Peníze, pozvánky, výhody: Rusko, Čína a další autokracie se snaží zkorumpovat poslance EU. Nejznámějším podezřelým případem je v současnosti Maximilian Krah z AfD. Šéfka Transparency International Německo vysvětluje, co je třeba změnit v pravidlech na úrovni Evropské unie.
Evropské volby zastínily korupční skandály. Místopředsedkyně Evropského parlamentu Eva Kailiová byla údajně podplacena penězi z Kataru a Maroka a poslanec Evropského parlamentu Maximilian Krah (AfD) je podezřelý z toho, že obdržel finanční částky z Ruska a Číny. Organizace Transparency International Německo se snaží proti korupci bojovat. Její předsedkyně Alexandra Herzogová vyzývá k zavedení přísnějších pravidel pro poslance Evropského parlamentu.
Státní zastupitelství vyšetřuje politika AfD Petra Bystroně
Süddeutsche Zeitung: Paní Herzogová, v červnu se budou konat volby do Evropského parlamentu. Podle průzkumů se přibližně polovina lidí v členských státech EU domnívá, že politici jsou zkorumpovaní. Je to opravdu tak špatné?
Alexandra Herzogová: Vždy se najdou jednotliví politici, kteří zneužívají svého mandátu a mezer v regulacích. Hrozný nádor jsme viděli v případě „Katar-gate“, když vyšlo najevo, že Katar pravděpodobně podplácel poslance Evropského parlamentu. Je tedy co zlepšovat, ale nelze říci, že politika je zkorumpovaná.
SZ: Myslíte si, že většina poslanců EU pracuje poctivě?
Herzogová: Ano, většina z nich je poctivá. Snažíme se vést objektivní debatu. Každý, kdo paušálně tvrdí, že celý systém je zkorumpovaný, není konstruktivní, ale využívá předsudků k rozdmýchávání nálad. A jsou to právě krajně pravicové strany, které přesně toto tvrdí a pojem korupce zneužívají. Musíme poukazovat na problémy, ale nepaušalizovat, což by ve finále problém zhoršilo.
SZ: Autokratické státy, jako je Katar, Rusko a Čína, využívají korupci jako strategii k proniknutí do Evropské unie. Jde o nový vývoj?
Herzogová: Není to nový fenomén, jen si ho nyní jasně a konkrétně uvědomujeme. Ruská agresivní válka proti Ukrajině nám otevřela oči. Ani agresivní chování Číny ve světě není novinkou. Rozpoznáváme však vzorce a uvědomujeme si, že se proti tomuto vměšování musíme lépe chránit. My v Evropě jsme byli dlouho příliš naivní.
Vztahy s Čínou: stále ještě naivní až submisivní
SZ: Státní zastupitelství v Drážďanech zahájilo dvě předběžná vyšetřování proti poslanci Evropského parlamentu Maximilianu Krahovi (AfD). Týkají se otázky, zda obdržel peníze z Ruska a Číny. Zaměřují se vlivové operace autokratů pouze na pravici?
Herzogová: Žádný autoritářský stát, který používá korupci jako strategický nástroj své zahraniční politiky, se nezaměří pouze na AfD nebo jiné evropské krajně pravicové strany. Autokracie budou vždy hledat tam, kde najdou lidi, kteří jsou lační po pozornosti, cestování a penězích. Téměř každý má někde své slabé místo, ať už proto, že je ješitný, hamižný nebo chce, aby se před ním rozvinul červený koberec.
SZ: Jak silná je v EU právní ochrana proti pokusům o korupci? Konkrétně: poslanec Evropského parlamentu letí do Číny na náklady čínské vlády, setkává se tam se zástupci podniků a tuto cestu transparentně zveřejní – je to legální, nebo ne?
Herzogová: Rozhodně to v pořádku není. Ale pokud tuto cestu na pozvání udělám transparentní, pak jsem dodržela předpisy a nemusím se bát žádného trestu. Je to sice legální, ale ne legitimní.
SZ: Jiný příklad: poslanec EU inkasuje 100 000 eur za poradenský mandát. Příjem zveřejní a jako klienta uvede anonymní společnost fungující na PO boxu. Opět: je to legální, nebo ne?
Herzogová: Je to legální, ale není to v pořádku.
SZ: Pravidla tedy umožňují poslancům Evropského parlamentu vydělávat si bokem, kolik chtějí, i když tyto peníze pocházejí z Ruska nebo Číny. Měli bychom se ještě divit nedůvěře voličů?
Trump, Orbán, Höcke: liberalismus jako nepřítel
Herzogová: Poslanci musí zveřejňovat své příjmy a vedlejší činnosti, ale je s podivem, kde berou tolik času, když mají nespočet vedlejších činností, z nichž některé jsou dobře placené. V důsledku toho trpí jejich práce jako zástupců lidu. Hrozí střet zájmů, a pokud navíc pobíráte peníze od autoritářských států, je to katastrofální obraz, který takový politik ukazuje. To otřásá důvěrou občanů v demokracii.
SZ: Proč by neměly být dodatečné příjmy poslanců zakázány plošně? Pak bychom si mohli ušetřit všechny ty složité kontroly, ohlašovací povinnosti a etické komise.
Herzogová: Nemyslím si, že je to dobrý nápad. Chceme politiky s odbornými zkušenostmi, a pokud během svého funkčního období nesmíte pět let nic jiného dělat, je návrat pak do práce obtížnější. Nechceme politiky, kteří se drží křesla jen proto, že se nemohou vrátit do jiného zaměstnání.
SZ: Německý poslanec za CSU Markus Ferber zasedá v několika poradních orgánech bank, spořitelen a dalších finančních společností, vydělává si tam bokem a v příslušném výboru pomáhá rozhodovat o regulaci finančního trhu. Jak je to možné?
Herzogová: Také to považuji za nepochopitelné; je zde zřejmý střet zájmů. Podle platných pravidel musí takový střet zájmů sám identifikovat a pak ho jednoduše oznámit. Je zřejmé, že samoregulace nefunguje. Žádáme proto, aby byly rozšířeny kompetence nově vytvořené nezávislé etické komise, aby mohla v budoucnu právně závazně rozhodovat o tom, jak se s takovým střetem zájmů vypořádat. Poslanci by navíc měli vedle svých příjmů zveřejňovat i množství času, které věnují vedlejším aktivitám. Tím bude jasné, zda je mandát – jak stanoví zákon – skutečně stále středobodem jejich práce, či nikoli. Kritické dotazy lze také pokládat v případě zjevné nerovnováhy mezi příjmy a vynaloženým úsilím.
SZ: Podle průzkumu investigativní novinářské platformy Follow the Money je v současné době 163 ze 704 poslanců Evropského parlamentu zapleteno do korupčních skandálů, krádeží a podvodů. Jeden řecký europoslanec je ve vězení v Aténách a z vězení nadále vykonává funkci poslance Evropského parlamentu.
Herzogová: Tuto zprávu jsem četla. Její obsah je alarmující, ale když se podíváte na jména, zjistíte, že většina z nich jsou zástupci krajně pravicových nebo pravicově populistických stran. Neřekla bych, že je celý systém zkorumpovaný nebo že v něm panuje kultura beztrestnosti. Pokud budete vše malovat na černo, důvěra se sníží ještě více. Musíme se podívat na to, co funguje a co ne, a podle toho věci zlepšovat.
SZ: Co se tedy musí stát?
Herzogová: Boj proti korupci musí být na prvním místě politického programu. Americký prezident Joe Biden to udělal – v USA se toho děje hodně. Korupce je zařazena do kategorie rizik pro národní bezpečnost a existuje meziresortní strategie boje proti ní. Evropa musí následovat americký příklad. Více sledovat, zda poslanci plní své povinnosti v oblasti transparentnosti. A pokud je neplní, je třeba zavést odstrašující sankce. Nový etický orgán EU je dobrým začátkem, ale potřebuje více zdrojů a vyšetřovacích pravomocí.
Jak se Green Deal stává hračkou extremistů
SZ: Drtivá většina poslanců EU pěje chválu na demokracii, zatímco většina Evropského parlamentu zároveň nedokáže zpřísnit pravidla transparentnosti, která by demokracii posílila. Proč?
Herzogová: Otázka transparentnosti je také kulturním tématem. Například v Německu chápeme soukromí jinak než v jiných zemích. Proto se v Německu vedou jiné debaty než například ve Finsku o tom, jaké informace by měl poslanec sdílet s veřejností. V některých zemích je běžné, že státní úředníci nebo politici zveřejňují své finanční poměry, ale v Německu je to jen stěží představitelné. V Německu mnoho lidí ani svým blízkým přátelům neříká, kolik přesně vydělávají. S ohledem na to bych o odpůrcích transparentnosti nepředpokládala vždy jen to nejhorší. Nedostatečná transparentnost však často slouží k zakrývání zneužívání i sociálních nerovností. Musíme proto pokračovat v úsilí přesvědčit lidi, abychom usnadnili konstruktivní společenskou debatu a dosáhli změny mentality. Nejde přece jen o národní bezpečnost, ale také o společenské soužití a důvěru v demokratické instituce.
Alexandra Herzogová je německá politoložka a ekonomka. Dlouhá léta pracovala ve finančních odděleních společností z různých odvětví v Berlíně, Stuttgartu, Kolíně nad Rýnem a Amsterdamu. V německé pobočce Transparency International se angažuje od roku 2015 a v roce 2017 převzala založení a vedení pracovní skupiny pro politické vzdělávání. Od roku 2021 je Alexandra Herzogová členkou správní rady a v roce 2022 byla zvolena za předsedkyni rady. Transparency International Deutschland e.V. působí na celém území Německa s cílem účinně a trvale bojovat proti korupci a omezovat ji. Německá pobočka neziskové organizace je národní pobočkou zastřešující organizace Transparency International.
