Koronakrize

Obsah:

1. 1. Vznik koronakrize
      1. Geneze koronaviru
      2. Alfa varianta
      3. Beta varianta
      4. Gama varianta
      5. Delta varianta
      6. Omikron varianta
         1. Subvarianty
      7. Možné příčiny koronakrize
   2. Objev vakcíny a očkování proti COVID-19
   3. Paradoxy koronakrize
   4. Jak budeme žít po pandemii koronaviru?

Vznik koronakrize

Původce koronakrize, vysoce infekční koronavir SARS-CoV-2 (z anglického "Severe acute respiratory syndrome coronavirus type 2") byl poprvé identifikován v čínském Wu-chanu a způsobuje onemocnění COVID-19. Vir se postupně rozšířil do celého světa a 20. ledna vyhlásila Světová zdravotnická organizace (WHO) globální stav zdravotní nouze, 20. března bylo rozšíření koronaviru označeno za pandemii.

Geneze koronaviru

Koronaviry (lat. Coronaviridae) jsou rodinou virů řádu Nidovirales a patří mezi viry s největším genomem. Koronakrize vypukla první vlnou pandemie viru SARS-CoV-2 začala na jaře r. 2020, druhá pak na podzim téhož roku. Na jaře roku 2020 se v Evropě a následně po celém světě rozšířila varianta B.1, která má oproti původnímu typu viru B změnu na pozici 614. Mutace B.1 nezpůsobuje závažnější onemocnění, ale produkuje více kopií viru, a proto je infekčnější a nakažlivější. Koronakrizi koncem zimy 2021 vystupňovaly nové, ještě nakažlivější mutace, zejména varianty B.1.1.7. (tzv. „britská“) a B.1.351 (tzv. „jihoafrická“). Viry samozřejmě mutují neustále, následující seznam tedy obsahuje pouze tzv. Variants of Concern (VOC), tedy znepokojivé varianty, vyhlášené Světovou zdravotnickou organizací (WHO), které mohou zásadněji ovlivnit průběh koronakrize. Jde o mutace, které vykazují buď:

• těžší příznaky a průběh nemoci,
• nebo jsou nakažlivější, tedy dochází ke snadnějšímu přenosu infekce,
• nebo jde o mutaci, která má za následek snížení účinnosti protipandemických opatření (např. menší účinnost vakcín).

Alfa varianta (B.1.1.7, tzv. britská mutace)

V prosinci 2020 se v hrabství Kent ve Velké Británii objevila varianta alfa (B.1.1.7, označovaná původně též jako "britská mutace"). Vyhodnocení statistických údajů ukazuje zvýšení reprodukčního faktoru R o 43-90 % ve srovnání s původním tzv. 'divokým' typem koronaviru. Další britská studie dospěla na základě přibližně 100 000 průběhů onemocnění COVID-19 k závěru, že alfa varianta zvyšuje riziko úmrtí přibližně o 64 % ve srovnání s původním typem viru SARS-CoV-2.

Beta varianta (B.1.351, tzv. jihoafrická mutace)

Téměř rok po vypuknutí koronakrize oznámilo 18. prosince 2020 jihoafrické ministerstvo zdravotnictví novou variantu beta, původně označovanou jako jihoafrickou mutaci, jinak též B.1.351, jejíž výskyt se zdá být nezávislý na výskytu v jihoanglickém hrabství Kent. Beta varianta je údajně ještě nakažlivější a může způsobit těžký průběh onemocnění i u mladých lidí.

Gama varianta (P.1, tzv. brazilská mutace)

Varianta gama, v nomenklatuře Pango pojmenovaná P.1 nebo B.1.1.28.1, byla poprvé zjištěna v Brazílii v listopadu 2020. 10. ledna 2021 byl nahlášen její výskyt v brazilském státě Amazonas. Je podobná variantám alfa a beta a vykazuje stejnou mutaci. Stejně jako tyto mutace je i tato varianta podezřelá, že je nakažlivější než divoký typ koronaviru SARS-CoV-2. Podle prohlášení viroložky Sandry Ciesekové z poloviny ledna 2021 však neexistují důkazy o tom, že by tyto varianty způsobovaly závažnější průběh nemoc COVID-19 než původní typ koronaviru.

Delta varianta (B.1.617.2, tzv. indická mutace)

Zásadní změnu průběhu koronakrize, bohužel k horšímu, znamenal začátkem léta 2021 výskyt delta varianty koronoviru SARS-CoV-2, kdy byla objevena tzv. "indická" nebo B.1.617.2 mutace. Ta vykazuje podobné příznaky jako předchozí varianty, je však 2,5 nakažlivější. Doba od nákazy do zjištění viru se u delta varianty zkracuje v průměru ze šesti na čtyři dny a množství viru je asi 1200krát vyšší. Na základě vyhodnocení rizik, které provedla organizace Public Health England (PHE) na začátku června 2021, může delta varianta vést k závažnějšímu průběhu nemoci COVID-19 proti alfa (B.1.1.7) variantě viru. Lidé nakažení touto mutací koronaviru mají asi dvakrát vyšší riziko hospitalizace než ti, kteří se nakazili variantou alfa. Delta varianta viru SARS-CoV-2 kvůli výrazně vyšší infekčnosti zásadně změnila pravidla hry v boji s pandemií a přes objev vakcín negativně ovlivnila průběh koronakrize. Vakcíny však přesto zabrání nákaze indickou mutací nejméně v polovině případů. Riziko vážného onemocnění nebo úmrtí na nemoc COVID-19 je u neočkovaných osob v průměru více než desetkrát vyšší než u osob očkovaných.

Omikron varianta (B.1.1.529)

Další zvrat v pandemii může způsobit nová varianta viru SARS-CoV-2, u které vědci zaznamenali zatím největší mutační změny za celou dobu koronakrize. 9. listopadu 2021 byl v Jihoafrické republice objeven první vzorek s novou mutací betakoronaviru SARS-CoV-2: varianta B.1.1.529 (subvarianta BA.1), označovaná též za variantu "Omicron", česky "omikron". Světová zdravotnická organizace WHO svolala na 26. ledna expertní skupinu. Varianta, která byla vědci identifikována teprve v úterý 23. listopadu, vyvolává velké obavy. Mutace omikron má totiž sklon k extrémně vysokému počtu mutací, které by viru mohly umožnit prolomení imunitního systému člověka. Nejnovější údaje, které ve čtvrtek představili jihoafričtí vědci, odhalily, že varianta B.1.1.529 se také zdá být více přenosná a je již přítomna v provinciích po celé zemi, viz např. zpráva britského Guardianu). Velká Británie proto ihned po objevení varianty omikron zakázala lety z JAR a okolních zemí Namibie, Zimbabwe, Botswany, Lesotha a Svazijska. Mutace omikron v tuto chvíli v Jihoafrické republice vytlačila předchozí delta mutaci koronaviru a přes veškeré snahy se již objevily první případy infekce v Belgii, Německu, České republice, Izraeli a mnoha dalších zemích. V lednu 2022 varianta omikron s 90 % všech infekcí koronavirem SARS-CoV-2 celosvětově dominovala. Předběžné údaje ale zatím nasvědčují tomu, že průběh nemoci COVID-19 je mírnější, než u předchozích variant. Vědci hovoří o “velkém evolučním skoku” a “nezvyklé konstelaci mutací”. Jaké bude mít omikron mutace vliv na průběh koronakrize, tedy ještě nelze přesně odhadnout.

Subvarianty mutace omikron

Varianta omikron koronaviru SARS-CoV-2 zmutovala do několika subvariant, prvními byly BA.2 (B.1.1.529.2) a BA.3 (B.1.1.529.3). Subvarianta BA.1 byla na začátku roku 2022 celosvětově vytlačena subvariantou BA.1.1 a v březnu 2022 variantou omikron BA.2. Ve třetím týdnu června 2022 vzrostl podíl dalších subvariant BA.4 a BA.5 v Německu na 73,1 %. První vzorek subvarianty BA.5 pochází z 8. března 2022. 12. května 2022 byla oficiálně označena jako BA.5.1, začátkem června 2022 byla rozšířena především v Portugalsku, Dánsku a Německu. V březnu 2022 varianta BA.5 v Portugalsku z velké části vytlačila variantu BA.2, která představuje 80 % všech nových případů.

Podle předběžného modelování WHO v květnu 2022 existují náznaky, že podvarianty BA.4 a BA.5 mají vyšší rychlost růstu než BA.2, pravděpodobně v důsledku zvýšeného imunitního úniku a přenosnosti. UKHSA v polovině května 2022 s větší mírou nejistoty uvedla, že z mnoha zemí přicházejí náznaky, že BA.4/5 může mít podobnou míru nárůstu oproti BA.2, jako má BA.2 oproti BA.1, přičemž BA.5 má ještě větší míru růstu než BA.4. Začátkem června 2022 se hromadily důkazy, že u subvariant BA.4 a BA.5 nedochází k nárůstu závažnosti onemocnění.

Státní zdravotní ústav uvádí ve své zprávě z 4. července 2022, že podíl subvarianty omikron BA.4 a BA.5 činí v České republice 87 % všech infekcí koronoviru SARS-CoV-2. Mezitýdenní nárůst představuje 12 %.

Možné příčiny koronakrize

Světová zdravotnická organizace pokračuje ve výzkumu původu viru SARS-CoV-2 a vzniku koronakrize, Čína však odmítá zveřejnit veškeré potřebné údaje. Pekingská vláda považuje požadavky za politicky motivované. Místo toho komunistické vedení již několik měsíců vede kampaň prostřednictvím státních médií: pandemie koronaviru nevznikla v Číně, ale pravděpodobně v USA nebo v Evropě. V současné době existují čtyři pravděpodobné scénáře vypuknutí koronakrize:

• přímý přenos ze zvířat na člověka - pravděpodobnost podle WHO: možné až pravděpodobné,
• přenos ze zvířete na člověka přes mezihostitele - pravděpodobnost podle WHO: pravděpodobné až velmi pravděpodobné,
• šíření prostřednictvím zmrazených nebo chlazených potravin - pravděpodobnost podle WHO: možné,
• laboratorní nehoda: pravděpodobnost podle WHO - velmi nepravděpodobné.

Vznik koronakrize tak zatím nelze s naprostou jistotou určit, lze ho odhadnou jen na základě pravděpodobností. Přestože v minulosti došlo k úniku patogenů z laboratoří, WHO zdůrazňuje, že tyto případy jsou extrémně vzácné. Podle dosavadních poznatků nebyly před výskytem prvních případů COVID-19 v prosinci 2019 v laboratořích ve Wuhanu žádné záznamy o výzkumu virů souvisejících se SARS-CoV-2. Z tohoto období také nebyly hlášeny žádné případy laboratorních pracovníků s příznaky COVID-19.

Koronavirus a ekonomika: jsou opatření proti pandemii skutečně nepřítelem hospodářství? "Zájmy o ekonomiku a zdraví nejsou v rozporu, ale jedná se o společné zájmy", říká v rozhovoru německý virolog Christian Drosten.

„Všeobecně panuje přesvědčení, že je třeba najít zdroj pandemie, aby bylo možné identifikovat odpovědnou osobu a dosáhnout spravedlnosti,“ říká Angela Rasmussenová, viroložka Center for Global Health Science and Security na Georgetown University Medical Center. „Ale skutečný důvod, proč potřebujeme najít odpovědi, je: Jen tak můžeme zabránit další pandemii.“

Objev vakcíny a očkování proti COVID-19

Naději na konec koronakrize přinesly až vakcíny, první byly v EU povoleny koncem r. 2020, od začátku r. 2021 bylo zahájeno očkování. Mezi nejúčinnější se řadí vakcíny výrobců Moderna a Biontech/Pfizer. Relativně rychlá očkovací kampaň v bohatých zemích však byla v březnu 2021 zkomplikována další, ještě nakažlivější mutací, pojmenovanou jako delta varianta (původně tzv. "indická", podle WHO pak B.1.617). Do října roku 2021 stála pandemie celosvětově život téměř 5 milionů lidí (zdroj: Statista.de). Pokud se nepodaří rychle proočokovat obyvatelstvo po celém světě, zejména v chudých lidnatých zemích, aby se tak omezil vznik nových mutací, bude konec koronakrize v nedohlednu.

Paradoxy koronakrize

Koronakrize, byť přesněji řečeno lidská iracionalita, má za následek několik paradoxů, které dávají tušit, na jakým problémům bude lidstvo čelit i při řešení jiných výzev. Dva největší z nich:

• lidé, kterým nejvíce vadí protipandemická opatření svým chováním tato opatření naopak nejvíce prodlužují,
• protipandemická opatření neškodí ekonomice a průmyslu, ale naopak umožňují, aby hospodářství aspoň nějak fungovalo. Firmy bez zaměstnanců a zákazníků by byly postiženy daleko více.

Pandemie koronaviru je samozřejmě živnou půdou pro mnoho spikleneckých a konspiračních teoretiků. Více najdete i v rubrice Spiklenecké teorie. Důležité je správně chápat zřetězení příčin a důsledků. Za koronakrizi nemohou protipandemická opatření, ale koronavir SARS-CoV-2, opatření jsou jen reakcí. A za pandemie může především pronikání člověka stále hlouběji do přírody, viz rubrika Ekologie.

"Hloupost zažívá v koronakrizi konjunkturu", říká rakouská psychiatrička Heidi Kastnerová, která mimo jiné vypracovala odborný posudek na Josefa Fritzla.

Konec koronakrize: jak budeme žít po pandemii koronaviru?

Přední geostratég Parag Khanna uvedl, že pandemie koronaviru nepřinese ani tak nové trendy, ale urychlí ty stávající. To lze pozorovat na každém kroku a ve všech oblastech života. Současné zhroucení dodavatelských řetězců povede k hledání nových a spolehlivějších partnerů. To bude mít za následek větší regionalizaci výroby, důsledkem bude oslabení čínského vlivu. Dalším důsledkem koronakrize bude ještě zvýšení efektivity za pomoci digitalizace a automatizace. Pracovní síla se přeskupí směrem k sociální oblasti, kde, aspoň na západ od nás, si zaměstnanci vybojují vyšší platy a ocenění. Liberálně demokratické vlády ukázaly, že si s pandemií umí dobře poradit, v těchto zemích souzen i vliv státu. Na plné čáře naopak selhaly populistické režimy, což by mohlo vést k jejich oslabení či dokonce pádu.

Z rubriky pandemie nemoci covid-19 a koronakrize doporučujeme:

• Parag Khanna: „Pět tezí pro svět po koroně“
• Zdeněk Hel: „Jak se nenakazit nemocí COVID-19“
• Věda není názor
• Jaký smysl má nošení FFP2 respirátorů na čerstvém vzduchu?
• Jak končí pandemie?
• Vyvráceno: 12 důvodů, proč se lidé nenechávají očkovat

Všechny články o koronakrizi