Německá akademie věd Loepoldina se vmísila do pandemické politiky: pracovní skupina vydala katalog nouzových opatření pro se čtvrtou vlnou pandemie koronaviru SARS-CoV-2. Tímto krokem se vydává na tenký led.
Dvanáct členů, tedy výrazně zmenšená pracovní skupina německé akademie věd Leopoldina, se v pětistránkovém dokumentu nazvaném „Jasná a důsledná opatření – okamžitě!“ rozhodlo pro politický zásah do národního řízení boje s pandemií. Jde o docela překvapivý krok a pro mě osobně také o odvážné rozhodnutí. Po prvních ad hoc prohlášeních byli mnozí členové pracovní skupiny Leopoldina uráženi, některým bylo dokonce vyhrožováno násilím nebo smrtí. Jedním z nich je i virolog Christian Drosten z berlínské Charité, který nyní opět stojí v čele skupiny Leopoldina. Není to jediný způsob, jakým dvanáct členů Národní akademie prokázalo svou nezávislost.
Obvinění, které bylo proti akademii věd opakovaně vzneseno, že je Leopoldina poskokem vládní politiky v pandemii, je vyvráceno na každé z pěti stránek prohlášení. Málokdy lze číst tak jednoznačný vědecký nesouhlas s oficiální pandemickou politikou a tak jasné varování před pokračující paralýzou politicky odpovědných institucí a stran. Jednoznačná je i kritika postupu rozhodujících činitelů: tedy ukončení celostátního epidemického nouzového stavu, stejně jako omezení a opatření přijatá v novém infekčním zákoně. „Rychle realizovatelná opatření“, jako jsou celostátní zákazy akcí, by byla „náročná na provedení“, ale „účinná“, uvádí se v dokumentu Nepřímo je tak požadována změna zákona, sotva začala nová zmírněná opatření platit.
Akademie věd místo toho vyzývá ke konkrétním opatřením: ne zítra nebo pozítří, ne, je třeba jednat ihned od začátku tohoto týdne. Žádné vyčkávání, žádné zdlouhavé diskuse, ale „okamžitá protiopatření“, která mají zabránit dalším „katastrofálním důsledkům pandemie koronaviru: tady ještě vyššímu počtu mrtvých, ještě vyššímu počtu obětí long covid syndromu“. Navrhované kroky se týkají prakticky všeho, co různé politické zájmová skupiny, někdy z jedné, jindy z druhé strany, vybrzdily:
- Masivní urychlení očkování – vakcíny by měli aplikovat lékárníci, zubaři, zdravotní sestry, porodní asistentky a v případě potřeby s podporou Bundeswehru také pracovníci, pomáhající při katastrofách; dále více očkovacích center a mobilní očkovací týmy na nádražích, v kancelářích, nákupních centrech, domácnostech a sociálních ohniscích.
- Povinné očkování – nejprve pro všechny zaměstnance ve zdravotnických zařízeních, současně by měla probíhat „příprava“ všeobecného povinného očkování. To je podle názoru Leopoldiny eticky i právně přípustné.
- Posilující boostovací injekce po pěti až šesti měsících: ti, kteří nepodstoupí posilující injekci, přijdou o platný očkovací certifikát.
- „Výrazné omezení kontaktů“ – termín lockdown nebyl použit, ale de facto je požadován jasný lockdown pro neočkované (omezení kontaktů i v soukromí). Tam, kde je vysoká incidence, by mělo po přechodnou dobu dojít i k omezení očkovaných a vyléčených osob. Omezení kontaktů v barech, na akcích a všude tam, kde se lidé zdržují ve vnitřních prostorách. Pokud se lidé přesto musí sejít, měly by platit následující zásady: povinné roušky a bez výjimky pravidlo 2G (tedy očkovaní nebo vyléčení, pozn. PQ). Striktní a kontrolovaná pravidla 2G podle Leopoldiny sama o sobě nestačí k tomu, aby byla čtvrtá vlna prolomena.
- Ochrana dětí a mládistvých před zákazem prezenční výuky – tj. před uzavřením škol a školek – a to dřívějším začátkem vánočních prázdnin. Kromě toho musí být ve všech vnitřních prostorách povinné roušky a testování nejméně třikrát týdně. Očkování dětí ve věku od pěti do jedenácti let je „doporučené“ – v očekávání doporučení Stálé očkovací komise koncem prosince – na základě již uděleného povolení Evropské lékové agentury (EMA).
Akademici z pracovní skupiny německé akademie věd Leopoldina si jsou samozřejmě moc dobře vědomi, že se s mnoha konkrétně navrženými restriktivními opatřeními vydávají do politicky a eticky velmi rozbouřených vod. Ví však, že za nimi „většina obyvatel z dobrých důvodů“ stojí. A vědomě na sebe berou riziko nové vlny nenávisti a každý z účastníků i sám za sebe. Mimochodem, v žádné pasáži nikdo z dvanácti členů nepíše, že mluví jménem vědy. A kdo jim za této vážné situace může bránit, aby vyjádřili svůj odhad a názory jako všichni ostatní?
