Jsou opatření proti pandemii skutečně nepřítelem hospodářství?

Virolog Christian Drosten o nové studii, která poprvé spojila oba aspekty koronakrize

Jsou opatření proti pandemii skutečně nepřítelem hospodářství?

Často se tvrdí, že opatření proti pandemii koronaviru jsou zároveň nepřítelem hospodářství. Obstojí ale toto tvrzení v praxi? Nová studie dochází k překvapivým závěrům.

Vůbec první vědecká práce se zabývá otázkou, zda omezení v boji s pandemií způsobují pouze náklady, nebo jestli dokonce jejich extrémní uvolňování není pro ekonomiku problematické. Studie začíná větou: „Ve veřejné diskuzi o dalším směřování v boji s pandemií koronaviru je ochrana zdraví často stavěna do rozporu s hospodářskými zájmy. To ovšem neodpovídá situaci.“ O studii hovoří virolog Christian Drosten ve 41. dílu svého podcastu, rozhovor vede vědecká redaktorka Korinna Hennigová z rozhlasové stanice NDR, která podcast produkuje.

Korinna Hennigová: Pane Drostene, na úvod bychom možná měli říct, o jakou studii se přesně jedná, kdo ji prováděl a co za ní stojí.

Christian Drosten: Ano, považuji za hodně zajímavé, že v Německu vidíme, jak lze propojit přírodovědnou a ekonomickou studii a dojít ke společným výsledkům. Studii vypracovala pracovní skupina Michaela Meyera-Hermanna z Helmholtzova infektologického centra v Braunschweigu a Clemens Fuest z mnichovského Institutu Ifo. Oba jsou uznávaní vědci, známí i na veřejnosti. Obě pracovní skupiny prováděly výzkum pomocí simulací.

Propojení výsledků simulací a dat z výzkumu obou vědeckých odvětví je v Německu něco zcela nového, dokonce si myslím, že celosvětově. Je to ale přesně to, co v současné situaci potřebujeme.

Etický přístup v Německu

Studie je kvalitativně velmi robustní. A toto kvalitativní poselství zní: není tomu tak, že omezení kontaktů je dobré pro epidemiologii, ale špatné pro hospodářství. Kdybychom se zeptali ekonomiky, co potřebuje, nejspíš by řekla: zrušit veškerá opatření, jako by COVID-19 neexistoval, abychom mohli konečně hospodařit. Tak to ale není, protože existuje realita, a tato realita holt vypadá tak, že žijeme ve společnosti, která nebude tolerovat, aby lidé vyššího věku měli nižší cenu. Neptáme se: „Kolik let života ještě zbývá? Aha, jen pár let. Tyto osoby můžeme obětovat.“  To není v Německu náš etický a společenský přístup. I kdyby to pár jedinců propagovalo, společnost to nebude tolerovat.

Proto nutně dojde k tomu, že při nárůstů případů, až bude přibývat mrtvých, budeme muset opět brzdit. Studie z toho vyvozuje důležitý předpoklad. Ten předpoklad zní: vycházíme z toho, že nebudeme muset přijmout nový všeobecný lockdown. Abych to vysvětlil: v pandemiologii existuje koncept „The hammer and the dance“ („kladivo a tanec“, pozn. PQ). Tedy napřed bušit kladivem – jelikož nevíme, na kterých místech lze infekční řetězce přerušit, přerušíme je všude. Jednoduše tím, že nikdo nesmí ven, zákazem kontaktů – to je ono kladivo. Pak to máme za sebou. Pak následuje tanec s tygrem, s epidemií, kde se pokusíme držet situaci pod kontrolou, ale bez totálních zákazů, protože tím trpí jiné věci, jako například hospodářství. V této fázi tance se nyní nacházíme. Nyní tedy vycházíme z toho, že se nemusíme vrátit ke kladivu, do totálního lockdownu, ale že kousek po kousku zjistíme, kde můžeme tygrovi trochu povolit řetěz, bez toho, aby se na nás hned vrhl. To je základní myšlenka.

Přeloženo do reality to například znamená: když otevřeme školy pro určité ročníky, jak se to projeví o měsíc později? A když z vlastní zkušenosti, protože žádná skutečná vědecká data nemáme, uvidíme, že se nastalo nic hrozného, můžeme celou věc opět doladit. Třeba že zvýšíme počet žáků ve třídě nebo něco podobného. Jen jako příklad z oblasti školství. V mnoha jiných oblastech to funguje stejně. Na podcastu jsme o tom už mluvili: gastronomie. Samozřejmě že musí otevřít. Samozřejmě že nesmí zbankrotovat. Podívejme se na to ale detailně: zahrádky, tím můžeme začít. Jsou indicie, že tam dochází k méně přenosům infekce (podle jedné japonské studie dochází k 80 % přenosů v uzavřených prostorech, pozn. PQ). Pokud poběží vše dobře, lze za měsíc dolaďovat. Všechny tyto úvahy spadají pod tanec s tygrem. Máme ho na řetězu a ten musíme kontrolovat. Občas můžeme řetěz povolit, jindy zase možná utáhnout.

Studie vychází z ekonomických ukazatelů a dat různých hospodářských odvětví, z předpokládaných škod za určitých detailně zpracovaných omezení nebo uvolnění a předpokládaných důsledků. A dochází k zajímavému závěru. Z určitého předpokládaného počtu infikovaných a určitého počtu předpokládaných obětí na životech vyplývají určité potřeby kontrolních opatření – mnoho případů vyžaduje mnoho opatření. Tím mám na mysli sledování případů zdravotnickým úřadem, karanténa určitých firem, rodin, které budou muset být uvaleny v tím větším množství, čím větší bude počet infekcí mezi obyvatelstvem.

Hennigová: Které pak mají za následek určité hospodářské dopady.

Drosten: Správně, to zase škodí ekonomice v malém měřítku, a pokud bude hodně infekcí, pak i ve velkém. Zajímavou dimenzí je čas. Autoři studie přijali zajímavou a oprávněnou domněnku. Řekli: 20. dubna jsme dosáhli určité rovnováhy. Ta je například charakterizována hodnotou R-t, tedy reprodukční číslo nebo také index nakažlivosti na zhruba 0,6, tedy výrazně pod 1. To byl status quo v modelu Michaela Meyera-Hermanna. A dalším předpokladem byl názor, že se dva týdny po 20. dubnu bude hodnota R opět pohybovat kolem 1. Ostatně, dnes jsem se díval a podle Institutu Roberta Kocha (RKI) se nacházíme kolem 0,81, v tuto chvíli si tedy vedeme celkem dobře. Už jsme si také řekli, že je třeba tento ukazatel vnímat s opatrností, protože kolísá. Navíc je to tak, že čím menší počet případů máme, tím větší jsou pak výkyvy. Hodnota R je tedy obzvlášť robustní, když je mezi obyvatelstvem hodně případů.

Hodnota R = 1 představuje několik desítek tisíc mrtvých

Vycházíme teď z toho, že v době po uvolnění opatření, tedy po 20. dubnu, udržíme hodnotu R kolem 1 nebo 0,7 nebo 0,5 až 0,1. A ptáme se, co to znamená pro medicínu a pro ekonomiku? Spočítat dopady pro zdravotnictví až do léta 2021 při R = 1 není zas až tak komplikované. Studie nabízí výhled až do tohoto data, protože trošku implicitně vychází z toho, že do té doby bude pro širokou veřejnost dostupná vakcína a pandemie tak skončí. S tím bych také souhlasil, takže můžeme říct, až do této doby musíme počítat. A výpočty říkají, že pokud bude R ležet kolem jedné, budeme mít v Německu výrazný počet dodatečně zemřelých v řádu několika desítek tisíc osob.

Těchto několik desítek tisíc lze přirovnat k něčemu jako těžká chřipková sezóna. Myslím si ale, že úmrtnost ve srovnání s jinými lety bude výrazně vyšší. Přibudou vedlejší škody, protože lidé kvůli koronaviru nepůjdou k lékaři. To znamená, že ve všech scénářích bychom ani zde neměli srovnání se sezónní chřipkou, ale jedná se o čisté, přímo virem vyvolané případy. Není to to, co zaznamenáváme při nárůstu úmrtí u chřipky. Úmrtnost by byla daleko vyšší.

Hennigová: Při těch několika desítkách tisíc úmrtí se jedná o časový úsek až do léta 2021, tedy jde o kumulovaný počet obětí?

Drosten: Přesně. A jen o úmrtí přímo způsobená virem za předpokladu R =1, kde tedy ležíme v oblasti kolem 1.000 nových infekcí denně. To tak zůstane i natrvalo. Tedy ne 1.000 denně, ale aktivita šíření viru přetrvá. Ale velikost epidemie zhruba zůstane.

Nyní můžeme na druhou stranu postavit ekonomický scénář a začít počítat. Jak dlouho bude hospodářství potřebovat k zotavení z lockdownu, když budeme po uvolnění natrvalo držet kolem R = 1? Studie korektně bere v potaz, že se ekonomická situace bude zhoršovat nejen během lockdownu, ale i po něm, než jednoho dne dojde opět k růstu. Podle některých scénářů to potrvá až do podzimu nebo zimy 2021.

Když vše shrneme, vyvstává zajímavý fenomén. Pokud připustíme R = 1, bude se sice ekonomika cítit méně omezená, ale ustavičné brzdění a stále se opakující nutné zákroky kvůli karanténním opatřením budou dlouhým procesem a hospodářství tak bude potřebovat dlouhou dobu k návratu do původního stavu.

Jiné scénáře mezitím docházejí k závěru, že při silných omezeních, tedy pokud bychom například za cíl stanovili reprodukční číslo kolem 0,3 nebo dokonce 0,1 (což v tuto chvíli ani nemáme v úmyslu), tedy že bychom nadále vše silně brzdili a lockdown by do značné míry přetrvával, tak by to vedlo k tomu, že by se ekonomika zhroutila. Aby se pak opět zotavila, i kdyby už existovalo hodně málo případů, potřebovala by relativně dlouhou dobu. Už jen proto, že startovací úroveň by ležela hodně nízko. V takové situaci je nutné mnohé znovu vybudovat. Jednoduše shrnuto, v celých hospodářských odvětvích by musely být zkrachovalé firmy nahrazeny novými.

Zlatá střední cesta

Existuje ale zlatá střední cesta. Tato zlatá střední cesta je projikována do čísla R 0,75. Zde je nalezen dobrý kompromis mezi hloubkou poklesu hospodářského výkonu a z toho vyplývající délky zotavení. Ekonomika tedy poklesne na střední úroveň a také se relativně rychle zotaví. Nejlepší hodnota tedy leží u 0,75. To je hodnota, kdy se i počet zemřelých nachází na relativně snesitelné úrovni. Výrazně pod 10.000 ve vyhodnocovaném období – myšleny jsou přímé oběti koronaviru, ne navýšení úmrtnosti.

Existuje společný zájem

Hennigová: To je zhruba současné reprodukční číslo, které ráno zveřejnil RKI. Tato hodnota by tedy byla pro ekonomiku celkově skutečně příznivější, než kdyby se index nakažlivosti pohyboval kolem jedné. Tedy že by jeden infikovaný infikoval jednu další osobu.

Drosten: Přesně tak to musíme chápat, ano. Autoři studie také upozorňují, že nemá vše brát kvantitativně za dané, ale máme si uvědomit především jedno: zájmy o ekonomiku a zdraví nejsou v rozporu, ale jedná se o společné zájmy. Hospodářství, především ekonomická věda, zcela uznává, že by naprosto nebylo přínosné rychle uvolnit všechna přijatá opatření. Pak by totiž došlo i k masivnímu hospodářskému poklesu. Ve skutečnosti existuje zlatá střední cesta a ta nyní být nalezena.

Odkaz na studii „Společný zájem zdravotnictví a ekonomie: kalkulace různých scénářů k útlumu pandemie koronaviru„.

Ta je zde nyní vyčíslena hodnotou 0,75. Vědci si nekladou nárok, že je toto číslo exaktně přesné, chtějí především veřejnosti sdělit, že tato zlatá střední cesta existuje. To považuji za velmi důležité. Studie vyšla v němčině a myslím, že bude dobré, pokud si lidé najdou čas si ji přečíst. Ve své kvalitativní výpovědi se jedná o hodně důležitý příspěvek vědy.

Hennigová: Studie je pro laika srozumitelná, protože obsahuje i hodně grafů, které znázorňují to, co se zde snažíme zprostředkovat slovem.

Již jste zmínil počty úmrtí. Jde o aspekt, který považuji za celkem zajímavý, protože bychom si z laické perspektivy mohli myslet, že čím nižší je reprodukční číslo, tím více životů bude zachráněno. Zde ale vidíme, že to není úplně pravda. Do hodnoty 0,75 zůstává počet obětí koronaviru víceméně stejný. Až nad touto hodnotou začíná masivně růst. Znamená to, že už není příliš veliký rozdíl, jestli se index reprodukce nachází na 0,75 nebo 0,4?

Drosten: Ano, přesně. Důvod je v tom, že při takto nízkých číslech lze velmi dobře vysledovat infekční řetězce. Kapacita zdravotních úřadů to bez problémů zvládne do hodnoty R = 0,8. Pokud ale uvolníme opatření příliš a skončíme u hodnoty kolem R = 1, bude složitější celou situaci kontrolovat, ale stále to ještě půjde. Pokud se opatření dále rozmělní, což už ve studii není modelováno, nicméně dodat bychom to měli, počet případů exponenciálně vzroste až na hodnotu 1,3 nebo dokonce 1,5 a situaci už nelze udržet. Pak opět dojde k exponenciálnímu nárůstu úmrtí.

Rozhovor je výňatkem 41. dílu podcastu Christiana Drostena, produkovaným rozhlasovou stanicí NDR Info. Pasáž je redakčně zkrácena. Přehled všech dílů podcastu najdete zde.

Na magazínu POLITIQ najdete i další zmínky o virologovi Christianu Drostenovi, který patří k předním německým odborníkům na koronaviry a je i poradcem německé vlády v boji proti pandemii. Vedoucí virologického oddělení berlínské Charité je spoluautorem testu na SARS a i na SARS-CoV-2 a během pandemie COVID-19 se stal velkým popularizátorem vědy. Všechny články o současné koronakrizi najdete ve zvláštní rubrice.



Zanechte nám svou korekturu nebo komentář: