Donald Trump je vítězem boje o Bílý dům. Co to znamená pro USA a zbytek světa? Situaci analyzuje historik Volker Depkat.
Kamala Harrisová chtěla obhájit Bílý dům pro demokraty, ale prezidentské volby v USA vyhrál Donald Trump. Co znamená Trumpův návrat pro liberální demokracii? Pomstí se brzy staronový prezident svým protivníkům v avizované podobě? A jaké to bude mít důsledky pro Evropu? Na tyto otázky odpovídá v rozhovoru Volker Depkat, historik a odborník na Spojené státy.
t-online: Pane profesore Depkate, Donald Trump bude příštím prezidentem USA. Nachází se americká demokracie opět v akutním ohrožení?
Volker Depkat: Musíme si o ni dělat velké starosti. Za nového Trumpova prezidentství se jistě objeví autoritářské tendence, zejména pokud republikáni získají většinu ve Sněmovně reprezentantů i v Senátu. Ačkoli v americkém ústavním systému existují známé „brzdy a protiváhy“, americká demokracie jako celek je od Trumpova prvního funkčního období dosti pošramocená. Je otázkou, zda instituce amerického ústavního pořádku přežijí i druhé Trumpovo funkční období. V každém případě to bude jiná Amerika, v níž hlava státu, která ve svém slibu přece jen přísahá chránit ústavu, chová autoritářské tendence.
Co vše chce Trump změnit, pokud se znovu stane prezidentem USA
t-online: Donald Trump je usvědčený lhář a usvědčený zločinec. Proč ho Američané volili?
Depkat: Velká část obyvatel USA v něm zřejmě viděla alternativu. Je důležité si uvědomit, že Američané často postupují podle tzv. single-issue principu, zejména v prezidentských volbách: považují určitý konkrétní problém za obzvláště důležitý a pak pečlivě zkoumají kandidáty, aby zjistili, jak dobře nebo špatně tento komplex obsazují. Ostatní je pak víceméně nezajímá.
t-online: V těchto volbách to byla ekonomika, zejména inflace.
Depkat: Ceny potravin v USA jsou vysoké a mnoho lidí má také potíže se splácením hypoték na své domy. Pokud jde o ekonomiku, Američané zjevně věří Trumpovi více než Harrisové, zejména ti v tzv. swing states. Jako úřadující viceprezidentka byla Harrisová považována za částečně zodpovědnou za mnohé ekonomické problémy, což jí ztížilo situaci. Pokud se podíváte na výsledky voleb v jednotlivých swing states, zjevně se jí nepodařilo získat ani všechny voliče, kteří v roce 2020 hlasovali pro Joea Bidena.
t-online: Na druhou stranu se ukázalo, že Trumpův elektorát je nejen relativně stabilní, ale také schopný růstu?
Depkat: Správně. Harrisová byla potrestána za špatný výkon Joea Bidena, který byl také velmi nepopulární ve swing states. Navíc měla jen několik týdnů na to, aby si vytvořila profil a odlišila se od předchozí administrativy poté, co Biden z boje odstoupil. Dokonce i ženy, o nichž se Trump vyjadřuje hanlivě, a Latinoameričané, které rasisticky uráží, ho v hojném počtu volili. Američtí voliči, kteří rozhodně nejsou jen tupí burani, ho volili zcela cíleně, protože od něj něco očekávají. Abychom však byli spravedliví, je třeba říci, že inflace začala již během Trumpova prvního prezidentského období. Ale američtí voliči to zřejmě svedli výhradně na Joea Bidena.
S Trumpem nás čekají další roky chaosu
t-online: Spravedlnost není zrovna vlastnost, kterou Donald Trump v této volební kampani oplýval.
Depkat: Řekněme si to na rovinu: Trumpova politická komunikace spočívá v neustálých provokacích, lže a klame, posouvá hranice vyslovitelného a ponižuje své politické oponenty. Je v tom zjevně tak úspěšný, že tím mobilizuje ještě více lidí. To je skutečné poselství dne – že tento druh politiky, který se opírá o emocionalizaci, nenávist a strach lidí, může vést až do Bílého domu. Trump touto rétorikou zaznamenal ohromný úspěch.
t-online: Vyhověl Trump touto taktikou i svým republikánům?
Depkat: Ano, mimo jiné. Celá strana je v jedné linii. Nedávno přál Liz Cheneyové, jedné z mála svých odpůrkyň, několik kulek do zad a ve straně se kvůli této poznámce neozval žádný protest. Což o stavu republikánů vypovídá docela dost.
t-online: Dalším paradoxem je skutečnost, že většina Američanů se obává o svou demokracii. Bez ohledu na to, zda jsou příznivci demokratů nebo republikánů. Jak to lze vysvětlit?
Depkat: 76 % Američanů se skutečně obává o budoucnost své demokracie. Jak jste řekl, obávají se o ni nejen liberálové, ale i konzervativci. To proto, že se Američané neshodnou na tom, v jaké realitě žijí. Ale teď má ze všech lidí demokracii zachránit právě Trump? To je vyloženě absurdní. Obávám se totiž autoritářské reorganizace této demokracie a ústavního pořádku, reorganizace, která půjde ještě dál, když nyní Trump ovládne obě komory Kongresu.
t-online: Trump se netají tím, že pohrdá téměř posvátnou ústavou USA. Jak ho mohou Američané opět volit navzdory jeho pokusu o státní převrat 6. ledna 2021?
Depkat: V USA neexistuje jednotný názor na to, co se v lednu skutečně stalo; nedošlo k serióznímu přehodnocení událostí napříč stranami. Demokraté to označili za pokus o státní převrat a útok na americkou ústavu, zatímco republikáni to zlehčovali. Trump blábolil něco o „svátku lásky“ a oprávněném odporu vlasteneckých Američanů proti údajně zmanipulovaným volbám. Toto vyprávění vůbec nesouvisí s tím, co o události zcela správně říkají demokraté.
Americké matky citující Hitlera
t-online: Nyní se rýsují další čtyři roky Trumpovy vlády. Je na to americká demokracie připravena?
Depkat: Americký systém dělby moci je velmi složitý a neměl by být skutečně poškozen jediným člověkem. Neměl by. První čtyři roky vlády Donalda Trumpa byly pro funkčnost tohoto systému jakýmsi mimořádným zatěžkávacím testem. Tehdy ještě demokracie Trumpa přežila celkem dobře. Soudy vynesly své rozsudky, pachatelé útoku na Kapitol z 6. ledna 2021 byli také odsouzeni.
t-online: Vydrží však další čtyři roky?
Depkat: Aby si systém podmanil, nenechá Trump nenechá kámen na kameni. Začalo to volbami v roce 2016, kdy prohlásil, že výsledek uzná pouze v případě, že vyhraje. Integrita ústavně regulovaného politického procesu nebyla nikdy předtím zásadně zpochybněna. Bez ohledu na to, jak tvrdě a špinavě byly předchozí volební kampaně vedeny, platnost a autoritu ústavou definovaných postupů politického rozhodování nikdy žádný z kandidátů na politickou funkci nezpochybnil. Trump se však odvážil udělat něco nemyslitelného. A bude tak činit i nadále.
t-online: Jak hrozné to ještě může být?
Depkat: Trump 20. ledna 2025 složí přísahu na americkou ústavu, zamýšlí ale škodit a ničit. Oznámil, že prosadí svůj „Project 2025“ k přestavbě americké demokracie, v nouzi i bez souhlasu Kongresu. To jsou výstřely z děla proti ústavnímu pořádku. Trump je sebestředný narcis s autoritářskými sklony, lze mu věřit mnohé. Ve skutečnosti jsem notorický optimista, věřím v samoléčitelné síly svobodných společností. Ale ode dneška pociťuji velké obavy.
t-online: Existuje nějaká naděje?
Depkat: Zatím ještě platí americká ústava, stále ještě existují státoprávní postupy. A doufám, že i pro jednotlivé státy. Protože ve státech stále existují lidé a instituce, které mohou prezidenta zachytit díky systému dělby moci. Prezident se v USA nemůže povznést nad federální systém, to by byl opravdu státní převrat. Měli bychom tedy doufat ve federalismus a státy, tj. vertikální dělbu moci v USA.
t-online: Trump také vyhrožoval svým skutečným i domnělým oponentům pomstou. Má být tato hrozba brána vážně?
Depkat: Rozhodně. Trump je natolik narcistický, že se osobně uráží, když s ním někdo nesouhlasí. Lidé, které vyhodil během svého prvního funkčního období, o této době většinou napsali knihy, z nichž Trump nevychází vůbec dobře. V rámci jeho možností zde bude jednat velmi rychle.
t-online: Jaké důsledky mohou mít výsledky voleb v USA pro zbytek světa?
Depkat: Ústředním aspektem American Way of Life (amerického způsobu života) je určitá kultura sebereference, která má v sobě cosi provinčního. Zajímá mě, co se děje v mé komunitě, co se děje v mém státě, tak by se to dalo shrnout. Od Nevady je i Washington, D. C., daleko, Ukrajina je ještě dál. Proč platíme za války, do kterých nám nic není? Tyto otázky si kladou někteří Američané při pohledu na své rozbité dálnice. Trump se podle toho zařídí.
Trump, Orbán, Höcke: liberalismus jako nepřítel
t-online: A co znamená Trumpův návrat do Bílého domu pro NATO a Ukrajinu?
Depkat: Trump je vždy otevřený obchodům. Pokud Německo a další státy NATO výrazně zvýší své obranné rozpočty a nakoupí zbraně od USA, bude jistě potěšen. Pro Ukrajinu by naopak mohlo začít jít do tuhého.
t-online: Nechá ji padnout?
Depkat: Od Trumpa můžeme čekat vše. Na začátku svého prvního funkčního období však velkolepě oznámil, že do tří týdnů stáhne americké vojáky z Afghánistánu. To se mu nepodařilo, protože se musel vyrovnat s realitou zahraniční politiky. Chtěl osobně jednat s Kim Čong-unem ze Severní Koreje. Ani tam ale Trump neuspěl. Ve skutečnosti by Evropané měli toto Trumpovo znovuzvolení brát jako probuzení a příležitost postavit se v oblasti bezpečnostní politiky konečně na vlastní nohy.
Profesor Volker Depkat, narozený v roce 1965 v El Pasu v Texasu, vyučuje amerikanistiku na Univerzitě v Regensburgu. Historik je odborníkem na politické, sociální a kulturní dějiny Severní Ameriky. V roce 1996 dokončil doktorát na téma „Amerikabilder in politischen Diskursen. Deutsche Zeitschriften von 1789 bis 1830“ (Obrazy Ameriky v politických diskurzech. Německé deníky 1789-1830), v roce 2016 vyšel jeho přehled Dějiny USA.
