Na Mnichovské bezpečnostní konferenci stála v centru pozornosti ruská útočná válka proti Ukrajině. Zástupci zbrojního průmyslu byli vyhledávanými diskuzními partnery. Jednalo se o dalších dodávkách munice a zbraní – ale jen málo o míru.
K bilanci Mnichovské bezpečnostní konference (oficiální stránky konference) patří i zklamané naděje. Některé z nich byly vkládány do čínského hosta. Skutečnost, že Wang I, hlavní čínský poradce pro zahraniční politiku, přijel do Mnichova speciálně na konferenci, vyvolala u některých lidí otázku, zda by mohl být schopen vybudovat mosty do Moskvy nebo přímo uplatnit svůj vliv na ruského prezidenta Vladimíra Putina – vždyť z Mnichova chtěl cestovat rovnou do Moskvy. Tyto naděje nebyly naplněny.
Wanga jsme ani jednou neslyšeli kritizovat válku Ruska proti Ukrajině. „Čína zaujala velmi jasný postoj s dohodou o neomezeném přátelství“, a to již několik dní před začátkem války, připomněla Ursula von der Leyenová. „Tím se Čína zcela jasně postavila na jednu stranu.“ Předsedkyně Evropské komise se sama hodně snažila dostat Čínu na stranu Západu, alespoň v otázce sankcí. To se jí však nepodařilo.
Mezinárodní obranné setkání – předchůdce dnešní Mnichovské bezpečnostní konference – inicioval v r. 1963 Ewald-Heinrich von Kleist-Schmenzin. Odbojář z okruhu hraběte von Stauffenberga se zasazoval o to, aby se v budoucnu podařilo zabránit vojenským konfliktům, jako byla druhá světová válka. První setkání se omezilo na přibližně 60 účastníků, mezi nimiž byli i Helmut Schmidt a Henry Kissinger. Od té doby se konference koná každoročně. Jedná se o mezinárodní setkání, na němž politici, zástupci armády a podnikatelské sféry, nevládních organizací a odborníci na bezpečnostní otázky diskutují mimo rámec diplomatických a protokolárních pravidel. Jeho cílem je diskutovat o aktuálních otázkách zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky. Jedná se o největší akci svého druhu na světě.
Během noci se americký ministr zahraničí Antony Blinken pokusil navázat rozhovor s čínským hostem. Na okraji bezpečnostní konference, ale s podobně chabým výsledkem. Dokonce tak nevalným, že po skončení jednání nebylo vydáno ani společné prohlášení. Blinken kritizoval použití čínských pozorovacích balónů nad Amerikou, čínský nejvyšší diplomat označil jejich sestřelení za hysterickou reakci.
Kallasová: Není to jen Putinova válka
Na rozdíl od předchozích let stál tentokrát na Mnichovské bezpečnostní konferenci v popředí zájmu i pohled Východoevropanů, a to kvůli ruské agresi proti Ukrajině. Tato válka není zdaleka jen Putinovou válkou, uvedla šéfka estonské vlády Kaja Kallasová. Vzala si na paškál Rusy. „Jsou to imperialistické sny, které Rusové mají“, řekla Kallasová a zdůraznila, že nemluví jen o Putinovi. „Jde o národ a zajímalo by mě, co na tomto impériu oslavují?“, dodala. Západ musí „tento koloběh přerušit“.
Koloběhem má šéfka estonské vlády na mysli expanzivní postup Moskvy od anexe a útlaku pobaltských zemí v sovětských dobách až po válku proti Ukrajině. I když myšlenka Kallasové o kolektivní vině ruského národa zůstala ojedinělou myšlenkou – na bezpečnostní konferenci panovala shoda v zásadním postoji k válce a důsledkům, které z ní lze vyvodit.
Západ se musí masivně vyzbrojit: tento požadavek zazníval v hotelu Bayerischer Hof opakovaně a v mnoha jazycích. Vysoký představitel evropské zahraniční a bezpečnostní politiky, Španěl Josep Borrell, to v závěrečný den vystihl ve zkratce: „Ještě je třeba udělat mnoho práce, musíme zvýšit a urychlit naši vojenskou pomoc Ukrajině.“
Vyhledávaní diskuzní partneři
Jinými slovy, více zbraní a rychlejší dodávky – na Mnichovské bezpečnostní konferenci nezazněly téměř žádné hlasy, které by tomuto cíli otevřeně odporovaly. Pohled, který sdíleli zástupci vlád, poslanci a bezpečnostní experti, učinil z přítomných zástupců zbrojního průmyslu vyhledávané partnery k rozhovorům.
Především by měli dodávat munici, kterou je naléhavě nutné doplňovat. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg minulý týden spočítal, že se kousek po kousku vyprazdňují muniční sklady na Západě. Mezera mezi množstvím munice, které se vystřílí na Ukrajině, a výrazně menším množstvím, které se v současné době vyrábí v Evropě – tato mezera se neustále zvětšuje, varoval Stoltenberg.
Šéfka Evropské komise von der Leyenová oznámila pomoc z Bruselu. „Můžeme použít stejný mechanismus jako v případě vakcín“, uvedla politička německé CDU. Tam dostaly farmaceutické společnosti dotaci předem. Podobná pomocná opatření jsou podle ní možná i v případě zbrojního průmyslu. „Můžeme také poskytnout zálohy, aby mohlo dojít k rozšíření výrobních kapacit a výroba a dodávky tak probíhaly rychleji“, rozvedla možnosti von der Leyenová.
Iritace nad ukrajinskými prohlášeními
Zatím není jasné, co si o podpoře zbrojního průmyslu z peněz evropských fondů, v nichž shromažďují členské státy své zdroje, myslí vlády členských zemí EU. Svou roli zde pravděpodobně bude hrát i to, že se zbrojní průmysl v současné době nenachází ve finančních potížích. Mnoho výrobců zbraní dosáhlo v prvním roce války vysokých zisků. Například společnost Rheinmetall během jednoho roku zdvojnásobila svou burzovní hodnotu.
Prohlášení hned dvou členů ukrajinské vlády vyvolala iritace. Zástupce předsedy ukrajinské vlády Olexander Kubrakov a ministr zahraničí Dmytro Kuleba prohlásili, že si dovedou představit použití kazetové munice a také fosforových zápalných zbraní. Oba typy zbraní jsou podle mezinárodního práva zakázané; způsobují těžké popáleniny a otravy. Reakce generálního tajemníka NATO Stoltenberga byla krátká a strohá: „Spojenci takové zbraně nedodávají“.
Přesto Kuleba nepolevil. Ukrajina není smluvní stranou Úmluvy o zákazu kazetové munice. „Takže z právního hlediska tomu nic nebrání“, sdělil agentuře dpa. „A pokud je získáme, použijeme je výhradně proti ozbrojeným silám Ruské federace.“ Ukrajina má podle něj důkazy, že Rusko kazetovou munici používá.
