Bělorusko pokračuje v rozšiřování svých letových řádů. Do března plánuje přibližně 40 letů týdně z Istanbulu, Damašku a Dubaje. Pro lety z Blízkého východu bude brzy otevřeno dalších pět běloruských letišť. EU chce nyní přijmout protiopatření.
Běloruský diktátor Alexandr Lukašenko nadále podporuje nelegální migraci přes polskou východní hranici EU do Německa. Podle nejnovějších letových plánů minského letiště je do března plánováno přibližně 40 letů týdně z Istanbulu, Damašku a Dubaje. Tato tři letiště jsou v současné době nejčastěji využívána migranty pro přímé lety do Běloruska. To je více než dvakrát tolik letů než v zimě 2019/2020. Tehdy, před koronakrizí, přistálo v Minsku z těchto a dalších blízkovýchodních letišť podle letového řádu asi 17 letadel. Během pandemie jich bylo ještě podstatně méně.
Německé bezpečnostní složky odhadují, že v současné době v Bělorusku denně přistane asi 800 až 1000 migrantů. Po příjezdu jim tamní režim pomáhá dostat se do EU. Výzkumník v oblasti migrace Gerald Knaus, který stál u zrodu dohody mezi EU a Tureckem o omezení migrace, předpokládá, že „Lukašenko, povzbuzený bezradností a panikou v EU, dopraví do Běloruska mnohem více migrantů, aby ji tak mohl vydírat“.
Podle experta vídeňského think tanku ESI je sice pravda, že evropská politika vyvíjí tlak na letecké společnosti a jejich státy. „Neměli bychom si však dělat iluze, že se tím problém vyřeší.“ EU by podle něj neměla vyjednávat s Lukašenkem o uvalených sankcích ani brutálně vracet uprchlíky na polské hranici. Knaus místo toho navrhuje, aby EU přesvědčila Ukrajinu nebo jiný stát, který není členem EU, aby od určitého termínu převzal lidi zadržené na polských hranicích: „A ukázal tak Minsku, že nejsme bezmocní.“
Počet letů do Minsku kolísá z týdne na týden, občas je některý let zrušen. Podle spolkových úředníků, zabývajících se touto záležitostí, by však z Blízkého východu mohlo být brzy obsluhováno dalších pět běloruských letišť. Z vnitrostátních letišť by se stala mezinárodní letiště, jedno z nich se dokonce nachází v Grodně, pouhých 20 kilometrů od polských hranic. „Pozorujeme, že charterové lety jsou odkláněny na jiná letiště,“ uvedl jeden z úředníků. Migranti navíc nepřicházejí jen přímo z Blízkého východu, ale také přes Moskvu.
Po přistání jim Bělorusko pomáhá se vstupem do EU. Polsko se snaží zabránit nelegálním vstupům z Běloruska masivní ochranou hranic a podle ministra vnitra Mariusze Kamińského chce do června za 350 milionů eur postavit fyzickou bariéru s ploty a detektory pohybu. Evropská komise se vyslovila proti spolufinancování.
Podle polské pohraniční policie bylo „od začátku migrační krize v srpnu odhaleno více než 30.000 případů nelegálního překročení hranic“ a téměř všechny zadržené osoby byly vráceny zpět. Zdaleka ne všechny vstupy jsou však na tomto rozsáhlém území odhaleny. V Německu spolková policie od léta zjistila asi 8.500 neoprávněných vstupů do země přes Bělorusko, z toho dvě třetiny od začátku října. Do konce července jich bylo pouze 26. Od srpna (500) do září (1.900) počet narůstal. Většina uprchlíků jsou Iráčané, Syřané, Afghánci a Íránci.
Komisařka EU pro migraci Ylva Johanssonová sdělila listu Welt am Sonntag: „Situace na východní hranici je bezprecedentní a způsobená zcela bezohledným a agresivním režimem. Lukašenko je zoufalý, EU podniká kroky proti jeho režimu a zvažuje další sankce.“ Od polského ministra vnitra však očekává „transparentnost ohledně akcí na hranicích. Pouze pokud budou média a aktivisté vpuštěni do pohraniční oblasti, můžeme tam ohroženým lidem pomoci.“
Thorsten Frei, místopředseda parlamentní unijní frakce zodpovědné za migrační záležitosti, řekl: „EU musí udělat vše, co je v jejích silách, aby Polsku pomohla chránit jeho vnější hranice. To zahrnuje i stavbu hraničního plotu, pokud je to nutné.“ Kromě toho „Německo potřebuje dohody s Polskem, které nám umožní okamžitě vracet nelegální migranty na německo-polské hranici“. Podle něj o to má zájem i Varšava. „Tlak na východní vnější hranici EU se zmírní, jakmile bude jasné, že cesta do Německa není otevřená.“
Na rozdíl od bruselské Komise je Manfred Weber (CSU), lídr EPP v Evropském parlamentu, pro podporu Polska z peněz EU na výstavbu plotu: „Na řecko-turecké hranici se Erdoganovy pokusy o vydírání podařilo zastavit až tehdy, když hraniční ploty prakticky zabránily nepovolenému překročení hranice. Totéž nyní platí pro východní hranici Evropy.“
Uprchlickou krizí o otázkami migrace se zabýváme ve zvláštní rubrice.
