Někteří lidé tvrdí, že velkým problémem klimatické krize je „přelidnění“. To není pravda. Kdo je tedy zodpovědný za globální oteplování?
Lidstvo vypouští skleníkové plyny. Více lidí vypouští více skleníkových plynů. Možná si myslíte, že problémem klimatu je celosvětový růst populace. Někteří lidé to stále tvrdí. Ale první dojem může klamat. Tento argument však má maskovat skutečné příčiny a ty, kteří jsou za globální oteplování zodpovědní.
„Přelidnění“ není problém
Ano, světová populace neustále roste. V listopadu 2022 se počet lidí zvýšil na více než osm miliard. A protože více lidí znamená také více emisí, mnoho lidí dochází k závěru, že nejdůležitějším opatřením v boji proti klimatické krizi by bylo zastavení růstu populace.
Chceme-li vyřešit klimatickou krizi, musíme nejprve vyřešit individualismus
Podívejme se však, kde konkrétně populace roste. Dvacet zemí s nejvyšším počtem obyvatel se nachází v Africe – tento seznam narušuje pouze Afghánistán. Například v Nigeru vzrostl počet obyvatel v roce 2021 o 3,7 %, následují Uganda, Mali, Čad a Etiopie s 2,6% nárůstem.
Ale právě tyto země mají obvykle velmi nízké emise CO2. Například v Nigeru vypustí jedna osoba v průměru méně než 0,1 tuny CO2 ročně. Za udržitelný životní styl pro naše klima se přitom považuje 1,5 tuny. V USA to je 14,3 tuny, v Číně 8,4 tuny, v Německu 7,1 tuny, v Rakousku to je 6,4 tuny, v České republice 7,9 tun a na Slovensku 5,6 tun na osobu (zdroj Our World In Data, pozn. PQ). To znamená, že jeden člověk v České republice vyprodukuje tolik emisí jako 79 lidí v Nigeru.
Problémem je náš životní styl náročný na emise CO2
Jedno je jasné: pokud má naše planeta zůstat obyvatelná pro lidi, nikdo z těchto 79 lidí nemůže žít jako my. Ale to nemůžeme ani my. Problémem zde i tam nejsou lidé, ale životní styl náročný na CO2. Prohlašování dětí z jiných zemích za problém vůbec nic nezlepší. I kdyby se Niger a mnohé další země ze dne na den smrštily. My v zemích globálního Severu bychom i nadále sami produkovali příliš mnoho emisí.
Počet světové populace se jednoho dne ustálí. Skončí někde mezi 9 a 11 miliardami lidí. Poté budeme směřovat ke snižování světové populace.
Co je příčinou klimatické krize?
Proto se musíme zabývat příčinami klimatické krize, místo abychom ženám v jiných zemích říkali, co mají nebo nemají dělat se svým tělem. Protože problémem je a zůstává spotřeba zdrojů a emise skleníkových plynů průmyslových zemí. Když sečtete emise všech zemí světa od průmyslové revoluce, získáme jednoznačný obraz. Nejvíce emisí vyprodukovaly USA a EU, následované Čínou a Ruskem.
Jak ochrana klimatu doopravdy ovlivňuje ekonomiku
Snížit emise tedy musíme my, ne lidé v Nigeru. To platí i pro Českou republiku. V březnu je náš národní den překročení emisí. To znamená, že kdyby všichni žili stejně jako v Česku, světové zdroje pro rok 2023 by byly vyčerpány za méně než tři měsíce. Potřebovali bychom 4 Země, abychom přežili celý rok. Od dubna žijeme na úkor ostatních.
Přestaňte požadovat kontrolu porodnosti!
Místo volání po kontrole porodnosti v jiných zemích je tedy třeba dokázat, že dobrý život je možný i bez emisí. Musíme najít životní styl, který by ostatní mohli napodobit. Protože my jsme ti, kteří nic nedělají.
Dobrou zprávou je, že bychom to již nyní uměli. Tím, že budeme žít v dobře izolovaných domech, cestovat z bodu A do bodu B veřejnou dopravou a vyrábět udržitelnou energii namísto spalování ropy, uhlí, plynu a jádra. Pokud vytvoříme klimaticky neutrální život s prosperitou pro všechny, ostatní země nás mohou následovat. Země v Asii, Africe a Jižní Americe se pak nebudou muset vydat znečišťující cestou k prosperitě, kterou jsme si zvolili my.
Je zapotřebí financování v oblasti klimatu
Přeskočení určitého technologického stadia se vědecky nazývá „leap frogging“ a došlo k němu například v oblasti telefonie přes pevné linky. Zatímco Evropa a mnoho dalších zemí muselo budovat pevné linky, země v Africe tuto technologii přeskočily, přešly rovnou na mobilní telefonii a ušetřily za drahou infrastrukturu. Proč by tomu tak nemělo být i v případě obnovitelných zdrojů energie, dobrých urbanistických konceptů nebo veřejné dopravy? Místo ukazování prstem však potřebujeme vzory – a mezinárodní financování v oblasti klimatu.
Přírodní katastrofy: kapitalismus vydělává, lidé pomáhají
Navíc jsme ještě zodpovědní za emise CO2 v jiných zemích. To proto, že ne vše, co v naší zemi spotřebujeme, zde bylo také vyrobeno. Pokud tyto emise připočteme k našemu emisnímu účtu, dostaneme se na více než 10 tun na obyvatele místo výše zmíněných 8,7 tun. Omezit emise CO2, které jsou pro nás vypouštěny v Číně, Bangladéši a dalších zemích, můžeme zavedením pravidel pro mezinárodní společnosti. Například zavedením cel na CO2 na vnější hranici EU nebo zavedením přísnějších zákonů o dodavatelských řetězích.
