Odborníci z Leopoldiny kritizují, že geovědní obory jsou příliš roztříštěné na to, aby mohly dostatečně efektivně zkoumat dopady klimatických změn. Proto se zasazují o spojení těchto oborů do jedné vědy o systému Země.
Německá národní akademie věd Leopoldina se zasazuje o sdružování geověd v Německu. Aby bylo možné pochopit Zemi jako celek a vyvinout řešení pro současné globální výzvy, měly by se jednotlivé obory v budoucnu sjednoceny pod společnou ideou vědy o systému Země. S tímto zastřešujícím přístupem by měly být nalezeny „prognózy a řešení pro Zemi procházející změnou“. Ve Zprávě o budoucnosti vědy se uvádí, že by se podle tohoto vzorce mohlo vyučovat na školách a univerzitách.
Podle panelu odborníků by vědy o systému Země měly dát nový impuls základnímu výzkumu. Na Zemi je třeba nahlížet výrazněji jako na ucelený systém, nikoliv pouze z pohledu jednotlivých odvětví, například z fyzikálního, chemického nebo biologického hlediska. Podle zprávy o budoucnosti současné vědecké a společenské výzvy „dalece přesahují možnosti jednotlivých oborů“.
Rychlá řešení pro ambiciózní klimatické cíle
Zpráva Leopoldiny uvádí, že lidská činnost stále více ohrožuje stabilitu zemského systému, a tím i blahobyt budoucích generací. Proto před lidstvem stojí výzva omezit klimatické změny a musí se tomuto úkolu postavit čelem již nyní.
Jaká jsou nebezpečí neustále se zahřívající planety?
Geovědní obory ve své současné podobě k tomu nejsou vhodné, protože jsou rozděleny do velmi úzkých disciplín a podoborů. Jedná se o vědy o pevném zemském tělese a planetárním systému, vědy o zemském povrchu, oceánografii, humánní geografii, vědy o atmosféře a kryosféře až po obory, které se zabývají měřením a mapováním Země. Za problematické považují vědci také to, že dílčí obory jsou přiřazeny k různým fakultám.
Aby bylo možné dosáhnout ambiciózních cílů v oblasti klimatu, které si Evropská unie stanovila například ve svém programu „Fit for 55„, je třeba co nejrychleji najít a zavést řešení, která zpomalí změnu klimatu. V budoucnu bude také důležité udržitelně využívat zdroje potravin, surovin, vody, půdy a oceánů, předvídat a zmírňovat přírodní nebezpečí a zaznamenávat a vyhodnocovat kritický vývoj zemského systému.
Den ekologického dluhu je již tento čtvrtek
Aby bylo možné rozpoznat změny na Zemi a předpovídat budoucí vývoj, je nutné investovat do „kapacit pro pozorování Země“ a analytických nástrojů. Univerzity a výzkumné instituce by měly pro tuto oblast vypracovat národní plán. Pro vyhodnocování shromážděných dat se vědci z Leopoldiny také zasazují o vytvoření kapacit pro ukládání, analýzu a modelování tzv. „big data“.
Není pochyb: smrtící vedra jsou důsledkem změny klimatu
Dosavadní snahy světového společenství o omezení klimatických změn nejsou příliš úspěšné. Jedním z ukazatelů je Den ekologického dluhu (Earth Overshoot Day). Letos je to nadcházející čtvrtek, tedy o necelý týden později než loni. V tento den budou vyčerpány všechny ekologické zdroje pro rok 2022 a lidstvo bude spotřebovávat více zdrojů, než má ve skutečnosti k dispozici. „V současné době lidstvo spotřebovává 1,75 Země“, vysvětlil Christoph Bals, politický ředitel organizace Germanwatch, která se zabývá životním prostředím a rozvojem.
