© 2015 - 2024 POLITIQ
Ekologie, energetika a životní prostředí
Lidé a životní prostředí se navzájem ovlivňují od nepaměti. S nárůstem působení člověka, zejména pak od počátku průmyslové revoluce, je však jeho vliv čím dál tím problematičtější. Využívání přírodních zdrojů, pronikání čím dál hlouběji do přírody a znečišťování životního prostředí nevede jen ke snižování biodiverzity vyhynutím živočišných a rostlinných druhů, ale prokazatelně i ke globálnímu oteplování. Zajímají Vás nejnovější poznatky z oblasti ekologie, globální změny klimatu a životního prostředí? Vyberte si z množství aktuálních článků předních odborníků především z německojazyčných médií. Pro základní přehled o ekologii a globálním oteplování rozklikněte následující infobox.
O globální změně klimatu a působení člověka na životní prostředí
Obsah:
Co je to ekologie?
Ekologie je vědní subdisciplína biologie. Zkoumá vztahy živých organismů mezi sebou navzájem a vůči neživému prostředí. Ve druhé polovině 20. století se tento termín stále častěji používal k popisu celkové environmentální situace, v důsledku čehož vstoupil v širší povědomí. Přídavné jméno "ekologický" se dnes používá převážně v hovorové řeči jako výraz pro postoje nebo činnosti šetrné k životnímu prostředí.
Význam ekologie pro člověka
Lidé do ekosystémů denodenně zasahují mnoha způsoby:
- Změna klimatu mění rovnováhu CO2, způsobuje rozšiřování pouští, tj. desertifikaci, a otepluje Zemi prostřednictvím skleníkového efektu. Tím se mění podmínky prostředí, které jsou nezbytné pro přežití mnoha živých tvorů. Dalším dopadem je i stále extrémnější přírodní jevy.
- Zemědělství ničí přirozený život pomocí pesticidů a obdělávání půdy těžkými stroji. Půda ztrácí schopnost absorbovat vodu a spolu s narovnáváním toků to vede ke stále častějším povodním.
- Mýcení lesů a pralesů má katastrofické důsledky na rozmanité ekosystémy. Člověk tak naráží i na viry, se kterými se ještě nikdy nesetkal - výsledkem jsou pandemie, jako např. současná koronakrize.
- Druhy zavlečené k nám z jiných zemí, tzv. invazivní druhy, zde často nemají přirozené predátory a vytlačují původní druhy.
- V důsledku lidských zásahů do ekosystémů se snižuje biodiverzita (rozmanitost živých druhů a organismů). V důsledku toho dochází ke ztrátě důležitých funkcí, které v ekosystému zastává každý živý tvor. To má nezanedbatelný vliv na stabilitu životního prostředí.
Globální oteplování a klimatické změny
"Globální oteplování" znamená, že se průměrná teplota na Zemi dlouhodobě zvyšuje. Globální však nemusí nutně znamenat, že se tak děje rovnoměrně po celé Zemi. Některé části Země se mohou oteplovat více, jiné pomaleji, přičemž nelze ani vyloučit teplotní výkyvy.
Čím se současné globální oteplování liší od předchozích?
Vlivem různých faktorů, které způsobují kolísání teploty na Zemi, se v průběhu historie Země střídala teplá a chladná období. Průměrná globální teplota se tak pohybovala vysoko nad i pod současnou průměrnou teplotou. Velké klimatické změny, jako jsou ty, které probíhají v současnosti, jsou však pro život na Zemi vždy nebezpečné, čehož je v historii Země mnoho příkladů. Kromě toho je klima inertní a citlivý systém. Pokud je například v klimatickém systému dosažen nebo překročen bod zvratu (např. Golfský proud nebo permafrost), je tato změna nevratná, tj. nelze ji zvrátit. Jiné části klimatického systému (např. hladina moří) reagují na změny koncentrace CO2 pomalu a projevují se s velkým časovým zpožděním.
Současná klimatická krize se od dřívějších klimatických změn liší především svou rychlostí. Nikdy předtím nebylo v tak krátké době vypuštěno tolik skleníkových plynů jako dnes. Dokonce i emise CO2 ze sopek v době jejich největší aktivity jsou nesrovnatelně nižší. Důvodem zvyšování teploty je to, že my lidé od dob industrializace svým způsobem života vypouštíme příliš mnoho skleníkových plynů, a tím zvyšujeme skleníkový efekt. To způsobuje, že se v zemské atmosféře zachycuje více tepla než obvykle, a průměrná globální teplota se zvyšuje, neboli dochází ke globálnímu oteplování.
Dopady globální změny klimatu na člověka
Při oteplení o 2 stupně se důsledky změny klimatu, z nichž některé pociťujeme již dnes, budou postupně zhoršovat. Důsledkem jsou smrtící vlny veder, jako například "léto století" v roce 2003, které si v Evropě vyžádalo přibližně 70 000 životů. Navíc zvýšení globálního teplotního průměru o 2 °C znamená pro většinu pevninských oblastí oteplení o 3 až 4 °C. K tomu se přidává častější výskyt extrémních klimatických jevů jako např. povodní v důsledku extrémních srážek, tornád ap. Nebo na druhou stranu rostoucí problémy se suchem a nedostatkem vody, jako tomu bylo v posledních letech v celé střední Evropě.
Mezinárodní dohody o ochraně klimatu
- V roce 1979 se v Ženevě, sídle Světové meteorologické organizace (WMO), uskutečnila První světová klimatická konference. Program OSN pro životní prostředí (UNEP) a Mezinárodní rada vědeckých svazů na konferenci domluvily vytvoření Světového klimatického programu, který souvisí mimo jiné s rozvojem systémů předpovědí, informování a vytváření projekcí vývoje klimatu.
- V roce 1988 zakládají Světová meteorologická organizace (WMO) a Program OSN pro životní prostředí (UNEP) Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC).
- V roce 1992 se pak v Rio de Janeiru konala Konference OSN o životním prostředí a rozvoji (Summit Země) a Rámcová úmluva OSN o změně klimatu (UNFCCC).
- Kjótský protokol byl přijat v roce 1997 na třetí konferenci (COP3) států účastnících se Rámcové úmluvy UNFCCC o změně klimatu. Průmyslové země se v něm zavázaly do roku 2012 snížit emise skleníkových plynů v průměru o 4,2 % oproti emisím v roce 1990.
- Pařížská dohoda o klimatu byla sjednána v prosinci 2015. Klade si především za cíl, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a zvyšování schopnosti přizpůsobit se nepříznivým dopadům změny klimatu.
Synergické efekty změnu klimatu ještě urychlují
Synergické účinky mezi teplotou a znečištěním ovzduší globální změnu klimatu ještě více urychlují. Například tající permafrost na Sibiři vede k uvolnění ještě většího množství skleníkových plynů. Navíc se tak odhalují viry, bakterie a plísně z dob, kdy člověk ještě neobýval zemi a které by jinak zůstaly ukryty pod ledovým příkrovem. Jaká nebezpečí na nás ještě číhají, nikdo netuší.
Východiskem jsou obnovitelné zdroje energie
Vědci požadují, aby se do roku 2035 na celém světě využívaly pouze obnovitelné zdroje energie, jako je fotovoltaika a větrná energie, a zabránilo se tak nevratným změnám klimatu a globálnímu oteplování. Celou deklaraci si můžete přečíst pod Joint declaration of the global 100% renewable energy strategy group. V komentáři pro prestižní vědecký časopis Nature varovali klimatologové již v roce 2019, že by grónský ledový příkrov mohl v roce 2030 dosáhnout bodu, kdy už nebude možné zastavit jeho úplné roztání. Podobný bod zlomu se předpokládá i u permafrostu nebo antarktického ledového štítu.
Stoprocentní pokrytí zásobování energií z obnovitelných zdrojů energie je možné a transformace může proběhnout daleko rychleji, než se očekává. Výroba elektřiny z klimaticky neutrálních zdrojů je navíc pro spotřebitele levnější než elektřina získaná z plynu nebo uhlí. V uplynulých letech byla zveřejněna řada modelů, které ukazují, jak lze veškerou poptávku po elektřině v dané zemi pokrýt pomocí solární, větrné a vodní energie. Např. Marc Jacobson ze Stanfordovy univerzity vypracoval plány energetické transformace pro 139 různých zemí. Zároveň dochází k závěru, že s přechodem na obnovitelné zdroje přijde celosvětově o práci 27,7 milionu lidí, ale zároveň vznikne 57 milionu nových míst. Podobné trendy můžeme sledovat v automobilovém průmyslu v souvislosti s přechodem na elektromobilitu.
Jedno je jisté: abychom dosáhli hranice 1,5 °C, musíme jednat okamžitě a razantně. To samozřejmě povede k omezení pohodlí každého z nás. Čím více však budeme změny odkládat a čím více se bude jednat jen o kosmetické kroky (greewashing), tím budou muset být zásahy v budoucnu drastičtější a tím dramatičtější budou i dopady globálního oteplení a změny klimatu na celou planetu. Varování vědců jsme ignorovali tak dlouho, až jsme se ocitli na samotném okraji propasti.
Z rubriky ekologie a změna klimatu doporučujeme:
- Změna klimatu zvyšuje pravděpodobnost extrémních klimatických jevů
- Philipp Blom: „V sázce je všechno“
- Ochrana přírody a klimatu pomáhá i v boji s pandemiemi
- Jak souvisí koronakrize s klimatickou krizí?
- Šéfekonom Deutsche Bank: „Malý vir dokázal to, co se nepovedlo ekologům“
- Kdo chce zachránit klima, musí uvažovat daleko radikálněji