V Bruselu mají Viktora Orbána plné zuby už léta, ale to, že se hned na začátku svého předsednictví v Radě EU vydal na turné po diktátorech a válečných štváčích, všechny překvapilo. Půjde to tak nyní dál ještě půl roku?
János Bóka sedí před mnoha lidmi, kamerami a mikrofony a říká, co má na srdci. Co jiného by také měl dělat? Bóka je maďarský ministr odpovědný za záležitosti Evropské unie. A jeho šéf, maďarský premiér Viktor Orbán, který je za vše, především za rozruch, zodpovědný, si své vystoupení před novináři v Bruselu, řečeno na rovinu, pěkně zavařil.
Viktor Orbán, Donald Trump a „měkký“ fašismus
Od 1. července předsedá Radě Evropské unie Maďarsko. Bóka by nyní proto rád hovořil o skvělém průběhu prvního neformálního zasedání ministrů, které se konalo začátkem minulého týdne v Budapešti. A o mnoha dalších zajímavých ministerských setkáních, která zorganizoval do konce měsíce. Nejprve přijdou na řadu ministři energetiky, poté ministři vnitra a nakonec ministři zdravotnictví, říká János Bóka.
Přibližně stovce novinářů, kteří se tísnili na maďarském velvyslanectví EU, to však bylo jedno. Netrpělivě poslouchají, jak Bóka mluví o nabíjecí infrastruktuře pro elektromobily, horizontálním přístupu k udržitelnému hospodaření s vodou, přípravách na COP29 a celoevropské spolupráci v boji proti kardiovaskulárním chorobám.
Putin samozřejmě věděl, že ho navštívil pouze provinční evropský politik
Pak už konečně přijde na řadu palba otázek, které se točí kolem jednoho jediného tématu: co si sakra Viktor Orbán myslel, když hned v prvním týdnu maďarského předsednictví odjel do Moskvy na schůzku s ruským diktátorem a válečným štváčem Vladimirem Putinem a pak do Pekingu na schůzku s čínským diktátorem a podporovatelem války Si Ťin-pchingem, aby jednali o Ukrajině? Bez konzultace s ostatními zeměmi EU, bez jakéhokoli mandátu od Evropanů, bez mandátu k jakýmkoli rozhovorům, natož pak k jednání.
A jak Orbán přišel na to, že své cesty nazývá „mírovou misí“? U zpravodajského magazínu Politico vyvolalo hektické létání sem a tam zcela jiné asociace.
Orbán syčí jako kočka na pervitinu
Orbán „syčí jako kočka na pervitinu“, uvádí Politico v jednom ze svých článků.
Abychom lépe porozuměli uplynulým dnům, které jsou zřejmě v historii Evropské unie jedinečné, je třeba události trochu rozvést. Za prvé je tu poněkud zvláštní instituce „předsednictví Rady Evropské unie“ – zkráceně předsednictví Rady EU – politická putovní trofej, která se každých šest měsíců střídá mezi členskými státy. Země, která ji právě vlastní, si na ní nemůže příliš zakládat, protože jednak si ji vymění všichni a zadruhé především zatíží vládu úkoly. Mezi ně patří zejména co nejhladší organizace rad ministrů, na nichž se scházejí ministři 27 členských států. V těchto orgánech se projednávají zákony EU, které musí být následně sladěny s Evropským parlamentem. Předsednictví Rady má tuto zdlouhavou legislativní práci provázet, a pokud se někde vyskytne zádrhel, má hledat kompromisy – jako „čestný a neutrální zprostředkovatel“, jak se v Bruselu hezký říká. Úkolem předsednictví tedy je zajistit hladký průběh. Zhruba jako předseda schůze spolku drobných zahrádkářů.
Na druhou stranu Viktor Orbán, a to je další klíčový aspekt událostí posledních dní, není ani drobným zahradníkem, ani člověkem, který si nechá ujít příležitost ke zviditelnění, pokud se mu naskytne. Je všeobecně známo, že autokrat považuje vojenskou a finanční pomoc Evropské unie Ukrajině za špatnou – ačkoli on sám pro ni opakovaně hlasoval – že sankce proti Rusku považuje za ztroskotané a nadále udržuje osobní vztahy s Putinem, že si myslí, že by bylo nejlepší, kdyby vláda v Kyjevě zítra kapitulovala, pak by konečně zavládl „mír“ a že on sám je přece mužem míru. Orbán to říká v každém rozhovoru pro domácí státní média, píše to ve svých příspěvcích na platformě X (dříve Twitter).
Z Orbánova pohledu je proto zcela pochopitelné, že chce využít příštích šest měsíců k tomu, aby tato poselství rozšířil do světa. Když byl János Bóka ve středu dotázán, jak by popsal začátek Orbánova prezidentství, odpověděl jediným přídavným slovem: „charakteristický“.
Až do nástupu nového vedení se Orbán tlačí do vakua
To nás přivádí ke třetímu důležitému aspektu, který v posledních dnech sehrál roli: institucionální struktura EU a ega dalších 26 hlav států a vlád. Koneckonců jedním z práv, které premiér země, jež právě předsedá Radě Evropské unie, rozhodně nemá, je zastupovat EU navenek a mluvit jejím jménem. Toto privilegium má předseda Evropské rady – osoba, kterou hlavy států a vlád jmenují na několikaleté funkční období, aby organizovala a předsedala jejich summitům. To vysvětluje, proč první rozzlobený příspěvek na sociální síti X, který kritizoval Orbánovu návštěvu Moskvy, pocházel od Charlese Michela, předsedy Evropské rady, který je ve funkci až do podzimu.
Po Michelovi se potom ozvala celá řada dalších šéfů evropských vlád, kteří Orbána kritizovali. A to velmi jasně. Jedna země obvinila Orbána z „neloajálního“ chování. Jiná uvedla, že Maďar ze sebe dělá Putinova „užitečného idiota“, což je termín, který v těchto dnech v Bruselu zaznívá velmi často.
Od reaganismu a thatcherismu k novému nacionalismu
I tyto reakce jsou zcela pochopitelné. Všichni evropští kolegové znají postoj Maďarska k válce na Ukrajině a všichni se musí neustále potýkat s blokádami a průtahy, kterými Orbán omezuje, torpéduje a komplikuje evropskou pomoc napadené zemi. Mají už plné zuby Orbánovy show, kterou jim dopřává nespočet summitových večerů, včetně úslužných polibků ruky, jimiž Orbán zdraví dámy – a už vůbec netouží po tom, aby se tento showman vydal na turné po diktátorech a válečných štváčích, plácl na každý PR film logo svého předsednictví Rady a tím přinejmenším předstíral, že nějak reprezentuje Evropu.
Orbán samozřejmě ví, že tomu tak není, a po své cestě do Moskvy to ostatním vládám EU poslušně písemně potvrdil. „Nepředložil jsem žádný návrh ani jsem nevyjádřil žádné stanovisko jménem Evropské rady nebo Evropské unie“, napsal v dopise Michelovi. Putin pravděpodobně také věděl, že ho navštívil pouze provinční evropský politik, nikoliv mocný vyslanec EU. To však Rusovi, vycvičenému v dezinformacích a ničení nepřítele, nezabránilo, aby Obána pozdravil, jako by byl tím, čím není – „předsedou Rady Evropské unie“.
Není tomu ovšem tak, že by v Bruselu nikdo před maďarským předsednictvím Rady nevaroval. Před rokem, 1. června 2023, bylo takových varování přesně 422. V ten den Evropský parlament přijal 422 hlasy proti 144 usnesení, v němž vznesl otázku, jak může Maďarsko „důvěryhodně“ vést Unii, pokud její vláda neustále porušuje demokratické a ústavní normy právě této Unie, a proto také přichází o miliardové dotace. Vlády EU, které rozhodují o tom, která země a kdy bude předsedat Radě, byly v tomto usnesení vyzvány, aby „co nejdříve“ našly „vhodné řešení“ tohoto problému.
Abychom Trumpa porazili, musíme vědět, proč ho Američané stále volí
Tím bylo myšleno: odeberte raději Maďarům předsednictví Rady rovnou. S Orbánem to ani neriskujte. Jak víme, tehdy se nic nestalo, usnesení Evropského parlamentu nebylo závazné.
Daniel Freund sedí ve středu ráno v kavárně před budovou Evropského parlamentu v Bruselu. Je členem německé strany Zelených a již řadu let se zabývá politickou korupcí a demontáží demokracie v Maďarsku ze strany Orbánova klanu. Freund byl také jedním z autorů loňské rezoluce proti maďarskému předsednictví Rady EU. Nyní by mohl jednoduše říci: Věděl jsem to. Varoval jsem vás. Přiznává však: „Skutečnost, že Orbán takto využívá předsednickou scénu Rady, překvapila i mě.“ Orbán se podle Freunda ze všech sil a bez skrupulí tlačí do mocenského vakua, které zavládlo po evropských volbách až do nástupu nového vedení v Bruselu. „V Číně a Rusku z toho mají samozřejmě velkou radost. Orbán ze sebe dělá užitečného idiota diktátorům.“
Le Penová se právě přidala k Orbánovi, ne naopak
A nejde zdaleka jen o cestování. Orbánovi se podařil manévr v Evropském parlamentu, který Freund téměř uctivě nazývá „pučem“. Maďar, jehož strana Fidesz byla před několika lety nucena opustit skupinu konzervativní Evropské lidové strany (EPP) v Evropském parlamentu a jehož straničtí kolegové od té doby patří k nižší kastě „nezařazených“, tedy těch, kteří nemají parlamentní skupinu, sestavil novou pravicovou skupinu, která si říká „Patrioti pro Evropu“. Politická přitažlivost, kterou Orbán dokáže vyvinout, byla tak velká, že dokázal nejen shromáždit nejrůznější malé a mikro pravicově populistické a krajně pravicové strany z různých zemí, ale dokázal také vylomit francouzskou Rassemblement National (RN) ze staré extrémně pravicové frakce Identita a demokracie (ID).
Trump, Orbán, Höcke: liberalismus jako nepřítel
Strana Marine Le Penové má v parlamentu 30 poslanců, což je třikrát více než Orbánův Fidesz. Přesto se Le Penová přidala k Orbánovi, nikoli naopak. Orbán z ničeho nic vytvořil novou pravicově populistickou skupinu, která je s 84 poslanci zároveň třetí největší v Evropském parlamentu po EPP a sociálních demokratech (S&D). Orbán si možná řekl, že kdo má v Evropském parlamentu takovou váhu, má právo dělat i trochu evropské zahraniční politiky, i když je to vlastně jen maďarský boj.
A teď? Ano, Evropa je Evropa, Evropská unie je organizace, která se více vyhýbá konfliktům než, řekněme, Varšavská smlouva. Použití donucovacích prostředků proti členským státům, které nehrají podle pravidel, není ve skutečnosti normou. Proto se většina hněvu zpočátku zaměřila na maďarského velvyslance v EU, který se ve středu ráno sešel se svými 26 kolegy na pravidelné schůzce. Poté se budapešťský zástupce nechal slyšet, že mu bylo jasně řečeno, že Orbánovo chování je vnímáno jako porušení důvěry a že nikdo nevěří výmluvě, že Maďarovy návštěvy Moskvy a Pekingu byly jen z čistě bilaterální.
O jednom z možných trestů, o němž se v Bruselu spekulovalo již dříve, se však na schůzce nemluvilo: o odebrání předsednictví Rady. Podle některých pozorovatelů by to teoreticky mělo být možné. Smlouvy o EU dávají hlavám států a vlád právo určovat kalendář předsednictví Rady a – což je v případě Maďarska vždy důležité – nemusí rozhodovat jednomyslně. V souladu s tím by například začátek polského předsednictví Rady, který je v současnosti 1. ledna 2025, mohl být jednoduše posunut na 1. září. Orbánova pozice v EU by se tak zkrátila na funkci premiéra desetimiliónové země s průměrně fungující ekonomikou.
Maďarsko by mohlo být zbaveno předsednictví, ale takovému stresu se nikdo nechce vystavit
Daniel Freund tuto možnost bezvýhradně podporuje. Orbán rozumí pouze tvrdé mocenské politice, říká politik německých Zelených. A Evropská unie má pouze dva účinné nástroje, jak ho přivést k rozumu: odříznout ho od penězovodů, které tečou z Bruselu, nebo omezit jeho politický vliv, například odebráním hlasovacích práv a nebo nyní i odebráním předsednictví. „Ustaraná prohlášení, ostré příspěvky na (sociální síti) X, dopisy z Bruselu – nic z toho Orbána vůbec nezajímá“, říká Freund.
Není divu, že Angela Merkelová už nechce mít s CDU/CSU nic společného
To je klidně možné. V praxi je však pravděpodobnější, že některé obzvláště rozzlobené vlády budou na protest proti Orbánovým cestám bojkotovat neoficiální schůzku ministrů zahraničí EU, která se uskuteční koncem srpna v Maďarsku. Kdyby na summit dorazili pouze druhořadí státní tajemníci z hlavních evropských měst, byla by to na evropské poměry skutečná urážka. Zdá se však, že žádná vláda nechce podstoupit stres spojený s odvoláním předsednictví Rady. Je to příliš složité a příliš těžkopádné. Maďarský velvyslanec nyní ví, že jsou ostatní rozzlobeni. A Viktor Orbán se do Moskvy podruhé sotva vydá, nebo?
