Plán předsedy německých sociálních demokratů (SPD) a bývalého předsedy Evropského parlamentu Martina Schulze na vytvoření Spojených států evropských se na české politické scéně nesetkal s nadšením snad z žádné strany. Jak však k o tématu diskutují třeba Němci? Co to znamená pro nás? A hlavně: co to vypovídá o nás samotných? Zde je shrnutí článku magazínu Focus.de.
„Chci, aby existovala evropská ústava, která vytvoří federální Evropu“, prohlásil na právě skončeném sjezdu SPD její předseda Martin Schulz. Jako datum vzniku jmenoval rok 2025.
Podle Schulze vyčerpaly v globalizovaném světě národní státy svou tvůrčí sílu. Jen tak může Evropská unie účinně bojovat se změnou klimatu, zvládnout výzvu migrace a vymezit hranice „asociálním daňovým únikům“.
Magazín Focus.de se zeptal na důsledky tohoto plánu politického poradce a experta na Evropu Cornelia Adebahra z Německé společnosti pro zahraniční politiku (Deutsche Gesellschaft für Auswärtige Politik).
„Přechod na Spojené státy evropské by měl za následek zmenšení aktuální Unie“, míní Adebar. „Entusiasmus z prohlubování EU není ve stejné míře rozdělen na všechny členské země.“ Zmenšení stávající velikosti Unie ohlásil také samotný Schulz. Evropskou ústavu chce nechat napsat ústavním konventem, který by také zahrnoval zástupce občanské společnosti. Následně by byla ústava předložena ke schválení členským zemím EU. Země, které by ji neschválily, by automaticky EU opustily, představuje si Schulz.
„Suverenita členských zemí by byla nevyhnutelně omezena. Mám tím na mysli obrannou politiku, zabezpečení hranic nebo v daňové politice“, vysvětluje dále Adebahr. Problémem je, že žádné z členských zemí se nechce odevzdávat více suverenity. Takový proces by se však bez přesunu kompetencí nedal uskutečnit. Schulzovi však podle jeho vlastních slov nejde o odstranění národních států, ale o prohloubení integrace Evropské unie.
Idea Spojených států evropských po vzoru USA tu je daleko déle, než samotná Evropská unie. Němečtí sociální demokraté tuto ideu vyslovili už v r. 1925. Vybaveny státními kompetencemi by Spojené státy evropské automaticky získaly větší váhu ve světové politice. Především vůči hráčům jako jsou USA nebo Čína.
Další výhodou je, že oblasti, které léta působí problémy, především migrační politika, by se daly zvládnout jednoduše společně. Také společný rozpočet a jednotné sociální standardy, jak je navrhuje Emmanuel Macron, by byly spojeny s daleko menšími překážkami, než je tomu doposud.
Je Schulzův návrh reálný?
Zcestná Schulzova idea tedy není: i Evropská unie začala historicky s malým počtem zemí. „I v tomto případě by se dalo začít s půltuctem zemí“, dodává Adebahr. „Pokud bychom chtěli udržet Evropu jako celek, je Schulzova idea určitě špatným krokem. Pokud je ale cílem, aby se Evropa dále vyvíjela, není tento návrh vůbec zcestný.“ Je také myslitelné, že se další země přidají až po několika letech.
Kancléřka Merkelová reaguje na návrh předsedy SPD zdrženlivě. Do r. 2025 jí jde především o akceschopnost EU. Evropské země musí více spolupracovat. Merkelová v té souvislosti zmínila zahraniční, obrannou a rozvojovou politiku. Zároveň musí být posíleno hospodářství a měnová unie. Oproti tomu Alexander Dobrindt z CSU nazval Schulze „evropským radikálem“ a dodal, že svým návrhem „rozděluje Evropu“.
Navzdory četným problémům v Evropě viditelně roste nadšení občanů z Unie. Podle květnového průzkumu Eurobarometru vzrostl souhlas s Evropskou unií v Německu od podzimu minulého roku o 8 % na současných 45 %. Počet lidí, kteří mají na EU negativní názor klesl z 21 % na 15 %. To přináší určitou naději, uzavírá svůj článek Focus.de.
