Vím, jak dokáže prostředí postupně ovlivňovat psychiku. Pomalu, nenápadně, že to ani nepostřehnete. Proto jsem před pár lety přestal zcela sledovat veškeré české televize. V Praze jsme televizi neměli ani za komunistů. Jasně, neznám téměř žádnou hlášku z českých filmů, ale za čistou hlavu je to dobrá cena.
Včera jsem zhřešil. Na pár minut jsem si pustil debatu prezidentských kandidátů. Vidět, kam jsme se za pouhých pár let posunuli, byl opravdu děsivý zážitek. Divili jste se někdy, jak se mohl v kultivovaném Německu dostat k moci Hitler? Včera to vysílali v přímém přenosu.
S debatou to nemělo nic společného. Nebo snad lze debatovat s prasetem*, které neumí nic jiného, než urážet?
Na kolbišti se bojovalo ve dvou různých disciplínách. K věcné a kultivované debatě nastoupil jen jeden hráč. Druhý soutěžil ve lžích, kydání špíny, manipulaci a bezbřehém populismu. Jak to dopadlo?
Prezidentský kandidát Jiří Drahoš vyhrál ve své disciplíně: ve slušné diskuzi, která ctí určitá pravidla.
V prasárnách zase vyhrálo prase. Logicky – jednak je prase a za druhé s ním nikdo nesoutěžil (snad s výjimkou televizní stanice a hrstkou zfanatizovaných diváků v publiku).
Diskuze, který z kandidátů byl lepší, v tomto případě nedává smysl. Napadlo by vás srovnávat zápas v bahně se skokem o tyči? Ne? Tak vidíte.
V pátek a v sobotu máme jedinečnou příležitost se prasete jednou provždy zbavit. Pokud zůstanu u metafor: uspořádat zabíjačku. A scénáře, které se pak nabízí, jsou více než optimistické. Jestli jsme si jako národ zachovali aspoň zbytek sebereflexe, je volba naprosto jasná. Koho volíme, s tím se do jisté míry identifikujeme. Stále doufám že jsme víc, než nesebevědomá zakomplexovaná prasata bez špetky vychování, inteligence, kultivovanosti a morálky. Jestli se mýlím, poznáme po víkendu.
*K použité terminologii: považuji výraz „prase“ za výstižné přirovnání – a tím vůbec nenarážím na vzhled. Není na tom nic vulgárního, v bajkách se přirovnání ke zvířatům používá již od 6. století. Pokud to někoho uráží, nechť se zamyslí, zda by nebylo daleko efektivnější se zbavit skutečného problému – tedy prasete. Polemika o použitém výrazu je v tomto případě pouze zástupným problémem: racionalizací, alibismem, hromosvodem a výmluvou, nemuset řešit (a přiznat si) onen skutečný problém. Něco jako když to schytá vaše dítě, protože vás naštval/a manžel/ka.
