Na Mnichovské bezpečnostní konferenci si ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj postěžoval, že je jeho země bržděna v otázce členství v NATO. Rovněž o Německu se vyjádřil kriticky.
Volodymyr Zelenskyj si k tmavému obleku vzal černou kravatu; vzhled prezidenta na mezinárodní konferenci nemůže působit vážněji. Ukrajinská hlava státu nechce být součástí obvyklého shonu, který panuje v tanečním sále luxusního hotelu Bayerischer Hof, hlavním dějišti Mnichovské bezpečnostní konference (web akce). Chce chvíli počkat, říká Zelenskyj do vzrušeného sálu, „protože chci být pochopen od začátku“. Pak do ticha prohlásí, že jeho země, Ukrajina, touží po míru, Evropa touží po míru. Rusko tvrdí, že také nechce útočit. „Někdo tady lže“, tvrdí.
Zelenskyj začíná důstojně. Vypráví o dětech na linii střetu se separatistickými oblastmi na východní Ukrajině, které musí chodit do školy mezi čerstvými krátery po střelách. Zabývá se ruskými výbuchy a provokacemi a slibuje, že se Ukrajina nenechá vyprovokovat. Pak se snaží vtáhnout do děje publikum, politiky a generály z celého světa do osudu, který může ohrozit jeho zemi.
„Bezpečnostní architektura je křehká a přežitá“
Mezinárodní bezpečnostní architektura se podle něj stala „křehkou a přežitou“. Organizace spojených národů již nedokáže bránit svou vlastní Chartu proti porušování ze strany jednoho ze stálých členů Rady bezpečnosti. Ukrajinský prezident požaduje vytvoření nového bezpečnostního systému a připomíná, že před 25 lety se jeho země vzdala všech sovětských jaderných zbraní a na oplátku dostala bezpečnostní záruky od Ruska, Spojených států a Velké Británie.
Místo toho je však osm let po první ruské agresi Ukrajina stále ještě obětním beránkem, stále není zřejmá vůle umožnit jí vstup do Evropské unie nebo se stát členem NATO. Nyní mluví Zelenskyj trpce. NATO vždy hovoří o svých „otevřených dveřích“. Ukrajina však potřebuje jasná a jednoznačná stanoviska. Doslova řekl: „Potřebujeme upřímné odpovědi.“ A zdůraznil, že jeho země nechce být „nárazníkovou zónou mezi Ruskem a Západem“ navždy. Krátce předtím takovou roli Ukrajině navrhl čínský ministr zahraničí Wang I. Na mnichovském bezpečnostním setkání navrhl, že by se Ukrajina přece také mohla považovat za „most“ mezi Ruskem a Západem.
Zelenského vystoupení na konferenci je pouze jedním z aspektů rozsáhlého diplomatického úsilí Kyjeva. Mezi Kyjevem a Mnichovem byl de facto zřízen diplomatický letecký most, aby bylo umožněno před shromážděnou diplomatickou a politickou elitou Západu vyzvat k solidaritě. Do Mnichova také přiletěl ministr zahraničí Dmytro Kuleba, stejně jako ministr obrany a velitel ukrajinské armády. V sobotu v poledne se na „ukrajinské večeři“ v Lenbachově domě sešla desítka evropských ministrů zahraničí, amerických senátorů a poslanců mnoha parlamentů, aby diskutovali o Ukrajině, což se stalo jakousi akcí solidarity s touto zemí.
Na začátku setkání byl promítnut film, který ilustroval situaci ohrožení pomocí cvičných tankových jednotek a politických citátů vysoce postavených představitelů západního světa. Hodně se mluvilo o velké transatlantické jednotě, ale také – z ukrajinského pohledu – bylo poukázáno na falešné přátele, reprezentované později odstoupivším německým námořním inspektorem Kayem-Achimem von Schönbachem a jeho vyjádřeních v Dillí. Znovu se také diskutovalo o dodávkách zbraní, přičemž bývalý americký ministr obrany James Mattis se pozastavil nad tím, zda se s nimi nezačalo příliš pozdě. Nebo zda nebyly poskytnuty vůbec, jako v případě Německa. Podle Kuleby také existují postoje, který z člověka dělají komplice Ruska. A zeptal se: „Zapomněl svět na lekce 20. století?“ Pak již zúčastnění spěchali do hotelu Bayerischer Hof, kam právě dorazil ukrajinský prezident Zelenskyj.
Neshodne se Západ na svých sankcích?
Ten zní ke konci svého projevu téměř zoufale. Mluví o mezinárodních přátelích, které Ukrajina získala, ale dává jasně najevo, že jejich verbální solidarita, dokonce ani „dodávka 5000 přileb“ a finanční podpora nemohou být dostatečnou protiváhou ruské agresi. Všichni chtějí, aby Ukrajina byla slabá, zvolá prezident, „slabá ekonomika, slabá měna, slabá armáda“. Již nyní je jeho země držena při zemi a destabilizována.
Jak mu lze pomoci? „Posilte naši armádu, dejte nám peníze, posilte naši ekonomiku,“ žádá a na závěr prozradí, jak málo věří, že by Západ neustálými hrozbami sankcí proti Putinovi mohl zabránit válce. Když Američané řekli, že věděli, že invaze začne za několik dní, proč sankce neuvalí hned? A proč ani nechtěli prozradit, jaké sankce Putinovi hrozí, ptá se Zelenskyj. A rozčarovaný předpokládá, že je to možná proto, že se Západ nakonec na svých sankcích ani neshodl.
Po obsazení Krymu došlo také k určitým sankcím, ale Rusko se s nimi rychle naučilo žít, říká ukrajinský ministr zahraničí. A pak Putin získal i Nord Stream 2, tedy primárně německo-ruský plynovod, který je již dlouho zdrojem zloby. Polemicky se ptá: „5000 přileb, je to váš příspěvek k evropské bezpečnosti?“ A pak: „Je to vaše svědomí, se kterým budete muset žít.“
Co na to asi řekne německá delegace, zeptal se britský moderátor ukrajinské večeře. Nikdo z německé strany však nebyl přítomen, kromě předsedkyně Výboru pro obranu Marie-Agnes Strack-Zimmermannové (FDP). Na Kulebovy výzvy tedy nikdo neodpověděl. „To je také výmluvné,“ dodal moderátor.
Všechny články zabývající se Mnichovskou bezpečnostní konferencí.
