Jaderná energie je z ekonomického hlediska absolutní nesmysl

Zachrání jaderná energie klima?

Jaderná energie je z ekonomického hlediska absolutní nesmysl
Trend je zcela jednoznačný. "Již více než 15 let klesá podíl elektřiny z jaderné energie a roste podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů. Máme více než 400 starých reaktorů, kterým postupně končí životnost. Více jich je vyřazováno ze sítě, než jich je nově uváděno do provozu", říká odborník na energetiku Sven Teske. Důvod je jediný: cena.

Může jaderná energie zachránit klima? Ano, tvrdí skupina 20 zemí na okraj COP28 v Dubaji. Energetický expert Sven Teske je však přesvědčen, že je o absolutní nesmysl.

Světová konference o klimatu COP28 v Dubaji se vyznačovala tvrdým jednáním až do samého konce. Licitovalo se především o postupném vyřazení uhlí, plynu a ropy a rozšíření využívání obnovitelných zdrojů energie. Jaderná energie zde téměř nehrála roli. Přesto vyvolala iniciativa zhruba 20 zemí jistý rozruch.

Vědec kritizuje COP28: „Není už o čem vyjednávat“

Země včetně Francie, USA a Velké Británie požadují v zájmu ochrany klimatu výraznější rozšíření energie z jádra. Německo-australský odborník na energetiku profesor Sven Teske o tomto nápadu však nemá valné mínění.

ZDFheute: Iniciativa ve svém prohlášení tvrdí, že klimatické neutrality nelze do roku 2050 dosáhnout bez jaderné energie. Je to pravda?

Sven Teske: Ne, tak tomu není. Již více než 15 let klesá podíl elektřiny z jaderné energie a roste podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů. Máme více než 400 starých reaktorů, kterým postupně končí životnost. Více jich je vyřazováno ze sítě, než jich je nově uváděno do provozu. To má jeden důvod: náklady.

Průměrná doba výstavby nové jaderné elektrárny je přibližně dvanáct let. To znamená, že pro dosažení klimatických cílů roku 2030 je již příliš pozdě a pro cíle roku 2035 s největší pravděpodobností také.

Do té doby musíme energetiku dekarbonizovat téměř o 80 %. Z čistě technického, matematického a ekonomického hlediska je přínos jaderné energetiky absolutně nulový. To vidíme i podle toho, co se na trhu skutečně staví: 80 % tvoří v posledních pěti nebo šesti letech solární a větrná výroba elektrické energie. Je to dáno nižšími náklady a velmi rychlými možnostmi implementace.

ZDFheute: Říkáte, že jaderné elektrárny jsou hodně drahé. Existují investoři, kteří investují do nových elektráren?

Teske: Jako investor chcete dávat peníze tam, kde jich ještě více vyděláte. To u jaderné energetiky nefunguje. Jaderná energie je velmi drahá. Na světě neexistuje jediná soukromě financovaná jaderná elektrárna. Musí je financovat stát. A jde o neuvěřitelné částky.

Jaderná energie je fatou morgánou

Utrácíme miliardy a investice se nám nejprve vůbec nevrátí, dokud nevyrobí první elektřinu, což, jak jsem řekl, trvá deset nebo patnáct let. A pak jsou náklady na výrobu elektřiny v současnosti pětkrát až desetkrát vyšší než náklady na větrnou energii vyráběnou na moři (tzv. offshore větrné elektrárny, pozn. PQ).

V tomto ohledu: jaderná energetika je ekonomicky naprosto bez šance.

ZDFheute: Budování obnovitelných zdrojů energie hrálo při jednáních COP28 v Dubaji významnou roli, ale jaderná energie nikoli. Co stojí za současnou iniciativou pro jádro?

Teske: Jsem zapojen od prvního COP. Je to tak trochu koloběh. Čas od času to přijde a zase odejde. Vždycky jsou to ti samí lidé, kteří používají stejné argumenty, a sice že obnovitelné zdroje energie fluktuují, i když fluktuace je špatné slovo. Fluktuující znamená, že nevím, kdy je něco zapnuté a kdy vypnuté.

U solární energie mě východ ani západ slunce nijak nepřekvapí a dokážu předvídat i vítr.

V tomto ohledu máme nyní v podstatě obnovitelné zdroje schopné základního zatížení, které jsou, včetně nákladů na skladování, levnější než jaderná energie.

ZDFheute: Přesto se nyní v Německu budou stavět plynové elektrárny. Dokonce byla prodloužena provozní doba některých uhelných elektráren. Bylo ukončení provozu jaderných elektráren chybou?

Teske: Ne, nebyla to chyba. Ale po invazi na Ukrajinu trh s plynem víceméně explodoval. A Německo navíc posílalo hodně elektřiny do Francie, protože jejich jaderné elektrárny rozumně nefungovaly.

Německo po odstavení posledních jaderných elektráren

V tomto ohledu docházelo k malým porodním bolestem, během nichž se možná na krátkou dobu projevil nedostatek zásobování. Problém však bude vyřešen v příštích dvou až třech letech. V Německu máme dostatek výrobních kapacit. A máme také spoustu zařízení na skladování elektrické energie, která se nyní budují, a to i na soukromé úrovni.

ZDFheute: Jaderná energie je ve výzvě popisována jako technologie šetrná k životnímu prostředí a klimatu. Také proto, že uvolňuje velmi málo CO2.

Teske: Jaderná energie není šetrná ke klimatu. Potřebujeme k ní zdroje, musíme těžit uran. Je tu celý proces výstavby. Ten je velmi, velmi náročný na materiál. A pak tu máme také provoz. Nejde vůbec jen o CO2, ale také o jaderný odpad.

Je jaderná energie šetrná ke klimatu?

Jen na nakládání s jaderným odpadem je v německém rozpočtu vyčleněno přibližně 1,1 miliardy eur, které spolu s kompenzací inflace zůstanou dalším generacím. Jaderná energie je drahá, pomalá na výstavbu, neflexibilní a také nebezpečná.


Sven TeskeProf. Sven Teske je docentem na Technologické univerzitě v australském Sydney, kde žije již deset let. Doktorát z ekonomie získal na univerzitě v německém Flensburgu. Jeho výzkum se zaměřuje na cesty dekarbonizace států, měst a regionů. Teske má 30 let zkušeností s analýzou trhu a politik v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Byl také hlavním autorem zvláštní zprávy IPCC o obnovitelných zdrojích energie a zmírňování změny klimatu (SRREN), kapitola 10 „Potenciál a náklady na zmírňování změny klimatu“, která byla zveřejněna v roce 2011. Od května 2023 je členem Rady globální budoucnosti Světového ekonomického fóra (WEF).