Kvůli změně klimatu hrozí vážné hospodářské ztráty po celém světě. V nové studii na to upozorňují vědci z Postupimského institutu pro výzkum dopadů změn klimatu. To by mělo důsledky i na příjmy zaměstnanců.
Podle nových výpočtů by světová ekonomika mohla v důsledku globálního oteplování ztratit do poloviny století přibližně pětinu svých příjmů, a to i v případě, že by se nám podařilo výrazně snížit emise skleníkových plynů, vážně poškozujících klima.
Čísla ukazují, jak zelená energie vytváří hospodářský zázrak
V opačném případě však lze očekávat podstatně větší hospodářské škody než oněch 38 bilionů dolarů ročně, jak vypočítali vědci z Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu (PIK) ve studii, která byla právě zveřejněna ve vědeckém časopise Nature.
Tyto škody by tak byly šestkrát vyšší než odhadované náklady na opatření na ochranu klimatu, která by omezila globální oteplování na maximálně dva stupně, píší autoři PIK.
Regiony jsou postiženy různě
Očekávané škody se v závislosti na regionu značně liší. Podle studie budou nejvíce postiženy nejchudší země a země, které jsou za změnu klimatu nejméně odpovědné. Vědci však také předpovídají ztrátu příjmů ve výši 11 % pro Severní Ameriku a Evropu – přestože se očekává, že příjmy na obyvatele budou nadále růst.
Anders Indset a jeho „Vikingský kodex“
Čísla se týkají scénáře, podle kterého se podaří najít cestu k omezení globálního oteplování pod dva stupně do konce století. Podle OSN však dosavadní plány na ochranu klimatu k dosažení tohoto cíle zdaleka nestačí.
„Nejvíce jsou zasaženy jižní Asie a Afrika“
Důsledky by pak mohly postihnout i zaměstnance: „Vysoké ztráty příjmů se předpokládají ve většině regionů, včetně Severní Ameriky a Evropy, přičemž nejvíce postiženy budou jižní Asie a Afrika,“ píše Maximilian Kotz, jeden z autorů studie.
Připravme se na svět bez růstu
„Tyto ztráty jsou způsobeny celou řadou ekonomicky relevantních dopadů změny klimatu, jako jsou důsledky pro zemědělské výnosy, produktivitu práce nebo infrastrukturu.“ Škody způsobené bouřkami nebo lesními požáry nejsou zahrnuty, ale mohly by celkovou částku dále zvýšit.
Škody způsobují již vypouštěné skleníkové plyny
Při výpočtu vědci analyzovali údaje za posledních 40 let z více než 1 600 regionů, aby zjistili, jak extrémy počasí ovlivnily hospodářský růst. Pomocí klimatických modelů vypočítali, jak tyto jevy pravděpodobně ovlivní ekonomiku v příštích 26 letech.
Klimatický zabiják číslo jedna: bohatství a finance
Vědkyně Leonie Wenzová upozornila, že očekávané škody jsou způsobeny již vypouštěnými skleníkovými plyny. Pro jejich zmírnění jsou nutná adaptační opatření. „Kromě toho musíme drasticky a okamžitě snížit emise CO2 – jinak budou hospodářské ztráty v druhé polovině století ještě vyšší a do konce století dosáhnou v celosvětovém průměru až 60 %“, uvedla Wenzová.
Srovnatelné prognózy zazněly již v roce 2006
Současné výpočty postupimského týmu se blíží téměř 20 let starým prognózám, které jménem britské vlády vypracoval ekonom Nicholas Stern. Předpověděl to v takzvané Sternově zprávě z roku 2006: změna klimatu by ohrozila mezinárodní ekonomiku poklesem o zhruba 20 %.
