Ve své čtyřicetiminutové řeči vyzval německý prezident Frank-Walter Steinmeier čínské studenty, aby respektovali lidská práva. Německo dlouhou dobu doufalo, že se z Číny stane liberální demokracie. Tato očekávání se nenaplnila.
Marx, Lao-c’, Kchang Jou-wej – citáty všech tří zahrnul Frank-Walter Steinmeier jako inspiraci do své řeči před zhruba 300 čínskými studenty. Teprve předchozí den dokončil desetistránkový rukopis proslovu, který tematicky souzněl s jeho cestou: obrovská rychlost, se kterou Čína realizuje digitalizaci:
„Je pravda, že někdy přepadne Němce poněkud nepříjemný pocit. To, co se zde odehrává, nezmění jenom Čínu, ale celý svět.“
„Očekávání se nenaplnila“
Studenti si před řečí vystáli dlouhé fronty před posluchárnou a museli se podrobit přísným bezpečnostním prohlídkám. Co potom zažili, byl spolkový prezident, který možná své posluchače nestrhne, zato ale svůj čtyřicetiminutový projev proložil mnohými dějinnými odkazy na německo-čínské vztahy. Jestliže se řeč Steinmeierova předchůdce Joachima Gaucka nesla ve znamení hojně citované věty „Některé aspekty vývoje nám působí starosti“, pokusil se dnešní německý prezident – možná poháněn ambicemi – o projev, který rovným dílem pojednával o tom, co obě země spojuje i rozděluje:
„V Německu jsme dlouhou dobu čekali, že se Čína na své cestě k blahobytu, tržnímu hospodářství a společenské a mezinárodní otevřenosti bude stále více podobat Západu. Že se čínská stezka jednoho dne napojí na naši cestu, kterou pokládáme za historicky předurčenou: liberální demokracii. Tato očekávání se nenaplnila.“
Studenti se neučí žádná kritická témata
Přesto sází Steinmeier na dialog s Číňany. Přes veškerou kritiku tak měla řeč zůstat vyvážená; měla přiblížit život politika, který za posledních 15 let navázal během svých cest se touto zemí mnoho kontaktů a který samozřejmě ví o ekonomických závislostech největšího německého obchodního partnera. Politika, který dovede projevit úžas i respekt – i před kulturní otevřeností země.
Z druhé řady si proslov vyslechla i německá výměnná studentka Fabiane Neitzel z Giessenu: „Kritická témata se zde nevyučují. Proto jsem zvědavá, jaký ohlas řeč vzbudí. Zřejmě ne tak pozitivní jako u nás.“
Německý sinolog Tillmann Spengler využil šanci a po projevu se pustil do řeči s čínskými studenty: „Aby bylo jasno, do sálu se nedostal nikdo, kdo by si náhodou řekl: ‚Paráda, místo přednášky si dnes vyslechnu Steinmeiera‘. Vše bylo pečlivě řízeno. Jaký bude další osud projevu, to ví jen čínská cenzura.“
Steinmeier se také věnoval digitalizaci
Na rozdíl od svého předchůdce se Frank-Walter Steinmeier méně věnoval lidským právům jako takovým. Více se držel vlastního tématu své návštěvy: postupující digitalizaci. Tím se k nim však nakonec i Steinmeier dostal – k lidským právům 4.0.
„I proto nám působí starosti a znepokojení – všude tam, kde jsou omezovány osobní svobody – a tuším, že to bude v Číně považováno za poučování a vměšování – ale musím zdůraznit, že naše postoje vychází ze zkušeností, které Německo silně formovaly.“
