Pokud Evropa bude nakupovat méně ropy, oslabí to ruskou válečnou ekonomiku. Studie ukazuje, jak ochrana klimatu šetří peníze.
Podle odborníků z Institutu pro světové hospodářství v Kielu (IfW) přispívá ochrana klimatu k bezpečnosti v Evropě. „Ochrany klimatu nestojí v konkurenčním poměru k obraně – je naopak jejím strategickým doplňkem,“ uvedl Joschka Wanner, profesor na univerzitě ve Würzburgu a spoluautor kielské studie ‚Bezpečnostní dividenda politiky ochrany klimatu‘.
Podle této analýzy každé euro, které Evropa utratí méně za ropu, představuje ztrátu 13 centů v ruské válečné pokladně, čímž se také sníží tlak na evropské výdaje na obranu. Ty by mohly klesnout o 37 centů za každé euro ušetřené na ropě.
Výpočet vychází z vlivu celosvětové spotřeby ropy na ruský válečný fond. Podle IfW se mechanismus působení odvíjí následovně: nižší poptávka po ropě v EU snižuje cenu na světovém trhu a část ztráty hodnoty postihuje i Rusko.
Autoři ve svém článku upozorňují, že výpočty se vztahují především na současnou situaci geopoliticky agresivního Ruska. Pokud se tato agresivita sníží a Rusko již nebude investovat své příjmy z ropy do armády v takové míře jako nyní, sníží se tím i bezpečnostněpolitická dividenda z opatření na ochranu klimatu.
Podle analýzy by rovněž zavedení rychlostního limitu na německých dálnicích zabránilo nejen uvolnění přibližně 33 milionů tun CO2 do roku 2030. Nižší poptávka po ropě by také odpovídala dividendě bezpečnostní politiky ve výši přibližně dvou miliard eur, které by tak nemusely plynout do rozpočtu na obranu, uvádí se v analýze.
A pokud by Evropská unie neposkytla výrobcům automobilů více času na splnění limitů CO2, jak se v současnosti plánuje, znamenalo by to pro bezpečnostní politiku dividendu ve výši přibližně tří miliard eur, které by mohly být ušetřeny na zbrojeních nákladech.
Z geopolitických důvodů doporučují autoři cenu CO2 pro Německo alespoň kolem 60 eur za tunu. Tato cena se platí za emise ze spalování benzinu, nafty, topného oleje a plynu. Funguje jako daň pro spotřebitele a činí nyní 55 eur za tunu vypouštěného oxidu uhličitého.
Podle názoru Institutu je vyšší cena CO2 stejně strategicky odůvodněná jako plánované rozšíření obchodování s emisemi v EU na topný plyn, topný olej, benzín a naftu. V rámci evropského obchodování s emisemi se každoročně snižuje množství emisních povolenek prodávaných v aukcích, aby se postupně stále více omezovaly emise.
„EU by měla uvalit na ropu a zemní plyn výrazné daně – nebo snížit poptávku po ropě a zemním plynu jinými opatřeními – jednoduše už jen ve vlastním zájmu,“ zdůrazňuje Wanner. „Snižování emisí chrání nejen klima, ale také posiluje evropskou bezpečnost.“
