Jazyk vytváří realitu. Tak je tomu i v kapitalismu, tvrdí autoři Simon Sahner a Daniel Stähr. Ve své nové knize „Jazyk kapitalismu“ ho podrobněji prozkoumali. O své poznatky se podělili v rozhovoru pro rakouský magazín Moment.
MOMENT.at: Jakou řečí mluví kapitalismu?
Simon Sahner: V posledních letech jsme vedli mnoho celospolečenských dialogů o jazyce. Mluvili jsme například o sexistickém a rasistickém jazyce. Ovlivňují náš přístup ke světu. A přesně to dělá i jazyk kapitalismu. Ovlivňuje náš přístup ke světu zejména v oblasti hospodářství.
MOMENT.at: Můžete uvést konkrétní příklady?
Daniel Stähr: Často to vidíte v praxi. Když například mluvíme o finančních krizích, často používáme metafory přírodních katastrof nebo metafory z oblasti nemocí. Globální finanční krize z let 2007/08 byla popsána jako „dokonalá bouře“. Předloňská krize cen energií byla označena za „tsunami“.
Tento jazyk nás vede k tomu, že se jako společnost zbavujeme moci jednat.
MOMENT.at: Proč se o toto téma zajímáte?
Sahner: Protože tento jazyk ovlivňuje naše reakce a chování vůči kapitalistickému systému. Zastírá souvislosti a odpovědnost. Přispívá k našemu dojmu, že ke kapitalismu neexistuje alternativa a že funguje podle přírodních zákonů. Používáme například jazykovou metaforu, že ceny „rostou“ samy od sebe, místo abychom řekli, že je někdo „zvedá“. Pokud se zamyslíte nad tím, jak mluvíme a jak by se to dalo změnit, můžete se zamyslet nad tím, co můžete udělat pro to, abyste takovým ekonomickým krizím předešli.
Stähr: Tento jazyk nás jako společnost vede k tomu, že se zbavujeme možnosti jednat. Znemožňuje nám představit si, jak by mohl vypadat postkapitalistický systém.
Úspěšní lidé si málokdy přiznávají, že měli především štěstí
MOMENT.at: Můžete to doložit daty, nebo jde o pouhé domněnky?
Stähr: Existuje mnoho lingvistických výzkumů o tom, jak jazyk vytváří realitu. Existuje dobrý příklad z ekonomie. Týká se viny.
Například v němčině vnímáme slovo „dluh“ s morální, tak i finanční konotací. V angličtině naopak existuje „guilt“ jako morální dluh a „debt“ jako finanční dluh. Výzkumy ukazují, že ve společnostech, kde existuje pouze jedno slovo pro vinu, se lidé mnohem více zdráhají zadlužovat. Je to proto, že kromě finančního aspektu vždy rezonuje i aspekt morální. Nejsme naivní. Ano kdyby se naše požadavky na jazyk realizovaly, nežili bychom v utopickém ráji. Věříme však, že jazyk je klíčovým pilířem pro stabilizaci současného systému.
Pohled na jedno by nikdy neměl být vylučujícím kritériem pro pohled na druhé.
MOMENT.at: Nejsou přesto jiné aspekty kapitalismu mnohem závažnější a nezaslouží si více pozornosti než jazyk?
Sahner: Mohu samozřejmě říci, že je důležitější zajistit každému dobré živobytí než měnit jazyk. Ale mohu také říci, že jazyk je možná také způsob, jak se k tomu dostat a zvýšit povědomí o tomto problému. Pohled na jedno by nikdy neměl být vylučujícím kritériem pro pohled na druhé.
MOMENT.at: Jak bychom měli přehodnotit náš jazyk v souvislosti s jazykem kapitalismu?
Sahner: Měli bychom si ujasnit, co říkáme a jak jazyk používáme. Naším cílem je, aby lidé začali o svůj jazyk zakopávat. Abyste si něco přečetli a řekli si: proč to bylo řečeno právě takhle? Nešlo by to říct tak, aby to bylo srozumitelnější a více odpovídalo tomu, co se skutečně stalo?
Pokud budeme o kapitalismu mluvit jinak a nebudeme ho považovat za přirozený stav, můžeme ve společenských debatách přispět k otevřenější výměně názorů .
MOMENT.at: Co by se změnilo, kdyby lidé začali o jazyk klopýtat?
Stähr: Přáli bychom si, abychom se společně zbavili myšlenky, že kapitalismus je konečným bodem lidské ekonomické činnosti. Měli bychom se zbavit strachu, že všechno po kapitalismu může být jen horší a že se musíme vzdát dobrého života, zejména v Evropě a Severní Americe. Pokud budeme o kapitalismu mluvit jinak a nebudeme ho považovat za přirozený stav, můžeme přispět k otevřenější výměně názorů ve společenských debatách. Mohli bychom si například položit otázku: co je vůbec cílem ekonomického systému? Jsou myslitelné změny, které by všem přinesly lepší podmínky a umožnily nám zažít kvalitnější soužití?
Odborník na nerovnost: „Neoliberálové zbožňují místo lidí trh“
Sahner: Velmi silným narativem kapitalismu je, že existují jen dva systémy: socialismus a kapitalismus. A ti, kdo se staví proti kapitalismu, nutně chtějí socialismus, jaký jsme měli na mnoha místech ve 20. století. To je samozřejmě špatně. Představa, že volba je pouze mezi těmito systémy, nám brání přemýšlet o tom, co přijde po kapitalismu. Rozbití této binární soustavy je velkým a důležitým krokem.
Kniha Jazyk kapitalismu autorů Simona Sahnera a Daniela Stähra vyšla v roce 2024 a byla nominována na Německou cenu za knihu o ekonomice.
Simon Sahner je německý literární vědec a vysokoškolský lektor. V současné době je volným literárním vědcem bez stálého místa na univerzitě. Dříve pracoval jako vědecký pracovník na Katedře moderní německé literatury a literární teorie na Univerzitě v Greifswaldu, jako lektor tamtéž a jako vědecký pracovník na Koordinovaném výzkumném centru 1767 „Fiktivní a faktická narativa“ na Albert-Ludwigs-Universität Freiburg. V roce 2021 získal doktorát z moderní německé literární historie. Jeho výzkumné zájmy zahrnují německou a americkou literaturu 20. a 21. století, digitální literaturu a literaturu na internetu, vztah mezi literaturou a společností, vztah mezi literaturou a médii, literární subkultury a genderově orientované literární studie.
Daniel Stähr, německý ekonom a esejista, vyrostl v Mecklenburg-Vorpommernu v rodině samoživitelky. Díky zájmu o čtení, který mu předala matka, se již od dětství zajímal o svět kolem sebe. Jeho rozhodnutí studovat ekonomii bylo výrazně ovlivněno světovou finanční krizí v letech 2007-2008. Po studiích na Univerzitě v Rostocku působil jako vědecký pracovník na několika univerzitách, kde se zaměřoval na makroekonomii a mezinárodní ekonomii. Souběžně se svou akademickou kariérou začal psát eseje o kapitalismu a jeho dopadech na společnost, které publikuje na blogu 54books.de. Ve svých textech se snaží složité ekonomické souvislosti přiblížit široké veřejnosti a podnítit k kritickému myšlení. V současnosti žije ve Frankfurtu nad Mohanem a pokračuje ve své vědecké práci, přičemž se zaměřuje na takzvanou „Narrative Economics„, tedy studium toho, jak příběhy a vyprávění ovlivňují ekonomické chování.
