Finance, občanská práva a nové vnější hranice Evropské unie v Irsku: to jsou největší výzvy na cestě k brexitu, říká hlavní evropský vyjednavač Guy Verhofstadt. Velká Británie se bude muset v každém případě vzdát některých výhod. Rozhovor pro tagesschau.de vedl Michael Grytz.
tagesschau.de: Pane Verhofstadte, jakým směrem se budou ubírat jednání s Velkou Británií?
Guy Verhofstadt: To je hypotetická otázka. Běžně na hypotetické otázky neodpovídám. To bude s ARD krátký rozhovor. Stavte se za dva roky.
tagesschau.de: Kde podle vašeho názoru leží nejtěžší problémy?
Verhofstadt: Nejtěžším problémem bude dosažení dohody. Je to jako při rozvodu: i tam panují různé názory. Musí se urovnat finance. Při rozvodu také neukončíte manželství a všechny závazky přenecháte partnerovi. Dalším problémem je otázka lidských práv. To má podle mého názoru absolutní prioritu, protože musíme dát občanům EU, kteří žijí ve Velké Británii, ale také Britům, žijícím na kontinentu, tak rychle jak to jen bude možné, jistotu. Dalším složitým bodem je hranice mezi Irskem a Severním Irskem, protože tam brexit způsobí mnoho problémů. Musíme zabránit tomu, aby tam opět vznikla pevná hranice, která by stejně jako v minulosti byla příčinou násilí.
Individuální jednání nebudou nutná
tagesschau.de: Zdá se, že EU v této záležitosti vystupuje jednotně. Ale například hospodářství ve Flandrech, v Nizozemí nebo v Dánsku je na Velké Británii hodně závislé. Může to při jednáních způsobit problémy, protože budou tyto regiony mít jiné zájmy než ostatní?
Verhofstadt: Nejlepší cestou jak k tomu přistupovat, je jejich zvláštní zájmy při jednáních zohlednit. A přesně to uděláme. Jde o zájmy Nizozemí, Dánska, Flandrů a zejména Irska. Irsko je dobrý příklad: tuším, že 60 % vývozu jde do Spojeného království. Jasně říkáme, že se zájmy Irska promítnou do vyjednávacího mandátu EU. Je to nejlepší cesta, jak zachovat jednotu Evropské unie a jednotlivým zemích dát najevo, že na jejich zájmy bude brán ohled a nemusí s Velkou Británií vést individuální jednání.
tagesschau.de: Na druhou stranu ale vznikne hodně problémů, například u cla. I kdyby se dohodlo nulové clo, bude nutné se do budoucna vypořádat s mnoha celními formalitami. Co to pro naše země znamená?
Verhofstadt: To je zcela závislé na tom, jaké nové podmínky mezi EU a Velkou Británií budeme mít. Pro Británii například už nebudeme vnitřním trhem. Británie už nebude jeho součástí, protože nebude moci využívat tzv. čtyři svobody, především volný pohyb osob. Dále už nebude členem celní unie, což je nešťastné. Británie totiž chce řešit své obchodní otázky opět samostatně. A to v celní unii není možné, protože tam přebírá kompetence obchodní politiky Evropa. Jedinou cestou tedy je nějaký jiný druh dohody.
„Británie bude mít méně výhod“
tagesschau.de: Kde jsou předlohy takové dohody? Například smlouva s Ukrajinou? Nebo s Norskem, se Švýcarskem?
Verhofstadt: Každá z nich je zcela odlišná. Norsko je součástí vnitřního trhu. V případě Švýcarska se jedná o složitou změť nejrůznějších smluv. S Ukrajinou máme asociační dohodu. Návrh parlamentu zní, vše zjednodušit a prohlásit: buď jste plným členem EU a také se všeho zúčastníte, nebo jím nejste a tudíž jste sousední zemí a máte na základě Lisabonské smlouvy uzavřenou asociační dohodu.
Poprvé jsme to použili v případě Ukrajiny. Náš návrh zní, jít cestou asociační dohody. Například jen co se týče obchodu, může se ale také jednat o spolupráci ve vědě či vzdělání. Jedno ale musí být jasné: asociační dohoda nemůže být nikdy to samé jako členství. Výhody Spojeného království budou s asociační dohodou menší, než kdyby byla členem EU. A já si myslím, že to je zcela normální.
Frexit, Nexit, Oexit? „Na to nevěřím“
tagesschau.de: Připusťme, že se rozvod povede, že pro Británii dopadne dobře, takže bude mít po rozvodu nadále několik výhod…
Verhofstadt: …a také spoustu povinností – žádné výhody bez povinností…
tagesschau.de: Ok, ale všichni říkají, že to pro Velkou Británii bude těžké…?
Verhofstadt: Čeho bychom se měli obávat? Že s jinými zeměmi dojde k domino efektu? Na to nevěřím. Právě pozorujeme více či méně opačný domino efekt. Od brexitu mnoho lidí v Evropské unii vidí její výhody. V době brexitu hodně lidí říkalo, že je nyní čas pro Frexit nebo Nexit. Je správná doba pro rakouský Oexit a tak dále… ale došlo přesně k pravému opaku.
Například v Holandsku vyhrály proevropské strany a ne Wilders. Ve většině průzkumů, například v Německu, Francii a ve skandinávských zemích vidíme, že lidé Unii důvěřují čím dál více. To neznamená, že by veřejné mínění vůči EU bylo méně kritické a já si myslím, že je z dobrého důvodu velmi kritické. Ale lidé si říkají: nejsme tak hloupí, abychom vystoupili a Evropskou unii zničili. V jistém smyslu měl brexit a možná i zvolení Trumpa pozitivní efekt. I z prvního kola francouzských voleb vzešel proevropský Macron jako nejsilnější kandidát.
tagesschau.de: Nemusí pak volby v Británii přinést exit z brexitu?
Verhofstadt: Spíš si myslím, že se to nestane. Jsem si celkem jistý, že liberální demokraté, strana, která je nejvíce proevropská a nejsilněji se zasazuje proti brexitu, vyhrají. Nebudou mít většinu, ale získají určitý počet křesel, která budou důkazem, že se lidé nechtějí EU vzdát.
Bývalý belgický premiér Guy Verhofstadt je hlavním vyjednavačem Evropského parlamentu se Spojeným královstvím v otázkách brexitu. V r. 1975 vystudoval práva na univerzitě v Gentu, od r. 2009 je členem Evropského parlamentu.
