamentu. Dokonce i pokud by byla smlouva schválena a začalo přechodné období, platné až do konce r. 2020, může stále ještě k tvrdému brexitu dojít. O detailech stávajících hospodářských a obchodních dohod se totiž bude jednat až v této přechodné fázi, během ní ještě k žádným podstatným změnám nedojde. Obě strany se snaží dosáhnout aspoň ctižádostivé dohody o volném bezcelním obchodu. Představy o možné obchodní integraci se zatím ovšem dost rozcházejí.
Nelze proto vyloučit, že jednání o budoucích obchodních dohodách selžou a nakonec k tvrdému brexitu přece jen dojde. Velká Británie se tak z pohledu EU stane třetí zemí a na obou stranách by dokonce začala znovu platit cla. Pokud by Velká Británie nepřistoupila na celní unii s Evropskou unií a nadále by nepřejímala stávající a nová evropská pravidla, byly by kromě toho zavedeny nové drahé netarifní obchodní bariéry a nákladné hraniční kontroly. V důsledku toho by musely firmy na obou stranách své exportní výrobky nákladně přestavět a nechat je partnerské zemi nově povolit.
Aby Institut německého hospodářství zjistil rámcová očekávání, kladená na budoucí obchodní dohodu a pravděpodobnost případného tvrdého brexitu, oslovil 1.100 německých průmyslových firem a přidružených poskytovatelů služeb. Odpovědi ukazují, že o výsledku jednání panuje velká skepse a že by následky tvrdého brexitu byly i pro německé podniky citelné.
Pokud by dohodnutá smlouva britským parlamentem přece jen neprošla, hrozí tvrdý brexit už 29. března 2019. Obava německého hospodářství z takového vývoje je velká. S „No Deal“ scénářem počítá kolem 39 % všech dotázaných firem (se zohledněným obratem), u firem exportujících do Velké Británie to je dokonce 56 %.
Nové obchodní bariéry
Podniky převážně počítají s tvrdým brexitem, tedy se zavedením hraničních kontrol, cel a regulačními překážkami. Obavy jsou tím větší, čím intenzivnější jsou obchodní vztahy firem s Velkou Británií.
- Nové nákladné hraniční kontroly očekává téměř každá druhá dotázaná firma. U malých podniků s méně než 50 zaměstnanci je jejich podíl sice jen 36 %, u velkých firem s více než 250 zaměstnanci ale téměř 57 %. Mezi firmami exportujícími do Velké Británie dokonce dvě ze tří firem počítají s hraničními kontrolami, pouze jedna z šesti má jiný názor. Důvodem zřejmě bude, že britská vláda již před dlouhou dobou tvrdila, že po brexitu neusiluje o celní unii s EU. Teprve v posledních týdnech se uvažuje aspoň o dočasné celní unii, jak je nyní avizováno v předběžně schválené dohodě.
- Více než polovina firem se také obává netarifních obchodních bariér, vzniklých rozdílnou regulací a odlišnými předpisy, které se ovšem také promítnou do nákladů.
- Pozoruhodné je, že relativní většina dotázaných podniků očekává znovuzavedení cel. Z firem, exportujících do Velké Británie a které tedy budou brexitem postiženy více, je to 55 %. Zřejmě očekávají ztroskotání vyjednávání o volném obchodu. Pouze 23 % podniků zde říká jasné Ne.
- Pokud firmy u žádné z předchozích otázek neodpověděly Ano, bylo výslovně zjišťováno, jestli očekávají měkký brexit bez uvedených nových obchodních překážek. Zde odpovědělo Ano pouze kolem 5 %. Takto definovaný měkký brexit je tedy v tuto chvíli považován za hodně nepravděpodobný.
Následky tvrdého brexitu
Pokud by skutečně mělo dojít, jak se mnoho firem domnívá, k tvrdému brexitu s cly, hraničními kontrolami a odlišnou produktově relevantní regulací, počítají dotázané podniky s tím, že se to odlišně dotkne exportů na jedné straně a domácí zaměstnanosti a produkce na straně druhé. Obzvlášť exponované zde jsou opět firmy exportující do Velké Británie:
- Skoro tři čtvrtiny firem vyvážejících do Velké Británie (73,2 %) se obávají, že tvrdý brexit negativně ovlivní jejich exporty. 17 % dokonce očekává velmi negativní následky. Kolem 23 % oproti tomu žádný vliv neočekává.
- V otázce následků tvrdého brexitu na zaměstnanost a produkci v Německu se však jeví odlišně. Velká většina do Británie vyvážejících podniků (62 %) očekává, že jejich zaměstnanost a výroba nebudou postiženy. Kolem jedné třetiny se obává lehkých dopadů, silný negativní efekt očekává necelých 3 % firem.
Protože mnoho podniků do Velké Británie nevyváží, jsou důsledky na celkové hospodářství menší. 72 % všech dotázaných firem vychází z toho, že ani tvrdý brexit by neovlivnil zaměstnanost a produkci. Jedna z pěti firem očekává spíš negativní efekt, ale pouze méně než 2 % je hodnotí jako silně negativní. Přitom jsou průmyslové firmy jen o trochu skeptičtější než průměr všech dotázaných průmyslových firem a poskytovatelů služeb z přidružených odvětví. Malé podniky jsou však zřetelně optimističtější než velké firmy.
