Riskují své životy, když píší z Moskvy a z exilu pro deník Novaja Gazeta Europe proti válce na Ukrajině. Nyní dostávají naléhavou finanční pomoc ze Švýcarska.
Na začátku března se moskevská půda stala pro Kirilla Martinova příliš horkou. V ulicích hlídkovalo stále více policistů, vypráví ruský novinář. Kontrolovaly mobilní telefony, svévolně zatýkali lidi: „Jako by město náhle ovládla cizí armáda.“
Martinov proto uprchl do sousedního Lotyšska. Z hlavního města Rigy nyní řídí deník Novaja Gazeta Europe, který přináší nezávislé zprávy o Rusku a válce na Ukrajině.
Jsou vydíráni režimem
V samotném Rusku již „Novaja Gazeta“ neexistuje. Noviny založené nositelem Nobelovy ceny Dmitrijem Muratovem musely v březnu po 30 letech přestat vycházet. Do té doby si nezávislé zprávy na internetu denně přečetly až tři miliony Rusů. Muratov a jeho tým pokračovali v práci ještě 32 dní po začátku ruského útoku na Ukrajinu, dokud to nemuseli kvůli četným varováním ze strany státního mediálního regulátora vzdát.
„Novináři jsou neustále v nebezpečí, že budou v ulicích Moskvy rozpoznáni sofistikovaným kamerovým systémem.“
Kirill Martinov, šéfredaktor deníku Novaja Gazeta Europe
V deníku „Novaja Gazeta Europe“ vydávaného v Rize už nefiguruje zakladatel Muratov. Nadále žije v Moskvě. Z přibližně 55 zaměstnanců odešlo 30 lidí, včetně šéfredaktora Kirilla Martinova. Jiní zůstali v Rusku a pokračují v práci z podzemí, neustále v nebezpečí, že budou rozpoznáni důmyslným kamerovým systémem v ulicích Moskvy a dostanou se do spárů policie, jak uvedl Martinov v rozhovoru pro své noviny.
Režim v Moskvě je navíc vydírá, sdělil. Vláda podle něj přijala zákon, který jí umožňuje nejen označit je za zahraniční agenty, ale také zahájit vyšetřování proti jejich přátelům a příbuzným. „Je to opravdu děsivé. A je to pro nás etické dilema. Režim nám nabízí, abychom přestali pracovat jako novináři a zapomněli na svá přesvědčení. Jinak musíme žít s tím, že se lidé, kteří jsou pro nás důležití, ocitnou v nebezpečí“, říká šéfredaktor.
Útok jako výstraha pro všechny
Co to může znamenat, pocítil nedávno na vlastní kůži zakladatel deníku Dmitrij Muratov. Když 7. dubna nastupoval v Moskvě do vlaku, byl polit kyselinou smíchanou s červenou barvou. Jen díky štěstí neutrpěl trvalá zranění. Údajní ruští výsadkáři zveřejnili na kanálu Telegram video, na kterém je zachycen útok a jeho zdůvodnění: Muratov a jeho noviny vrazily svým zpravodajstvím o válce na Ukrajině nůž do zad ruským silám.
Práce pro nejznámější a největší opoziční médium byla vždy životu nebezpečná. Od nástupu Vladimíra Putina k moci v roce 2000 bylo zavražděno šest novinářů listu Novaja Gazeta.
„Když moje země napadla Ukrajinu, začal jsem režim považovat za bandu válečných zločinců.“
Kirill Martinov
Samozřejmě se bojí o své kolegy, kteří stále ještě vytrvávají v Moskvě, říká šéfredaktor Martinov. On sám se v Rize stále cítí velmi bezpečně: „Nikdo mě tu nechce odvést ve čtyři hodiny ráno. A nemusím se bát, když volám policii.“ Ale i kdyby mělo dojít k útoku, říká: „Když moje země napadla Ukrajinu, začal jsem režim považovat za bandu válečných zločinců. Pokud mě tedy chtějí váleční zločinci zničit, pak se s tím smířím, protože mám pocit, že jsem na správné straně.“
Nyní přichází pomoc ze Švýcarska
Martinov má nyní zcela jiný problém. Vzhledem k tomu, že obsah deníku „Novaja Gazeta Europe“ je volně přístupný na internetu a není zde téměř žádná reklama, má evropské vydání webových novin poměrně velký problém s financováním.
V této situaci nyní přichází pomoc ze Švýcarska. V Schaffhausenu byla založena první evropská podpůrná skupina: sdružení „Friends of Novaja Gazeta Europe„. Předsedou sdružení je šéfredaktor časopisu Computerworld, 45letý Daniel Thüler. Je ženatý s ruskou novinářkou Jekatěrinou Glikmanovou, která pracuje jako zástupkyně šéfredaktora listu Novaja Gazeta Europe a před několika dny obdržela novinářskou cenu Pro Litteris. „Nejde nám jen o shánění peněz. Chceme také vybudovat síť v západní Evropě, která by noviny podporovala“, říká Thüler.
V pondělí večer byla v aukci v New Yorku vydražena Muratovova Nobelova cena. Prodala se za 103 milionů dolarů. Peníze mají být použity na podporu ukrajinských dětí na útěku.
Bernhard Odehnal je pracovníkem výzkumného oddělení společnosti Tamedia. Vystudoval slavistiku a do roku 2017 byl zpravodajem deníku Tages-Anzeiger pro Rakousko a východní Evropu. Napsal několik knih a získal mimo jiné Curyšskou novinářskou cenu.
Více informací, Twitter: @BernhardOdehnal
Catherine Bossová je jednou z vedoucích výzkumného oddělení a zaměřuje se na lékařská, ekonomická a justiční témata a další investigativní výzkumy. S kolegy získala Swiss Press Award a dvakrát Curyšskou novinářskou cenu.
Více informací
