Jak je možné, že populisté slaví úspěchy zjevným lhaním? Politolog Giuliano da Empoli přichází s několika trefnými odpověďmi. Rozhovor magazínu Fluter je dnes možná ještě aktuálnější, než v době svého vydání v roce 2020.
Fluter: Vypadá to, že lži jsou v současnosti v módě. Dokonce i tvrzení, která byla dříve všeobecně přijímána, jsou nyní zpochybňována – například to, že Země je kulatá. Proč se v současnosti tak rychle šíří lži a konspirační ideologie?
Giuliano da Empoli: Sociálním médiím se daří díky negativním emocím, protože zaručují, že lidé zůstanou přisáti k obrazovkám. Algoritmus je navržen tak, aby zastupoval jakýkoli názor, ať už jde o lži, konspirace nebo pravdu, pokud zaujme uživatele s jejich touhami a obavami – a zejména s jejich strachem. Pokud se ukáže, že pozornost lidí lze upoutat spíše zmateným obsahem než fakty, bude ho zobrazovat stále častěji.
Fluter: Jaké sociální a psychologické potřeby se skrývají za spotřebou?
da Empoli: Sociální média jsou založena na základních poznatcích o lidské psychologii. Nebyly vyvinuty proto, aby nám poskytly útočiště klidu, ale aby nás drželi v trvalém stavu nejistoty. Ideálním zákazníkem Facebooku, Instagramu nebo YouTube je kompulzivní člověk, který si nemůže pomoci a navštěvuje stránky stokrát denně, aby získal svůj malý příděl hormonů štěstí, na nichž se stal závislým. Kolik jsem dostal lajků? Tato otázka se stala klíčovou i pro dospělé.
Šíření lží je na internetu o 70 % pravděpodobnější než šíření pravdivých informací.
Fluter: Co se stane, když se propast mezi analogovým a digitálním světem bude stále zvětšovat?
da Empoli: To vyvolává frustraci. Podle psychologů je velmi pravděpodobné, že skončíme na dvou typech webových stránek, které tuto frustraci ještě více přiživují: pornografické stránky a konspirační stránky. Konspirační teoretik má vždy jednoduchou odpověď. Rozumí naštvaným lidem, zná jejich hněv a uvádí pro něj dobré důvody: není to jejich vina, je to vina druhých.
Fluter: Svádějí nás tedy algoritmy ke sledování extrémnějšího obsahu?
da Empoli: Jsou naprogramovány tak, že mnoha uživatelům, kteří na YouTube hledají informace o sluneční soustavě, jsou například nabízena videa s teorií ploché Země. Na druhou stranu uživatelé, kteří hledají informace o zdravotních tématech, rychle skončí u odpůrců očkování a konspiračních teorií. Podle studie MIT je šíření lží na internetu o 70 % pravděpodobnější než šíření pravdivých informací.
Jürgen Habermas a doba „sociálních“ sítí
Fluter: Proč má lež tuto výhodu?
da Empoli: Protože je obvykle originálnější, a proto se na ni kliká častěji. Vědci zjistili, že pravdě trvá šestkrát déle, než se dostane k 1 500 lidem. Máme tedy vědecký důkaz slavného výroku Marka Twaina: lež už třikrát obletěla svět, než si pravda začne obouvat boty.
Fluter: Donald Trump během svého působení v úřadu prokazatelně desettisíckrát neřekl pravdu. Přesto se za něj postavila téměř polovina voličů. Co to vypovídá o pravdě v politice?
da Empoli: Některé politické organizace si osvojily logiku internetových platforem. Je jim jedno, co je pravda a co lež. Jde jim jen o to, aby se z lidí stali voliči – na základě údajů, které shromažďují. Trump také ukázal, že lži a falešné zprávy neustanou, jakmile se dostanete do důležité funkce Naopak: teprve tehdy se lži mohou stát novou normou.
Fluter: Mluvit, vyjednávat, hledat kompromisy: o tom je politika. Je to pro uživatele zvyklé na rychlost příliš zdlouhavé?
da Empoli: Díky internetu jsme si zvykli, že naše očekávání a přání se plní okamžitě. Žijeme v neustálém stavu netrpělivosti. Google, Amazon a podobné služby nás dokonce navykly na to, že naše přání jsou plněna ještě dříve, než je vyslovíme. Proč by to pak mělo být v politice jinak?
V novém světě se politika stává odstředivou silou.
Fluter: Je tedy politika více než kdy dříve technologií?
da Empoli: Pokud chcete být v dnešní době politicky úspěšní, potřebujete odborníky, kteří umí shromažďovat a analyzovat data – například fyziky, které můžete využít v rámci individualizované komunikační kampaně. Věda fyziků umožňuje využít protichůdné kampaně k oslovení lidí, kteří by se za normálních okolností nikdy nepotkali, a to až do dne voleb.
Na politickou korektnost bychom měli být hrdí
Fluter: Nebo dokud se všichni společně nesejdou na demonstraci proti koronavirovým opatřením: pravicoví extremisté, míroví aktivisté, konspirační ideologové, rasisté, esoterici…
da Empoli: Filozof Michel Foucault před čtyřmi desetiletími předpověděl, že kompaktní masa lidí bude zrušena ve prospěch sdružení jednotlivců, z nichž každého lze vysledovat do nejmenšího detailu. V novém světě se politika stane odstředivou silou. Už nepůjde o sjednocování voličů kolem nejmenšího možného společného jmenovatele, ale o oslovování co největšího počtu různých skupin s různými poselstvími. Kromě Trumpa je dobrým příkladem bývalý brazilský premiér Jair Bolsonaro. Vůbec nejde o tradiční autoritu, ale o využití extrémních, vzrušujících poselství k oslovení nejrůznějších skupin, které dohromady tvoří většinu. Říkám tomu kvantová politika. A ta je plná rozporů: miliardáři se stávají nositeli vlajky hněvu znevýhodněných.
Fluter: Jak důležití jsou charismatičtí politici v době kvantové politiky?
da Empoli: Velmi důležité. Musí sloužit jako fasáda, která lidi fascinuje, zatímco preference lidí se zvyšují v pozadí. O Trumpovi, Borisi Johnsonovi nebo Bolsonarovi toho můžeme říct hodně, ale nejsou nudní. Jsou to absurdní lidé, kteří to všechno ztělesňují. Ještě lepším příkladem je Beppe Grillo, komik, kterého si italské hnutí Cinque Stelle zvolilo za svého lídra. Cinque Stelle je výtvorem IT podnikatele Davideho Casaleggia, pro něhož představovaly staré strany filmové trháky a nové Netflix. Politická linie se může rok od roku měnit – a politické personálie jsou obsazovány podle míry zábavnosti.
Svoboda slova: názory je třeba si v prvé řadě vytvořit
Fluter: Nejsou lidé zklamaní, když si uvědomí, že vůbec nejde o demokratické hnutí, ale že vše závisí na algoritmech?
da Empoli: V případě Cinque Stelle jsou lidé spíše zklamaní, protože u moci je nyní antiestablishmentová strana, která se chová jako všichni ostatní. Trump byl lepší. Podařilo se mu zachovat image outsidera jako prezidenta USA. Outsidera, který to natřel elitám. Těží z toho pokaždé, když akademici a ověřovatelé faktů píší a tweetují rozhořčené články v reakci na jeho lži. Tím dává svým stoupencům najevo: podívejte, nenávidí mě, protože nejsem jako oni.
Fluter: Znamená to, že v první řadě vůbec nemusel plnit předvolební sliby?
da Empoli: Nacionalističtí populisté neplní své sliby, pokud je vezmeme doslova. Ale na tom, zda zeď mezi USA a Mexikem skutečně existuje, nezáleží. Protože největším slibem populistů je, že poníží establishment. Pokud se nenáviděné elity pohoršují nad lží a považují jejich jazyk za vulgární, tím lépe. Ať už v Itálii, Trumpových Spojených státech nebo Orbánově Maďarsku, jedním z důsledků této nové propagandy je osvobození od konvencí slušnosti. Předsudky, rasismus a sexismus vystupují ze svých úkrytů. Lži a konspirace se stávají uznávanou formou interpretace reality. A celé se to pak prezentuje jako boj proti politické korektnosti a ve prospěch svobody slova.
Na sociálních médiích vidíme ukazují, že můžete být úspěšní i se zodpovědnou politice.
Fluter: Ve své knize píšete, že populismus se snoubí s algoritmem a obojí dává vzniknout nebezpečné politické mašinérii. To už je celkem silná káva.
da Empoli: Jsem pevně přesvědčen, že tomu tak je. Dalo by se to také vyjádřit rovnicí: hněv + algoritmus = chaos.
Fluter: Nezdá se, že by se tomu dalo zabránit ověřováním faktů…
da Empoli: Samozřejmě si musíme ověřovat fakta, ale samo o sobě to není protilátkou proti lžím. Nejde o to, zda je něco nepravdivé nebo pravdivé, jde o to, co lidé vnímají jako realitu. Můžete mít pravdu v jednotlivých faktech, ale pokud má z celkového obrazu mnoho lidé špatný pocit, je to k ničemu. Existuje mnoho lidí, kteří se cítí jako poražení globalizace, přestože jim bylo po léta namlouváno, že z ní všichni profitují. A cítí se opovrhováni akademickou sférou, jejíž boj za práva menšin vnímají jako morálně arogantní. Populisté sice neustále lžou, ale nabízejí realitu, která odpovídá jejich vlastním zkušenostem. V tom je jejich síla. Nemůžete je porazit tím, že řeknete: To a to není pravda.
Fluter: Co místo toho můžeme udělat?
da Empoli: Musíme začít používat stejné nástroje. První, kdo efektivně využil sociální sítě pro svou politiku, byl Barack Obama. Stephen Bannon, strůjce Trumpovy první kampaně, mi řekl: Když vyhrál Obama, byli jste z internetu nadšení, teď si stěžujete. A má pravdu. Na Novém Zélandu vidíte, že se zodpovědnou politikou můžete uspět i na sociálních sítích. Lidé, kteří stáli za internetovou kampaní kanadského premiéra Justina Trudeaua, byli také velmi efektivní. Ve Švýcarsku existuje Operation Libero, která velmi chytře a efektivně rámuje sdělení a zastává se právního státu. Jsme teprve na začátku, ale je to protilátka.
Nemít vlastní názor je dovoleno
Fluter: Jsou tu i další?
da Empoli: Bez právních předpisů to nepůjde – zde leží veškerá naděje u EU. Od USA nebo Číny totiž nelze nic očekávat. Existují také pravidla týkající se svobody projevu, která byla platformami na internetu ignorována. EU v současné době plánuje další zákony, které mají vést internetové společnosti k odpovědnosti, pokud šíří obsah podněcující k násilí a nenávisti. Možná by měla být zrušena i personalizovaná reklama – nebo tlačítko To se mi líbí, které tolik lidí vystavuje tlaku.
Fluter: Ale právě to je obchodní model IT společností. Je nepravděpodobné, že by si ho nechaly vzít.
da Empoli: Především je třeba přestat vnímat platformy jako informační společnosti. Jsou to velké reklamní společnosti, nic jiného. A jejich obchodní model je třeba rozbít, protože je zjevně destruktivní. Pokud bude firmy jejich nedostatek odpovědnosti stát peníze, tj. pokud se chtějí vyhnout pokutám a daním, budou se muset změnit. Možná nejprve po malých krůčcích. Stejným způsobem, jakým se nyní najednou upozorňuje na neprokázaná fakta v tweetech – nebo že už není tak snadné retweetnout něco, co jste ani nečetli. Firmy se nestaly znenadání dobrými, nejsou ani naštvané. Mají strach, že přijdou o peníze.
Giuliano da Empoli je italsko-švýcarský politický esejista a spisovatel. Je zakládajícím předsedou think-tanku Volta se sídlem v Miláně, a profesorem na Sciences Po Paris. Vyrůstal v několika evropských zemích, vystudoval práva na římské univerzitě Sapienza a získal magisterský titul v oboru politologie na pařížském Institutu politických studií (Sciences Po). Byl náměstkem starosty pro kulturu ve Florencii a hlavním poradcem italského premiéra Mattea Renziho. V letech 2006-2008 působil jako hlavní poradce italského vicepremiéra a ministra kultury Francesca Rutelliho, který založil první italskou radu pro design v Miláně. Od roku 2014 je členem Nadace Itálie-USA. Giuliano da Empoli hostoval na mnoha konferencích po celém světě (mimo jiné na ESPM v São Paulu, na ženevské Finance Foundation, na pařížské Foundation Ricard a na curyšském Club Baur au Lac) a je členem The Travellers Club v Paříži. V roce 2022 vydal svůj debutový román Kouzelník z Kremlu (Le Mage du Kremlin), za který obdržel Grand Prix du roman de l’Académie française. Jeho nejnovější kniha „Inženýři chaosu“ (Ingenieure des Chaos) vyšla v nakladatelství Blessing Verlag.
