V dopise špičkám koaličních partnerů shrnuje německá kancléřka Merkelová dohody, kterých bylo dosaženo v uprchlické problematice s dalšími zeměmi EU. Česká republika, Maďarsko a nejnověji i Polsko ale najednou překvapivě tvrdí, že svůj souhlas s navracením uprchlíků nevyjádřily.
V neděli má padnout rozhodnutí, jak bude pokračovat Spolková vláda. Podrobně se bude zkoumat každá jednotlivá věta jednotlivých prohlášení z bruselského summitu. Především CSU bude zajímat, zda kancléřka dosáhla vyrovnané dohody v navracení již registrovaných uprchlíků na hranicích. CDU a CSU si totiž musí zachovat tvář, pokud to je ještě vůbec možné.
Mezi čtyřma očima
V sobotu večer mluvila kancléřka Angela Merkelová s předsedou CSU a ministrem vnitra Horstem Seehoferem. Ne po telefonu, ale osobně. Ještě není nic rozhodnuto. Než se zítra vedoucí představitelé obou stran setkají v Mnichově a v Berlíně, je ještě možné vše.
Na cílové rovince však dochází ke strkanicím. Kancléřka své koaliční partnery CSU a SPD zevrubně informovala, že z Bruselu neveze jen pevné dohody se Španělskem a Řeckem, ale navíc ještě přísliby 14 dalších zemí EU, které zásadně souhlasí s převzetím u nich již registrovaných uprchlíků. Země jsou v dopise přehledně a výrazně uvedeny. Jedná se o Belgii, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francii, Litvu, Lotyšsko, Lucembursko, Nizozemí, Polsko, Portugalsko, Švédsko, Českou republiku a Maďarsko. Má to ale jeden háček: Praha a Budapešť své přísliby najednou dementují.
„Naprostý nesmysl“
Český předseda vlády Andrej Babiš prohlásil, že tvrzení Berlína je „naprostý nesmysl“. Německo ho prý neoslovilo a „v tuto chvíli by takovou dohodu také nepodepsal“. Lidé z okolí Merkelové však trvají na tom, že česká strana projevila ochotu prostřednictvím správní dohody o zlepšené spolupráci nad převzetím uprchlíků jednat. „Dnešní vyjádření z Prahy bereme na vědomí“, komentoval situaci německý vládní mluvčí.
Otázky vzbuzuje i reakce z Budapešti. Maďarský předseda vlády Viktor Orbán řekl: „Je to obyčejná novinářská kachna, k žádné dohodě nedošlo.“
Jak tyto zvláštní reakce vysvětlit? Že by se Merkelová snažila ohromit, je vyloučené. Jedním z důkazů je i to, že pozitivní náznaky z rozhovorů s Itálií nezmínila jediným slovem. Kancléřka je typ tichého pracanta. A v napjaté situaci se nebude zbytečně dělat zranitelnou tvrzeními, která jsou neudržitelná.
Jaký smysl pak tato dementi mají? Političtí pozorovatelé věří, že Babiš kvůli velké skepsi vůči uprchlíkům ve vlastní zemi dostal strach. S Maďarskem se mohlo jednat i o nedorozumění. Merkelová totiž netvrdila, že k dohodě s Maďarskem došlo, ale že existují přísliby, že by se takovou dohodu podařilo uzavřít. Přisně vzato tedy Orbán dementuje něco, co ani nebylo vyřčeno.
S Orbánem by se dala situace vyřešit již ve čtvrtek. To totiž bude v Berlíně mluvit jak s ministrem vnitra Horstem Seehoferem, tak s kancléřkou.
Dojde ke krachu?
Přičemž jestli ještě oba – Merkelová a Seehofer – budou v úřadu, je otázkou příštích dní, možná i hodin.
Pokud špička CSU ukáže palcem k zemi a tak dá najevo, že jim výsledky bruselských dohod nestačí, mohl by Seehofer nařídit vracení těch uprchlíků od hranic, kteří jsou již registrováni jinde. To by mohlo evokovat, že mu to Merkelová s odkazem na rozdělení kompetencí zakazuje. Poté by následoval střet. Ten by mohl dokonce vést ke konci této vlády.
(Focus Online)
Po ČR a Maďarsku následuje Polsko
Po České republice a Maďarsku nyní i Polsko popřelo předběžné dohody se spolkovou kancléřkou Angelou Merkelovou. Nedošlo k „žádným novým dohodám o příjmu uprchlíků z jiných zemí Evropské unie“, prohlásil v neděli ve Varšavě mluvčí polského ministerstva zahraničí Artur Lompart. „Polsko sleduje velmi restriktivní azylovou politiku a na tom se ani nadále nic nezmění.“ Jeho země se zde zachová stejně „jako Česká republika a Maďarsko“.
Podle bilaterálních správních dohod, o které usiluje Merkelová, by mělo být snazší navracet uprchlíky, kteří již byli registrováni v jiných zemích EU. Tím chce kancléřka vyjít vstříc svému koaličnímu partnerovi CSU. Podle Dublinských dohod musí být dohoda o azyl zpracovávána v té zemi, ve které uprchlík poprvé vkročil na půdu Evropské unie.
(Die Welt)
