Podle vědců má globální změna klimatu dramatické dopady na evropské země. A to včetně jejich národní bezpečnosti, k tomuto výsledku dospěla i německá zpravodajská služba BND. Studie si nechalo vypracovat Spolkové ministerstvo zahraničí a byla představena na Mnichovské bezpečnostní konferenci.
Klimatická krize je „největší bezpečnostní hrozbou naší doby“, prohlásila odstupující ministryně zahraničí Annalena Baerbocková (Zelení). Změna klimatu destabilizuje společnost, vyhrocuje konflikty o půdu, vodu a potraviny a vede k nárůstu migrace. Ti, kdo neberou ochranu klimatu vážně, „ohrožují živobytí lidčí, jejich prosperitu, vnitřní stabilitu v Německu a Evropě a představují hrozbu pro globální bezpečnost“, varovala.
BND: Globální oteplování je jednou z pěti hlavních vnějších hrozeb
Zpráva nazvaná „Národní, interdisciplinární hodnocení klimatických rizik“ (Nationale, interdisziplinäre Klima-Risikoeinschätzung, NiKE) cituje prezidenta spolkové zpravodajské služby BND Kahla, podle něhož jsou důsledky globálního oteplování „jednou z pěti hlavních vnějších hrozeb“ pro Německo. Další představují Rusko, Čína, kybernetický a mezinárodní terorismus.
„Cíl 2 stupňů je již mrtvý,“ říká renomovaný klimatolog
Podle vědců ohrožují přírodní katastrofy bezpečnost a majetek obyvatel, ohrožují hospodářskou prosperitu a vedou k narušení kritických infrastruktur. Nedostatek zdrojů a potravinová nejistota by si také „následně vynutily migraci“.
Přímé ohrožení je větší, než dopady „klimatických uprchlíků“
Výzkumu někdy zpochybňují velikost tzv. „klimatické migrace“. Ve zprávách, redakčních článcích, politických prohlášeních a analýzách nevládních organizací se ustálila myšlenka, že změna klimatu povede ke stěhování stále většího počtu lidí do Evropy.
Zhruba před 20 lety hovořily Financial Times o „lidské tsunami“ valící se na Evropu. „Současné proudy uprchlíků budou pravděpodobně zanedbatelné, pokud se celé regiony světa stanou neobyvatelnými a klimatičtí uprchlíci zaplaví Evropu,“ zněl nedávný úvodník v deníku Stuttgarter Zeitung.
Mnoho lidí je prostě příliš chudých na to, aby se dostali do Evropy
Z vědeckého hlediska to však není tak jednoznačné, jak se zdá. „Lidé, kteří se stěhují kvůli dopadům změny klimatu, obvykle cestují jen na krátké vzdálenosti,“ vysvětluje například Valerie Muellerová z Arizonské státní univerzity. V důsledku toho zůstávají v rámci své domovské země a stěhují se například z venkova do měst nebo se nanejvýš vydají do sousední země. Někteří lidé jsou tak chudí, že nemají prostředky na to, aby vůbec někam migrovali, zdůrazňuje bonnský vědec Benjamin Schraven. Navíc je to jen zřídkakdy samotná změna klimatu, která způsobuje migraci nebo útěk. Téměř vždy hrají další role konflikty, ekonomické a další faktory.
Jak ochrana klimatu doopravdy ovlivňuje ekonomiku
Jakou roli hraje přísný pohraniční režim při migraci?
Deutschlandfunk v článku „Jaký je přínos uzavření hranic v Evropě v boji proti nelegální migraci?“ uvádí, že odborníci, jako je nizozemský výzkumník v oblasti migrace Hein de Haas, se opakovaně vyjadřují skepticky k voláním po přísnějších migračních pravidlech. Maročané, Tunisané a Alžířané mohli kdysi volně cestovat do jižní Evropy, najít si tam na několik měsíců práci a pak se vrátit domů, píše de Haas ve svých esejích: „Tato cirkulační migrace skončila, když byla na počátku 90. let 20. století zavedena vízová povinnost pro severoafrické země. Migranti se nyní rozhodli zůstat natrvalo například v Itálii.“
Podobně tomu bylo i v případě mnoha Latinoameričanů ve Spojených státech: „Čím přísnější byl hraniční režim a pravidla pro migraci, tím více migrantů se rozhodlo zůstat natrvalo – a přivést s sebou i své rodiny.“
A podle názoru amsterdamského sociologa je prostě nemožné zcela uzavřít hranice. Evropa by se musela proměnit v druhou Severní Koreu, vysvětluje v rozhovoru pro časopis Der Spiegel.
