„Každý, kdo je proti jaderné energii, je proti ochraně klimatu„, tvrdí zastánci jaderné energetiky. Ta je v současné době předmětem vášnivých debat. Co však říkají data? Je jaderná energie skutečně východiskem z klimatické krize?
Následující čísla vyvolávají pochybnosti o tom, zda to svět s bojem proti klimatické krizi myslí skutečně vážně: podle nedávno zveřejněné studie vědců z iniciativy Global Carbon Project vzrostou globální emise CO2 v roce 2021 o 4,9 % oproti předchozímu roku. Ano, v předchozím roce emise v důsledku pandemie klesly o 5,4 procenta a očekával se rebound efekt. Nečekalo se ale, že by byl tak silný. A protože energetický sektor je s podílem 40 % stále největším emitentem skleníkových plynů (a trend je rostoucí), byla na světové klimatické konferenci COP26 věnována pozornost především energetice. Jak může být naše elektřina šetrnější ke klimatu?
Zažívá jaderná energetika renesanci?
Někteří lidí říkají, že je třeba více jaderné energie. Příznivci jaderné energetiky ji považují za ekologickou energii šetrnou ke klimatu nebo alespoň za důležitou překlenovací technologii. „Pokud jste proti jaderné energii, jste proti ochraně klimatu„, „pokud nepodporujete pokrok jaderné energie, nejste vážně pro snižování skleníkových plynů“ nebo „pokud nechcete mluvit o jaderné energii, mlčte o klimatických změnách“ hlásají virální tweety posledních týdnů. A někteří dokonce věří, že „jaderná energie zažije brzy svou renesanci„. Jak pravdivé jsou tyto výroky?
Je jaderná energie bezemisní?
Ne. Jaderná energie způsobuje také emise skleníkových plynů. Nicméně téměř žádná forma energie se neobejde zcela bez emisí, ale o tom později. Emise vznikají při těžbě, přepravě a zpracování uranu. Při dlouhé a složité výstavbě jaderných elektráren se také uvolňují emise CO2. K tomu dochází také při demontáži jaderných elektráren. A v neposlední řadě je třeba za velmi přísných podmínek přepravovat a skladovat jaderný odpad – i zde je třeba brát emise v úvahu.
Konec jádra v Německu nezpůsobil růst cen elektřiny
Přesto zájmové skupiny tvrdí, že jaderná energetika je bezemisní – například rakouská poradenská firma Enco. Ta vypracovala pro nizozemské ministerstvo hospodářství studii, která se příznivě dívá na možnou budoucí roli jaderné energie pro výrobu elektřiny v Nizozemsku: „Hlavními důvody pro volbu jaderné energie jsou spolehlivost a také bezpečnost dodávek, a to zcela bez emisí CO2.“ Enco bylo založeno odborníky z Úřadu pro atomovou energii a spolupracuje se zúčastněnými stranami v oblasti jaderné energetiky – v tomto ohledu tedy není zcela bez vedlejších zájmů.
„S ohledem na současný celkový energetický systém není jaderná energie v žádném případě z hlediska emisí CO2 neutrální.“ K tomuto závěru dospěla výzkumná skupina „Vědci pro budoucnost“ ve svém diskusním příspěvku Jaderná energie a klima, který představila na Světové konferenci o klimatu. Stanice Deutsche Welle hovořila s jedním z autorů zprávy, Benem Wealerem z Technické univerzity v Berlíně (TU Berlin). Ten kritizuje, že zastánci jaderné energie „neberou v úvahu mnoho faktorů“. Jedná se například o výstavbu a provoz koncových úložišť, přepravu jaderného odpadu a demontáž elektráren. Všechny studie, které má Deutsche Welle k dispozici, ukazují stejným směrem: jaderná energie není bezemisní.
Kolik CO2 se vyprodukuje při výrobě jaderné energie?
Zde se výsledky značně liší v závislosti na tom, zda se bere v úvahu pouze proces výroby energie v užším slova smyslu, nebo celý životní cyklus jaderné elektrárny. Jen zpráva IPCC z roku 2014 předpokládá rozmezí 3,7 až 110 gramů ekvivalentu CO2 na kilowatthodinu. Dlouhou dobu se předpokládal průměr 66 gramů CO2 na kilowatthodinu vyrobené jaderné energie, ale to se nezakládá na realitě, říká Ben Wealer, a skutečná hodnota je vyšší. Nové elektrárny způsobují při výstavbě více CO2 – kvůli složitějším předpisům, například v oblasti bezpečnosti – než jaderné elektrárny budované v minulosti.
Jaderný odpad: hledání věčné bezpečnosti
Studie, které se zabývají celým životním cyklem jaderných elektráren a výrobou energie od těžby uranu až po ukládání jaderného odpadu, jsou výjimkou. Někteří vědci poukazují na nedostatek dat. Světová informační služba pro energetiku (WISE) ve své studii vyčíslila emise CO2 na 117 gramů na kilowatthodinu jaderné energie při zohlednění celého životního cyklu. Zde je třeba poznamenat: WISE veřejně vystupuje proti jaderné energii, takže není zcela objektivní. Jiné výpočty však při zohlednění celého životního cyklu a výrobního procesu docházejí k podobným hodnotám: podle Marka Z. Jacobsona, ředitele programu Atmosféra a energie na Stanfordově univerzitě, se pohybují v rozmezí 68-180 gramů CO2/kWh, a to v závislosti na mixu elektřiny použitého při výrobě uranu a dalších proměnných faktorech.
Jak je jaderná energie v porovnání s jinými druhy energie šetrná ke klimatu?
Pokud se do výpočtu zahrne celý životní cyklus jaderné elektrárny, je na tom jaderná energie lépe než fosilní zdroje energie, jako je uhlí nebo plyn. Odstup od obnovitelných zdrojů energie je však značný.
Jaký typ výroby elektrické energie je nejlevnější?
Podle nových, dosud nezveřejněných údajů německé Spolkové agentury pro životní prostředí a výpočtu životního cyklu WISE uvolňuje jaderná energie 3,5krát více CO2 na vyrobenou kilowatthodinu než fotovoltaické systémy. Ve srovnání s větrnou energií na pevnině je to 13krát více CO2 a ve srovnání s vodní energií dokonce 29krát více CO2.
Může jaderná energetika zastavit globální oteplování?
Po celém světě někteří zastánci atomových elektráren včetně některých politiků vyzývají k rozšíření jaderné energetiky. Například v Německu pravicově populistická strana AfD označuje jadernou energetiku za „moderní a čistou„. Strana vyzývá k návratu k jaderné energetice v Německu, v jiných zemích se ozývá volání po výstavbě nových elektráren. Argumentace: bez jaderné energie by se zhoršila klimatická bilance energetiky. Řada vědců s tím nesouhlasí: „Přínos (jaderné energie, pozn. red.) je vnímán příliš optimisticky“, říká Ben Wealer z Technické univerzity Berlín. „Ve skutečnosti je doba výstavby příliš dlouhá a náklady příliš vysoké na to, abychom vůbec získali znatelný vliv na změnu klimatu. Jaderná energie je dostupná příliš pomalu.“
Jaderná fúze žádné rychlé řešení nepřinese
Mycle Schneider, autor zprávy World Nuclear Industry Status Report (WNISR), s tím souhlasí: „Jaderná energie je asi čtyřikrát dražší než větrná nebo solární a její výstavba trvá pětkrát déle. Když to všechno zohledníte, počítejte s 15 až 20 lety přípravy nové jaderné elektrárny.“ Svět ale musí dostat skleníkové plyny pod kontrolu během příštích deseti let. „A v příštích deseti letech k tomu jaderná energie nemůže významně přispět.“
Také Antony Froggatt, výzkumný pracovník a politický poradce britského think tanku Chatham House, tento úhel pohledu podporuje. „Jaderná energie není řešením změny klimatu.“ Proti jaderné energii hovoří kombinace příliš vysokých nákladů, důsledků pro životní prostředí a nedostatečné podpory veřejnosti.
Vzhledem k vysokým nákladům na jadernou energii blokuje tato technologie také důležité finanční zdroje pro další rozvoj obnovitelných zdrojů energie, domnívá se odborník na jadernou energetiku a aktivista Greenpeace Jan Haverkamp. Obnovitelné zdroje energie by poskytovaly rychlejší, větší a levnější energii než jaderná energie. „Každý dolar investovaný do jaderné energie je dolar, který chybí na důležitá opatření ovlivňující klima. V tomto smyslu není jaderná energie šetrná ke klimatu.“
Jaderná energie je fatou morgánou
Jaderná energie má navíc sama o sobě problém se změnou klimatu. V horkém létě již muselo být několik jaderných elektráren odstaveno nebo zcela odpojeno od sítě, protože chlazení reaktorů již kvůli klesající hladině vody v mnoha řekách nebylo zajištěno (jadernou Francii tak mj. zachraňovalo „zelené“ Německo, kde již několik let pochází kolem 50 % elektrické energie z obnovitelných zdrojů, aktuální data – mj. ceny energií, podíl obnovitelných zdrojů na energetickém mixu, plnění plánu výstavby solárních a větrných elektráren atd. – můžete sledovat např. v monitoringu týdeníku Die Zeit; pozn. PQ).
Především ale kvůli klesajícímu tržnímu významu nelze při konfrontaci s fakty termín „renesance jaderné energetiky“ ospravedlnit, říká Mycle Schneider v rozhovoru pro Deutsche Welle. Jaderný průmysl se de facto již několik let smršťuje. „Za posledních 20 let bylo spuštěno 95 jaderných elektráren a 98 jich bylo odstaveno. Pokud nepočítáme Čínu, zmenšil se jaderný park za posledních 20 let o 50 reaktorů. Jaderný průmysl nevzkvétá.“
