Spolupředsedkyně frakce AfD v německém Spolkovém sněmu Alice Weidelová (frakci vede spolu s Alexandrem Gaulandem) obdržela ze švýcarského účtu volební příspěvky v celkové výši přesahující 150.000 euro. Peníze mimo jiné použila na právní služby a internetovou volební kampaň.
Švýcarský dar je podle názoru expertů hned z několika důvodů problematický. Strana musí jednak okamžitě informovat správu Spolkového sněmu, pokud obdrží dar vyšší než 50.000 euro. Částka byla rozdělená na 18 splátek po 9.000 euro, které byly označeny jako „Volební podpora Alici Weidelové.“ Zřejmě se jednalo o pokus obejít zákony. Za druhé jsou dary z jiných zemí mimo Evropskou unii přípustné pouze, pokud pochází od německého občana.
Peníze, zaslané na účet obvodního sdružení AfD u Bodamského jezera, pocházely od firmy se sídlem v Curychu, která je ale údajně zase dostala od neznámého dárce. Společnost se údajně zabývá obchodem s farmaceutickým zbožím. Peníze byly později vráceny, ale až v dubnu 2018. Z bankovních výpisů sdružení AfD, které má k dispozici Süddeutsche Zeitung, NDR a WDR ale vyplývá, že zpět odešlo, opět v menších splátkách, celkem pouze 124.000 euro, tedy méně, než strana na kampaň Weidelové obdržela.
Pokud by správa Spolkového sněmu nabyla dojmu, že se jednalo o ilegální dar, musí strana počítat s citelnou pokutou. Bude-li navíc prokázána snaha o zamlžení původu peněz a tak falšovat účetnictví strany, hrozí odpovědným osobám i trest odnětí svobody ve výši až do tří let.
Státní zastupitelství v Koblenzi v současné době prověřuje, „jestli existují indicie pro trestné jednání“, jak sdělil úřad německému magazínu Spiegel.
Ve středu pozdě večer zveřejnila německá média informaci, že buňka AfD Alice Weidelové obdržela začátkem roku 2018 dalších 150.000 euro, tentokrát z Belgie. Dar pocházel od „Stichting Identiteit Europa“, což je podle AfD „zřejmě nějaká nadace“. Jelikož strana nedokázala uspokojivě určit dárce ani jeho motivaci, rozhodla se nakonec příspěvek nepřijmout. Tyto peníze byly 9. května v plné výši zaslány odesilateli a z tohoto důvodu nebyly ani nikde hlášeny.
Neprůhledné financování provází AfD už minimálně od léta 2017. I špičkový kandidát strany v Bádensku-Württembersku Jörg Meuthen byl v předvolebním klání podporován firmou s úzkými kontakty do Švýcarska. „Spolek pro udržení právního státu a občanských svobod“, který dar zaslal, vede 33letý sympatizant AfD David Bendels. Za kampaně a tisk zdarma ale zodpovídá Alexander Segert, který se ve Švýcarsku proslavil kampaní pro tamní pravicově populistickou a národně konzervativní Švýcarskou lidovou stranu (SVP) a také zodpovídá za její propagaci.
Experti odhadují, že reklamní kampaně a deníky, které strana bezplatně obdržela od začátku roku 2016 měly hodnotu více než 10 milionů euro. Organizace Lobyycontrol z Kolína nad Rýnem toto skryté ovlivňování voleb prostřednictvím anonymních dárců označuje za „největší netransparentní toky peněz ve prospěch jedné strany, ke kterým v uplynulých letech došlo.“
AfD, Meuthen a Segert ale o vzájemné spolupráci údajně nic neví. AfD dokonce „Spolek pro udržení právního státu a občanských svobod“ zažalovala pro neoprávněné používání stranického jména a loga. Žalobou pověřila kolínskou advokátní kancelář Höcker, která např. zastupovala tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana v jeho soudním tažení proti německému satirikovi Janu Böhmermannovi.
Důvodem náhlého prozření AfD je, že správa Spolkového sněmu začala prověřovat, zda dary nenaplňují skutkovou podstatu „ilegálního stranického financování“. Podobná vyšetřování již proběhla v minulosti, AfD ale vždy popírala, že by s podporujícím sdružením měla co do činění. Tento případ, hrozící trestním stíháním, je ale zřejmě už i pro AfD příliš ožehavý, milionová pokuta by mohla ohrozit její samotnou existenci.
