Mýty o klimatu versus fakta

22 otázek a odpovědí o ekologii, energetice a změně klimatu

Mýty o klimatu versus fakta
O změně klimatu koluje ve společnosti mnoho mýtů. Jednak za ně může kognitivní chyba známá jako nepřenositelnost expertýzy, selektivní vnímání konfirmačního zkreslení, vytěsňování způsobené kognitivní disonancí ap. Tyto naše slabiny jsou však značně přiživovány PR odděleními a účelově založenými think tanky fosilních koncernů.

Změna klimatu je jedním z nejdůležitějších témat naší doby. Je však zároveň zahalena do nepřeberného množství mýtů a dezinformací, které ztěžují řešení problému. Podívejme se na nejčastější klimatické pověry a na to, jaká je realita.

Obsah:

Klima a počasí

Ochrana klimatu je příliš nákladná a ohrožuje naše hospodářství.

Žádná ochrana klimatu je nesrovnatelně dražší. Jen v roce 2050 způsobí klimatická krize celosvětově škody v celkové výši 38 bilionů dolarů. To je šestkrát více než náklady na ochranu klimatu, která by omezila globální oteplování na 2 stupně. Prevence je vždy levnější než řešit následky: Změna klimatu ohrožuje globální ekonomiku.

Když chráníme klima, nejde přece vůbec o klima samo o sobě.
Jde o lidi, o lidskou důstojnost, o lidskou svobodu, o lidské životy a bezpečný život lidí.

Robert Habeck, německý ministr hospodářství

Navíc je přechod na bezemisní hospodářství obrovskou příležitostí, viz Ekologie je nejlepší především pro lidi a ekonomiku, protože naším největším tvůrcem ekonomické hodnoty není naše práce nebo hrubé domácí produkty, ale příroda. Proto platí, že Ochrana přírody nám šetří miliardy a Čísla ukazují, jak zelená energie vytváří hospodářský zázrak.
[Nahoru]

Rok 2024 byl nejteplejší? Vždyť v létě byla zima!

Jde o teplotní průměr. Celosvětově byl rok 2024 nejteplejším rokem od počátku měření. Ale i v našich zeměpisných šířkách byly letní teploty v průměru o 2,2 stupně vyšší než v referenčním období 1961-1990.

Nepleťme si také klima s počasím, viz Rozdíl mezi klimatem a počasím. Počasí sice není klima, ale klima má samozřejmě vliv na počasí, více v článku Jak souvisí srážky se změnou klimatu?
[Nahoru]

Globální oteplování? Klima se přece měnilo vždy!

Klima se sice vždy měnilo, ale současné změny nelze vysvětlit přirozenými mechanismy. Vědci se shodují, že Zemi ohřívá člověk. Očekává se, že v důsledku lidské činnosti se do roku 2100 průměrná globální teplota zvýší o 1,6 až 4,7 stupně. Proto platí, že Současnou krizi klimatu nelze s dřívějšími teplými fázemi srovnávat.
[Nahoru]

Skleníkové plyny se přece v přírodě vyskytují odjakživa.

Ano. Bez skleníkových plynů by naše planeta byla o 33 °C chladnější. Pokud se však koncentrace skleníkových plynů v důsledku lidské činnosti zvýší, zvýší se i teplota Země – a pak hovoříme o změně klimatu způsobené člověkem. Někteří vědci už dokonce mluví o novém geologickém období – o tzv. antropocénu. V současné době je prokázáno, že za globální oteplování může výlučně lidská činnost – o tom panuje naprostý vědecký konsensus. Více v článku Vědci, dramaturgové klimatické změny.
[Nahoru]

Extrémní počasí nemá s klimatickou krizí nic společného.

U každého jednotlivého extrémního jevu počasí nelze stoprocentně říci, zda je důsledkem změny klimatu. Extrémní povětrnostní jevy jsou však v důsledku klimatické krize stále pravděpodobnější.

Vědecky se tímto tématem zabývá atribuční klimatologie. Ta je schopna na základě simulací jednotlivým klimatickým jevům přiřadit podíl změny klimatu. Jednou ze zakladatelek tohoto oboru je renomovaná klimatoložka Friederike Ottová, která téma rozebírá v rozhovoru  Obchodní model fosilních koncernů je založen na zabíjení lidí, souvislosti mezi změnou klimatu a extrémními klimatickými jevy popisuje i známý klimatolog Stefan Rahmstorf v článku Rovnice klimatických katastrof.
[Nahoru]

Za globální oteplování mohou sopky.

Ne. Aktivita sopek je však stále stejná, sopečná činnost tedy nemá s globálním oteplováním žádnou souvislost. Sopky sice nějaké skleníkové plyny také emitují, ale v porovnání s činností člověka jde pouze o 1,7 % emisí. Přičemž náš trend je stále, navzdory všem líbivým deklaracím, strmě růstový.

Globální oteplování způsobují sopky
Celosvětově vyprodukují sopky
v porovnání s lidskou činností v průměru 1,7 % skleníkových plynů.

[Nahoru]

Změnu klimatu způsobuje rotace země a sluneční erupce.

Ne a ne. Cyklická rotace Země, tzv. Milankovičovy cykly, které mohou i za dobu ledovou, v současné době působí proti změně klimatu, ve skutečnosti tedy naši planetu ochlazují. Více v příspěvku renomovaného klimatologa Stefana Rahmstorfa Co nás o změně klimatu učí doba ledová? To samé platí i o aktivitě Slunce, která je sice kolísavá, ale v současné době je spíš podprůměrná. I ona tedy působí proti oteplování.

Náš ekosystém je velmi křehký. Už malé vychýlení může mít nedozírné důsledky. A to především pro nás, nejkomplexnější organismy na Zemi. Čím jednodušší život, tím snadněji se přizpůsobí – a naopak. Otázka tedy zní: Odkud pochází obrovská energie změny klimatu?
[Nahoru]

Energetika a průmysl

Problémem není průmysl nebo klima, ale růst populace.

Odborníci se shodují, že za klimatickou krizi může nadměrná spotřeba obyvatel průmyslových zemí, nikoliv celkový počet lidí na světě. Údaje ukazují, že některé země s nejvyšší porodností mají zároveň nejnižší emise CO2. Problémem není přelidnění, ale my.
[Nahoru]

My to nezachráníme, podívejte se na Čínu!

Jednak působí emise skleníkových plynů v atmosféře stovky až tisíce let v závislosti na tom, o který plyn se jedná (kysličník uhličitý – CO2, metan – CH4, oxid dusný – N2O, fluorované plyny ap.). Proto nesou průmyslové země – mezi nimi i Česká republika – největší podíl na současném stavu klimatu.

Zadruhé nemůžeme z naší pozice bohatých zemí jiným zemím zakázat, aby samy neusilovaly o blahobyt. De facto ve smyslu: „My jsme si už nahrabali, přičemž jsme zničili životní prostředí, vy tedy už musíte zůstat navěky chudí.“ Navíc jde naše bohatství často na úkor rozvojových států. Pokud chceme, aby tyto země používaly ekologické zdroje, je naší odpovědností, jim pomoci.

A zatřetí: Čína sice je velkým znečišťovatelem ovzduší, zároveň je ale i největším investorem do obnovitelných zdrojů energie. Přepočteme-li vypouštěné emise na obyvatele, nachází se Čína (8,4 t/na obyvatele) až za mnoha arabskými zeměmi, za Austrálií (14,5 t), USA (14,3 t), Kanadou (14,0 t) a Ruskem (12,5 t). Česká republika se svými 7,9 t není zase tak daleko (Zdroj: Our World In Data, 2023). Více v článku Proč je argumentace „Ale Čína!“ v debatě o klimatu nesmyslná.
[Nahoru]

Elektřina pouze z obnovitelných zdrojů nestačí.

Celkem 17,5 % (2024) výroby elektrické energie v České republice v současnosti pochází z obnovitelných zdrojů energie. V Německu tento podíl činí 62,7 %, ve Švédsku 66,2 %, v Litvě 79,6 %, v Portugalsku 86,9 % v Rakousku 89,1 % a v Norsku 98,8 %. Pro kompletní zásobování potřebujeme především více větrných a solárních elektráren a zásobníků elektřiny, jako případnou zálohu pak moderní plynové elektrárny, které fungující na vodík nebo bioplyn – to vše je se současnými technologiemi poměrně jednoduše a s nízkými náklady proveditelné. Přechod na obnovitelné zdroje energie nevyžaduje zázrak.
[Nahoru]

Jaderná energie je bezemisní.

Ano, při samotné výrobě elektřiny se ve skutečnosti vypouští jen málo CO2. Celý cyklus výroby jaderné energie však není klimaticky neutrální: chlazení vyžaduje velké množství vody a při výrobě palivových tyčí a těžbě uranu se uvolňují emise skleníkových plynů. Ani výstavba jaderné elektrárny se neobejde bez emisí. Zde najdete podrobnou odpověď na otázku: Je jaderná energie šetrná ke klimatu?
[Nahoru]

Energie z jádra je nejlevnější.

Opak je pravdou. Srovnání ukazují, že jaderná energie je nejdražší. Drahá je nejen výstavba reaktorů a potřebné infrastruktury, dodržení náročných a neustále se zpřísňujících bezpečnostních standardů, ale i provoz a jaderné palivo. Jaderné palivo je kromě toho nutné dovážet – s jadernou energetikou tedy nejsme soběstační a energeticky nezávislí. A navíc se dováží ze zemí s pochybnou reputací, např. z Ruska.

Nejlevnější jsou obnovitelné zdroje. Náklady na výstavbu jsou nízké, doba výstavby je krátká a zdroj energie je zdarma. Více podrobností v rozboru Jaký typ výroby elektrické energie je nejlevnější?. Můžeme tedy také říct, že Jaderná energie je z ekonomického hlediska absolutní nesmysl.
[Nahoru]

Budoucností jsou malé modulární reaktory.

Nejsou. Jednak musí malé modulární reaktory (MMR nebo angl. SMR) splňovat stejné bezpečností standardy, jako velké jaderné elektrárny. To se samozřejmě promítne do beztak drahé jaderné energie. Další podrobnosti nejdete v příspěvku Jeden sen o jaderné technologii se rozplynul.
[Nahoru]

Naše problémy vyřeší jaderná fúze.

Možná. jsou tu však dva zásadní problémy. Jednak stále není jisté, zda se funkční fúzní reaktor vůbec podaří zkonstruovat. Zatím jaderná fúze stále spotřebovává násobky energie, než kolik ji dokáže vyrobit. I kdyby se to jednoho dne povedlo – současné odhady se pohybují kolem 20 let – nemůžeme tak dlouho čekat. Technologie pro transformaci energetiky máme k dispozici již nyní a jsou nesrovnatelně levnější. Více v článcích Jaderná fúze žádné rychlé řešení nepřinese a Jaderná fúze: více problémů než užitku?
[Nahoru]

Větrné elektrárny zabíjejí ptáky.

Ano, rotory větrných elektráren skutečně mohou zabíjet ptáky. Ve srovnání s jinými nebezpečími se však jedná o zlomky – tak malými, že i samotní ochránci přírody jsou pro větrné elektrárny, neboť jejich pozitivní přínosy zdaleka převažují nad negativy. I když se přesné údaje dají shromáždit jen těžko, odhady Německého svazu ochránců přírody (NABU) uvádějí, že větrné elektrárny zabijí ročně zhruba 100 000 ptáků. Za nimi následují s elektrická vedení s výrazně vyšším počtem 1,5 – 2,8 milionů ptáků, domácí kočky s 20 – 100 miliony a silniční a železniční doprava se 70 miliony. Nejvíce ptáků přijde o život nárazem do skleněných ploch: 100 – 115 milionů. Více třeba v článku Michael E. Mann o strategii nečinných.

Větrné elektrárny zabíjejí ptáky
Kvůli větrným elektrárnám uhyne v Německu ročně zhruba 100 000 ptáků. Porovnáme-li však toto číslo s ostatními příčinami, zjistíme, že se jedná zhruba o 0,05 %.

[Nahoru]

Rotory větrných elektráren nejsou recyklovatelné.

Komponenty větrných elektráren jsou již nyní zhruba z 90 % recyklovatelné. Problémy zatím ještě působí lopatky rotorů, protože jsou vyrobeny z kompozitních materiálů, jako je plast vyztužený skleněnými vlákny, což recyklaci ztěžuje. Již nyní jsou však využívány jako příměs do RC betonu. Už nyní se několik evropských projektů zabývá vývojem pro opětovné využití skleněných vláken ve stavebnictví a automobilovém průmyslu. Společnosti Siemens Gamesa a Vestas pracují na plně recyklovatelných rotorových lopatkách, které by se od roku 2030 mohly začít používat plošně.
[Nahoru]

Infrazvuk z větrných turbín způsobuje zdravotní problémy.

Několik vědeckých studií prokázalo, že infrazvuk generovaný větrnými turbínami je hluboko pod hranicí, která by mohla mít vliv na zdraví. Infrazvuk může být problematický při extrémně vysokých hladinách (nad 100 dB), ale takových hladin není ani v blízkosti větrných turbín dosaženo. Hladiny generovaného zvuku jsou srovnatelné s přirozeným okolním hlukem, jako je hluk větru nebo oceánu.
[Nahoru]

Na základy větrných elektráren se spotřebuje tolik betonu, že vůbec nejsou ekologické.

Na základy velké větrné elektrárny se spotřebuje 800 m3 betonu, což odpovídá válci o výšce 2 metry a poloměru 11 metrů. Tato velikost je pro moderní větrné turbíny s výškou více než 100 metrů a listy rotoru dlouhými přes 60 metrů nezbytná, aby byla zajištěna stabilita. CO2, který vznikl stavbou takového základu, je však již během necelého roku provozu vykompenzován, od té doby vyrábí turbíny energii téměř s nulovými emisemi. V porovnání s fosilní nebo jadernou výrobou elektrické energie jde tedy o nesrovnatelně ekologičtější výrobu.
[Nahoru]

Člověk a společnost

Na změnu klimatu se dokážeme adaptovat.

Nedokážeme. Obecně platí, že čím jednodušší organismus, tím snadněji se na změny dokáže přizpůsobit. Člověk však stojí přesně na opačném konci vývojové linie. Za svůj život vděčíme poměrně úzkému intervalu teplot, jehož stabilita je důvodem naší prosperity a blahobytu. A nejen to, ani biologicky nedokáže člověk příliš velký rozptyl životních podmínek přežít. Z historických důvodů by se lépe dokázal přizpůsobit na zimu, než na vysoké teploty. Kolik vedra vydrží lidský organismus?
[Nahoru]

Česká republika má jen malý podíl na celosvětových emisích.

Subjektivně to tak působí, ale Česká republika nese z historického hlediska velkou odpovědnost. Pokud se podíváte na množství CO2, které země vypustily od počátku průmyslové revoluce, nacházíme se na předních místech. To je důležité, neboť skleníková plyny působí v atmosféře po stovky let. Více skleníkových plynů než ČR vypouští např. A Austrálie, USA, Kanada, Čína a Rusko – ty však mají výrazně více obyvatel.

Při přepočtu na obyvatele ovšem naše situace opět nijak růžově nevypadá. Jsme sice se 7,9 tunami na hlavu za výše uvedenými zeměmi, ale země jako Německo (7,1 t), Norsko (7,0 t), Rakousko (6,4 t), Velká Británie (4,4 t), Maďarsko (4,1 t), Portugalsko (3,6 t), Švédsko (3,5 t) a dokonce Indie (2,1 t) vypouštějí méně emisí. Průměr Evropské unie je 5,6 tuny na obyvatele. Přičemž ani tyto hodnoty nejsou zdaleka ideální. Země dokáže – za současného počtu obyvatel – regenerovat v celosvětovém průměru 1,5 tuny na osobu (Zdroj: Our World In Data, 2023). Více v článku Emise: náš CO2 budget je již dávno vyčerpán.
[Nahoru]

Obecné otázky klimatické krize

Vše, co o změně klimatu potřebujete vědět.

Chcete pochopit mechanismy, stojící za změnou klimatu? Oceánograf, fyzik a klimatolog Stefan Rahmstorf z Postupimského institutu pro výzkum klimatu vám je srozumitelně vysvětlí v 24minutovém videu. Podívejte se na video (včetně textového přepisu) Stefan Rahmstorf vysvětluje změnu klimatu.
[Nahoru]

Proč se vyhýbáme vlastní odpovědnosti?

Vytěsňování a racionalizace klimatické krize má samozřejmě více příčin. Jedním z hlavních důvodů odmítání faktů je efekt, v psychologii známý jako kognitivní disonance. Reinhard Steurer ho vysvětluje ve videu (včetně textového přepisu) Politolog: „Skuteční klimatičtí chaoti nesedí na ulicích“.

Krom toho podléháme konfirmačnímu zkreslení (vnímáme jen ty informace, které potvrzují náš světonázor), často nám chybí dostatečný odborný přehled o daných tématech (nepřenositelnost expertizy), většina lidí se ani není schopna k němu dopracovat (jak rozlišit dezinformace od informací a pak, jak z kusých informací získat celkový obraz – zde by pomohla větší informační gramotnost a vědecký způsob myšlení), pokud něčemu nerozumíme, stáváme se typickými obětmi Dunning-Krugerova efektu (čím méně toho o něčem víme, tím jsme si jistější správností našich názorů). Spíše evolučních příčinách lidské omylnosti se více dozvíte v připravovaném článku.
[Nahoru]

Vše o změně klimatu, globálním oteplování a ekologii najdete ve zvláštní rubrice.