Profesorka energetiky Claudia Kemfertová o zbývajících impulsech do nových voleb, transformaci ekonomiky a vyhlídkách vlády vedené unií CDU/CSU.
Frankfurter Rundschau: Paní Kemfertová, koaliční vláda stojí před svým koncem, ale Německo si nemůže dovolit stát na místě, pokud jde o energetickou a klimatickou politiku. Jaké zákony v této oblasti by nyní měla koalice společně s CDU/CSU přijmout – od dotací na vodík až po prodloužení zlevněného jízdného Deutschland-Ticket?
Claudia Kemfertová: Bylo by skutečně žádoucí, aby spolková vláda dokončila více plánů ze své koaliční dohody – například to, že se nebudou provádět žádné nové vrty na ropu a zemní plyn a že se budou vyplácet i peníze na ochranu klimatu. V ideálním případě by měla být ještě přijata novela stavebního zákona, která má zlepšit tepelnou ochranu, zákon o energetické účinnosti a realizace dalších etap obchodování s emisními povolenkami EU, jakož i projekty Evropské unie na urychlení rozšíření obnovitelných zdrojů energie.
Není divu, že Angela Merkelová už nechce mít s CDU/CSU nic společného
Které projekty ale ještě mají reálnou šanci?
Těžko říct, ale zákon o ukládání CO2 a elektrárenská strategie, která má zajistit bezpečnost dodávek, mají pravděpodobně díky FDP a CDU šanci. Stejně jako zákon o akceleraci vodíku. Ke všem projektům se v jejich současné podobě stavím velmi kriticky, ale s vládou vedenou konzervativci by se v budoucnu pravděpodobně ještě zhoršily.
Poskytne snížení síťových poplatků za elektřinu, které bylo rovněž ještě plánováno koalicí, dostatečnou úlevu průmyslu v současné krizi?
Rozhodně. Musíte ale vědět, že většina průmyslových odvětví má nízké náklady na energii v poměru k hrubé hodnotě výroby. Poskytovat průmyslu plošné úlevy je drahé a neefektivní. Lepší by bylo pomoci energeticky náročnému průmyslu s transformací prostřednictvím cílené investiční podpory. Podniky mohou snížit své náklady na energii zvýšením energetické účinnosti a výrobou vlastních obnovitelných zdrojů energie.
A co jízdné Deutschland-Ticket, pro kterou by musela spolková vláda dotovat? Předseda CSU Markus Söder s ním v současné podobě pokračovat nechce a raději by peníze investoval do infrastruktury.
To je zcela špatná cesta. Jízdenka Deutschland-Ticket je úspěšná. Nejenže by se v ní mělo pokračovat, ale měla by být dokonce zlevněna. Tím se zvýší její přijatelnost a pomůže to všem příjmovým skupinám. Naléhavě potřebujeme změnu dopravní politiky a úlevy i pro nízkopříjmové domácnosti. Do železnice by se mělo investovat více peněz tak jako tak, včetně reformy tzv. dluhové brzdy.
„Německo dělá průmyslovou politiku poloviny 20. století“
Příští spolkovou vládu pravděpodobně povede CDU/CSU, pravděpodobně s SPD nebo Zelenými jako juniorními partnery. Může se jednat o skutečnou „koalici pro pokrok“ v oblasti energetiky a ochrany klimatu? Nebo zde hrozí kroky zpátky?
Zapomněl jste na FDP, to je přece koalice snů konzervativců. S ní pak hrozí, že bude dělat kroky zpět. Lze předpokládat, že budou posílena fosilní paliva a zpomalí se expanze obnovitelných zdrojů energie, která konečně opět nabrala obrátky. Lze například očekávat, že bude schváleno navášení těžby plynu a podpořeny spalovací motory na fosilní paliva. To je fatální; automobilovému průmyslu by lépe prospělo důsledné zaměření na elektromobilitu. Se Zelenými nebo SPD by se tato regrese pravděpodobně dala minimalizovat.
Koneckonců, CDU/CSU se chce nadále držet cíle dosažení klimatické neutrality do roku 2045. To znamená, že zejména v odvětví dopravy a stavebnictví je třeba učinit mnohem více. Vidíte nějaké pozitivní přístupy ze strany potenciálních budoucích vládních partnerů?
Ne tak docela. K tomu bychom potřebovali Deutschland-Ticket, více finančních prostředků na železniční dopravu, na místní veřejnou dopravu a energeticky úspornou renovaci. To vyžaduje obrovské investice. Těžko toho bude možné dosáhnout zachováním současné dluhové brzdy.
Kemfertová: „FDP nekomunikuje upřímně“
Unie CDU/CSU chce, aby se ústředním nástrojem klimatické politiky stalo stanovení cen CO2, které bylo zavedeno pro budovy a dopravu v roce 2021. Může to fungovat?
To by mohlo fungovat, ale vedlo by to k prudkému nárůstu ceny CO2. Pak byste museli lidem říct, že masivně vzroste cena benzínu, stejně jako ceny topného oleje a plynu. Bez zavedení klimatických dávek by to neúměrně finančně zatížilo domácnosti s nízkými příjmy.
Podle CDU/CSU by měla být energetická transformace celkově levnější, například díky výstavbě nadzemního elektrického vedení namísto podzemních kabelů a větší technologické otevřenosti, například díky využívání „modrého“ vodíku vyráběného ze zemního plynu. je to právný přístup?
Technologická otevřenost v naprosté většině znamená, že staré technologie by měly zůstat co nejdéle přístupné, a je tedy spíše brzdou technologické modernizace. Modrý vodík není bezemisní a je drahý. Měl by se používat pouze vodík vyrobený z obnovitelných zdrojů energie, tedy zelený vodík.
Unie CDU a CSU spoléhá na populismus
CDU/CSU chce také v co největší míře obnovit nedávno odstavené jaderné elektrárny a koketuje také s minireaktory a jadernými fúzními elektrárnami. Co z toho má reálnou šanci?
Nic. Ani samotné jaderné koncerny nechtějí obnovit provoz jaderných elektráren, nové koncepty jsou ve skutečnosti 60 let staré a mají malou šanci na realizaci. Bude trvat desítky let, než se dočkáme řešení. Tolik času nemáme. Navíc je to extrémně drahá varianta, která by způsobila explozi nákladů na energetickou transformaci.
Ale například v USA má být opět spuštěna jaderná elektrárna, která byla v roce 2019 odstavena. Jde o blok v Harrisburgu. Proč by to nemělo fungovat v Německu?
Většina elektráren se již začala demontovat. To je nezvratné. A máme lepší a levnější alternativy. Jedná se o obnovitelné zdroje energie.
Claudia Kemfertová je ekonomickou expertkou a vědkyní na poli energetické a klimatické ekonomie. Vede oddělení energie, dopravy a životního prostředí na Německém institutu pro výzkum hospodářství (DIW) v Berlíně a je profesorkou energetického hospodářství a energetické politiky na Univerzitě Leuphana. Několikrát vyznamenaná špičková vědkyně je zároveň poradkyní německé spolkové vlády v otázkách životního prostředí a od r. 2011 je rovněž členkou prezidia německé asociace Římského klubu.
