Technologičtí miliardáři jako Jeff Bezos a Marc Andreessen se už ani nesnaží tajit své úmysly. Tak drzí nebyli ani bratři Kochové. Příspěvek Ali Brelanda pro deník The Atlantic.
Marc Andreessen se od amerických prezidentských voleb cítí velmi dobře, což ke konci listopadu veřejnosti sdělil v pořadu The Joe Rogan Experience. Andreessen seděl v podcastovém studiu a s úsměvem Roganovi řekl, že má z voleb „velkou radost“ a že teď zavládl „úsvit v Americe“ – čímž doslovně narážel na slavný volební spot Ronalda Reagana.
Trumpovi miliardáři sní o pravicové technologické diktatuře
Andreessen, miliardář a spoluzakladatel známé firmy Andreessen Horowitz (známé také jako a16z), vsadil vše na Donalda Trumpa. V červenci v podcastu se svým obchodním partnerem Benem Horowitzem Andreessen oznámil, že zvoleného prezidenta podpoří, a celkem věnoval MAGA Super PAC nejméně 4,5 milionu dolarů. Nyní, poté co veřejně lobboval za deregulaci v oblasti financí a technologií, je připraven dosáhnout svého. Deník Washington Post uvedl, že pomáhá Elonu Muskovi a Vivekovi Ramaswamymu plánovat Department of Government Efficiency, Trumpem navrhovaný poradní orgán s mandátem zmenšit vládu. Vize se již začínají naplňovat: Andreessen v Roganově podcastu ostře kritizoval Consumer Financial Protection Bureau, agenturu na ochranu spotřebitelů, která vznikla v reakci na finanční krizi v roce 2008. Musk později ve svém příspěvku na X souhlasil s tím, že je čas „CFPB vymazat“.
Andreessen se dlouhodobě zajímá o politiku a nikdy se nestyděl podělit se o své názory. (I když to vypadá, že se usilovně snaží vyhýbat konfrontaci s myšlenkami, které by se mu nemusely zamlouvat; je plodným blokátorem novinářů na serveru X.) I tak ale jeho bezpodmínečné přijetí Trumpa a myšlenek pravicového křídla – včetně nepravdivého tvrzení, že vláda financovala „jednotku pro cenzuru internetu“ na Stanfordově univerzitě – představuje určitý posun, který se mezi americkou plutokratickou třídou stal normou. Kromě Muska, Ramaswamyho a Andreessena se k větší politické moci směle drápou i další elity. Minulý týden Trump oznámil, že bývalého výkonného ředitele společnosti PayPal a rizikového kapitalistu Davida Sackse – dalšího plodného uživatele X – jmenoval svým „carem pro kryptoměny a umělou inteligenci“ v Bílém domě.
Longtermismus: oblíbená ideologie mocných
Vezměme si také miliardáře a manažera hedgeových fondů Billa Ackmana, který se mimo finanční kruhy proslavil tím, že celou minulou zimu vedl agresivní zpravodajskou kampaň na sociálních sítích proti rektorům univerzit, kteří podle něj nedostatečně potlačovali propalestinské protesty na univerzitách. (Obzvláště tvrdě se pustil do tehdejší rektorky Harvardu Claudine Gayové a oháněl se obviněním z řad pravicových aktivistů z akademické nepoctivosti. Gayová přiznala, že okopírovala „slova jiných vědců, aniž by je řádně citovala“). Ackman od té doby využívá své veřejné platformy k vyvíjení nátlaku na politiky a úřady, aby zrušili iniciativy v oblasti diversity, rovnosti a inkluze. V červenci formálně podpořil Trumpa a následující měsíce strávil šířením MAGA stanovisek, včetně příspěvku o 1800 slovech na X, který kritizoval údajné postoje demokratů k frakingu, protestům, vakcínám a desítkám dalších otázek a který získal více než 9 milionů zhlédnutí („Velmi dobře řečeno!“ reagoval Musk). V rozhovoru pro televizi CNBC hovořil o Trumpově angažovanosti v oblasti hospodářského růstu a příznivě citoval údajnou touhu Roberta F. Kennedyho mladšího řešit to, co Ackman označil za „režim 73 injekcí, které dáváme našim dětem“.
Jiní na této oběžné dráze projevili ochotu podniknout kroky, které by dříve znamenaly překročení pomyslné červené linie. V říjnu majitel Los Angeles Times Patrick Soon-Shiong a majitel Washington Post Jeff Bezos zrušili plánovanou podporu Kamaly Harrisové ze strany svých novin. (Soon-Shiong řekl, že jeho rozhodnutí motivoval postoj Harrisové k válce v Gaze a obecný pocit, že autoři názorů v jeho novinách se přiklánějí příliš doleva, zatímco Bezos ve svém článku napsal, že jeho rozhodnutí je pokusem obnovit důvěru v média, která veřejnost často vnímá jako zaujatá). Musk mezitím hlasitě lobboval za své politické preference a pracoval také nejen jako příležitostný poradce, ale de facto jako člen štábu Trumpovy kampaně. Na platformě X, kterou Musk v roce 2022 koupil za 44 miliard dolarů, před svými více než 200 miliony příznivci opakovaně obhajoval Trumpovo prezidentství a umožnil rozkvět krajně pravicových osobností a obsahu – jak napsal můj kolega Charlie Warzel – čímž tuto platformu fakticky proměnil v bělošský supremacistický web.
Jak kapitalismus svým jazykem utváří náš svět a ovlivňuje naše myšlení
Superbohatí lidé si samozřejmě vždycky našli způsob, jak ohýbat politický systém. Politologové Martin Gilens a Benjamin I. Page ve své studii z roku 2014 prověřili tisíce průzkumů veřejného mínění za více než 20 let a zjistili, že preference nejbohatších Američanů mají mnohem větší vliv na politické změny než preference průměrných občanů. Ovšem stroje na ovlivňování pracovaly kdysi skrytě: nebýt práce investigativních novinářů, málokdo by se dozvěděl o mašinérii politického vlivu, kterou v posledních desetiletích vybudovali bratři Kochové. Miliardář z hedgeového fondu George Soros dlouhodobě financuje liberální neziskové organizace. V roce 2016 se Rupert Murdoch nechal slyšet, že „nikdy žádného premiéra o nic nepožádal“, poté co deník The Evening Standard informoval, že se chlubil tím, že může britské vládě říkat, co má dělat: mediální magnát se alespoň částečně znažil zakrýt svůj vliv. Až donedávna se elity a politici, kteří mezi sebou spolupracovali, obávali skandálu a s tím spojeného odporu veřejnosti.
Energie je nyní jiná. „Vládnoucí třída se skutečně změnila,“ řekl mi Rob Larson, profesor ekonomie, který píše o nové superbohaté elitě a vlivu Silicon Valley na politiku. Zdá se, že mnoha americkým plutokratům je jedno, jestli lidé vědí, že se snaží manipulovat politickým systémem a čtvrtou mocí ve službách svých zájmů. Miliardáři jako Andreessen a Ackman otevřeně šíří svá politická přání a „rozhodně cítí svého zvířecího ducha“, řekl Larson. Nebo, jak se vyjádřil profesor politologie na Northwestern University Jeffrey Winters v povolebním rozhovoru pro magazín Slate, zažíváme moment, kdy se tváří v tvář setkáváme s oligarchií.
Částečně lze tento posun přičíst skutečnosti, že mnoho miliardářů dnes pochází z technologického sektoru a Silicon Valley se v minulosti vyznačovalo podporou jedinečných osobností: „Becca Lewisová, vědkyně ze Stanfordu, která se zabývá politikou technologického průmyslu, mi řekla: „Bezostyšnost je velkou součástí podnikání v Silicon Valley, které bylo dlouho oslavováno. Předpokládá se, že jste narušitel nebo neortodoxní myslitel.“ Po celá léta se technologičtí lídři možná považovali za apolitické (i když toto odvětví zaměstnávalo spoustu lobbistů), ale nyní se vítr obrátil. Technologie, stejně jako je kryptoměny, se zpolitizovala a oni si do boje za ni přinesli chvástavost Silicon Valley.
Donald Trump, pravice a „cancel culture“
Podle Larsona může být jedním z vysvětlení i to, že superbohatí jsou bohatší než kdykoli předtím. Mít více peněz znamená vystavit se menším dopadům svého schování. Naposledy měly elity tak výrazný vliv v době pozlaceného věku, kdy se multimilionáři jako William Randolph Hearst a Jay Gould podíleli na utváření americké politiky, vysvětluje Larson.
Bez ohledu na původ je praktickým dopadem tohoto chování méně rovný systém. Mnoho lidí se obává, že nadcházející administrativa zvoleného prezidenta Donalda Trumpa bude mít destruktivní vliv na demokracii. Ke korozi však již dochází. Zvláště hlasitá část superbohatých lidí již kormidluje loď a je jim jedno, kdo o tom ví.
