Jelikož Země již velmi teplé fáze s vysokou koncentrací CO₂ zažila, nemůže být současná změna klimatu způsobena člověkem, tvrdí někteří uživatelé na internetu. Anebo: člověk se současné změně přizpůsobí. Tato tvrzení je však od základů mylná.

O co jde:

• V historii Země byla období, která byla velmi teplá a koncentrace CO₂ v atmosféře byla vysoká. Proto někteří lidé tvrdí, že to svědčí proti změně klimatu způsobené člověkem.
• Odborníci však říkají, že tyto události v minulosti nelze srovnávat s těmi dnešními – protože za současné globální oteplování je zodpovědné především spalování fosilních paliv, jako je uhlí, ropa a plyn.
• Země se kromě toho také otepluje mnohem rychleji než v minulosti. Dřívější nárůsty teplot se odehrávaly během tisíců a milionů let. Živé organismy tak měli možnost se změnám klimatu přizpůsobit. Dnes tomu tak není.

Póly tají, hladina moří stoupá, přibývá teplotních extrémů a přibývá i extrémních klimatických jevů, jako jsou např. přívalové deště. Organizace spojených národů dokonce varuje, že celé oblasti světa by se mohly stát neobyvatelnými. To vše jsou důsledky změny klimatu, kterou způsobují skleníkové plyny. Skleníkový plyn oxid uhličitý (CO₂) pochází především ze spalování fosilních paliv. Změnu klimatu způsobuje člověk, o tom panuje vědecký konsenzus, jak se můžeme dočíst ve zprávě Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) z roku 2023.

Jaké strategie jsou k bagatelizaci změn klimatu používány?

Jednotlivci opakovaně zpochybňují odpovědnost člověka za klimatickou krizi. V příspěvcích na Telegramu, na sociálních sítích a také prostřednictvím řetězových e-mailů uživatelé opakovaně předkládají argument: protože už jednou v historii Země bylo teplo a v atmosféře tehdy bylo více CO₂ než dnes, změnu klimatu nemohl způsobit člověk.

Rozdíl mezi klimatem a počasím

Jeden z uživatelů se ptá, proč Země „nezemřela na teplotní šok“ již před 50 miliony let, když koncentrace CO₂ v atmosféře byla asi o 400 % vyšší než dnes. Další poukazuje na póly bez ledu. Fungují tato historická srovnání? Ne, protože se za nimi nachází logická chyba, říkají odborníci.

Co nám říká klima před miliony let o dnešku?

Před 55 miliony let bylo v atmosféře obrovské množství CO₂ a bylo velmi teplo, říká Mojib Latif. Je meteorologem, oceánografem a výzkumníkem klimatu v GEOMAR Helmholtz Centru pro výzkum oceánů v Kielu. Podle Helmholtzova centra se průměrná teplota během několika tisíc let zvýšila až o šest stupňů. To vedlo ke globálnímu vymírání druhů. Proč se klima v té době tolik změnilo, je stále ještě předmětem výzkumů. Příčinou mohly být sopky, jak ukazují studie z let 2016 a 2017, ale zatím to není přesně známo.

Je pravda, že obsah CO₂ v zemské atmosféře byl tehdy podstatně vyšší než dnes: podle amerického úřadu Global Monitoring Laboratory činil v únoru 2023 419,77 ppm. „Ppm“ znamená „parts per million“, takže hodnota udává, kolik částic CO₂ připadá na milion částic v atmosféře. Před 55 miliony let se koncentrace CO₂ pohybovala mezi 1 400 a 4 000 ppm. Vyšší koncentrace CO₂ v této fázi historie Země vedla k oteplování a i póly byly podle Latifa pravděpodobně bez ledu.

Mojib Latif: „Náš čas se krátí a nikdo to nechápe“

Rozhodující ale je, že tyto klimatické změny se vyvíjely po tisíce let. K současným klimatickým změnám Latif říká: „To, co v současnosti zažíváme, lze srovnat s mrknutím oka. Nyní hovoříme o desetiletích.“

Pokud tedy uživatelé ze skutečnosti, že Země byla v minulosti bez ledu, vyvozují, že změna klimatu není způsobena člověkem, pak to není pravda. „Srovnávají jablka s hruškami“, vysvětluje Latif. Podle něj by problém klimatu nebyl problémem, kdyby se vyvíjel po mnoho tisíciletí. Pak by se příroda mohla přizpůsobit. „Ale tak to právě není – a to je ten největší rozdíl.“

Ke změnám klimatu docházelo vždy, jen nyní probíhají mnohem rychleji

Michael Joachimski je geolog v GeoZentrum Nordbayern na Friedrich-Alexander-Universität Nürnberg-Erlangen. V rozhovoru říká, že v historii Země došlo k další významné klimatické události – před 252 miliony let. „Došlo k masivnímu globálnímu oteplení, které pravděpodobně způsobila jedna z největších sopečných událostí na Sibiři.“ To vedlo ke zvýšení koncentrace CO₂ v atmosféře a výraznému globálnímu oteplení. Pravděpodobně v důsledku oteplování a doprovodných procesů vyhynulo 92 % všech druhů žijících na Zemi, dodává Joachimski.

Stefan Rahmstorf vysvětluje změnu klimatu

Můžeme tyto minulé události porovnat s dneškem? Vulkanismus nehraje v současném globálním oteplování žádnou roli, vysvětluje Joachimski. Určitě se však můžeme poučit z toho, jak masivní změny klimatu vedly v minulosti ke katastrofickým událostem, jako je vymírání druhů. Svou roli zde však hraje i časový úsek změny, říká Joachimski: „Musíte vzít v úvahu, že přírodní procesy v souvislosti se změnami CO₂ v atmosféře jsou mnohem pomalejší. Vlivem člověka k tomu dnes dochází mnohem rychleji.“

Proč tehdy Země nezemřela na „tepelný šok“?

Mojib Latif, klimatolog z Helmholtzova centra pro výzkum oceánů v Kielu, má na otázku, proč Země tehdy nezemřela „tepelný šok“, jasnou odpověď: „Země přežije, ať uděláme cokoli. O to nejde. Ale jde o přírodu – a my jsme přece její součástí. A bude pro nás velmi, velmi obtížné se přizpůsobit.“

Latifovi záleží na tom, abychom se nedopustili omylu a nesrovnávali život před miliony let s životem v současnosti. „Existuje něco jako evoluce. To znamená, že se život postupně vyvíjí a přizpůsobuje podmínkám prostředí.“ Život na Zemi je dnes úplně jiný.

Jaký vliv má oběžná dráha Země a sklon její osy na klima?

Pokud se v historii Země posuneme o něco blíže k současnosti – tedy k poslednímu milionu let, a tedy k nejnovějším faktorům přirozeného globálního oteplování – pak za střídání teplých a chladných období byly zodpovědné především takzvané Milankovičovy cykly. Ty zahrnovaly změnu oběžné dráhy Země kolem Slunce, změnu sklonu zemské osy a změnu orientace zemské osy v prostoru, popisuje Mojib Latif. Více informací o tom, proč se tyto faktory mění, shrnul Ústav Maxe Plancka pro mořskou mikrobiologii v tomto článku zde (v němčině).

Proč toho o klimatu hodně víme, ale málo děláme?

I v tomto případě hraje roli rychlost změn. Jedná se o zcela jinou rychlost než globální oteplování, které pozorujeme dnes. Podle Latifa se tyto výše zmíněné faktory mění v časovém období 20 000 až 100 000 let – v případě současných klimatických změn hovoříme, jak již bylo uvedeno výše a jak pozorujeme na vlastní kůži, o desetiletích. „To znamená, že to nelze vůbec srovnávat“, říká Latif. „To, čeho jsme svědky nyní, má zcela jinou rychlost, kterou jsme například u hladiny CO₂ v atmosféře ještě nikdy nezaznamenali.“

Vědci jsou si jisti: současnou změnu klimatu způsobuje člověk

Důvodem současné vysoké koncentrace CO₂ a rychlosti globálního oteplování je jednoznačně vliv člověka, na čemž se shodují vlastně všichni klimatologové – viz například zde (německy), zde (německy) nebo zde (anglicky) – a potvrzuje to i Mojib Latif. „CO₂ vzniká například spalováním uhlí nebo ropy. Tato fosilní paliva se vyvíjela miliony let. Kdybychom je nyní spalovali miliony let, nebyl by to vůbec žádný problém“. Pak by se lidé i příroda mohli přizpůsobit, říká Latif. To se však neděje: „Během několika málo desetiletí spálíme něco, co se vznikalo miliony let. Tím se příroda a lidé dostávají pod neuvěřitelný tlak, aby se přizpůsobili.“

Jak klimatologové vědí, jaké bylo klima před miliony let?

Klimatologové mají k dispozici různé nástroje a „klimatické archivy“, které jim umožňují činit závěry o teplotě a koncentraci CO₂ v určitých časových obdobích.

Letokruhy stromů

Vědci mohou pomocí letokruhů stromů odhadnout, jaké bylo klima na určitém místě v uplynulých tisíciletích. Pokud vezmete stromy z různých míst, můžete získat i globální obrázek, popisuje Latif.

Ledovcové vrty

Vědci provádějí vrty do ledovců v Antarktidě nebo Grónsku, aby zjistili obsah CO₂ v atmosféře za posledních 800 000 let. Atmosferické bublinky zachycené v ledu představují složení plynů v atmosféře v době, kdy se led tvořil, vysvětluje Michael Joachimski.

Rockström: „Bojujeme právě naši poslední bitvu o klima a planetu“

Další detaily, jak vědci měří skleníkový plyn CO₂, najdete např. zde (v němčině).

Zkamenělé listy

Pokud chcete zjistit data o koncentraci CO₂ v atmosféře v ještě dávnější minulosti, mohou vám pomoci zkameněliny rostlin. Z velikosti průduchů na listech zkamenělých rostlin – tzv. stomat – lze odvodit, jak vysoký byl v té době obsah CO₂. Pokud byla koncentrace CO₂ vysoká, rostlina zmenšuje velikost těchto průdichů, aby se ochránila před ztrátou vody; pokud je koncentrace CO₂ nízká, musí průduchy zvětšit, aby získala dostatek CO₂ pro fotosyntézu. Změny ve velikosti stomat zkamenělých listů stejného rostlinného druhu proto indikují změny v koncentraci CO₂, vysvětluje Joachimski.

Sedimenty v oceánu

Zkamenělé korály, mušle nebo zuby ryb mohou díky stabilním izotopům kyslíku poskytnout informace o teplotě mořské vody na Zemi před stovkami milionů let. Izotopy jsou atomy, které se liší tím, že mají různý počet neutronů v atomovém jádře, a proto mají různou hmotnost, popisuje Michael Joachimski. Stabilní izotopy kyslíku jsou v závislosti na teplotě zabudovávány do mušlí například při tvorbě schránek. Měřením složení izotopů kyslíku v dobře zachovalých fosilních schránkách je možné rekonstruovat teplotu vody v oceánu v minulosti.

Závěr

V historii Země se nachází období, kdy panovaly velmi vysoké teploty a kdy byla koncentrace CO₂ v atmosféře výrazně vyšší než dnes. Na rozdíl od tvrzení některých uživatelů sociálních sítí však tuto skutečnost nelze použít jako důkaz proti změně klimatu způsobené člověkem. Je tomu tak proto, že klima se tehdy měnilo nesrovnatelně pomaleji. Klimatologové hovoří o změnách trvajících tisíce nebo miliony let. V případě dnešní změny klimatu však hovoříme o pouhých desetiletích.

Vedro? Promluvme si o skutečných extremistech!

Panuje vědecký konsensus, že příčinou současného globálního oteplování je lidstvo. Tvrzení, že Země tehdy přece také nezemřela na „klimatický šok“, je také příliš krátkozraké. Podle odborníků Země nárůst teploty přežije – ať už uděláme cokoli. Živí tvorové na Zemi však budou mít problém se změněným klimatickým podmínkám přizpůsobit.