Bohatí lidé jsou hlavními původci změny klimatu. Vědci nyní vyčíslili, jak velký podíl na tom mají a jak zhoršují horko a sucho.
Ve spravedlivém světě bychom mohli každému člověku přidělit klimatický budget, tj. množství ekvivalentu oxidu uhličitého, s kterým pak mohl hospodařit. V závislosti na svém životním stylu by pak tento rozpočet vyčerpával rychleji nebo pomaleji. Podle nové studie letos 1 % nejbohatších lidí na světě vyčerpalo svůj celoroční uhlíkový rozpočet již po deseti dnech. Člověk z nejchudší poloviny světové populace si se svým ročním rozpočtem vystačí dokonce téměř tři roky, jak nyní uvedla humanitární organizace Oxfam. Nesrovnatelně větší uhlíková stopa globálních superboháčů pochází ze součtu luxusního zboží, jako jsou soukromá letadla a jachty, a do značné míry z investic a podílů ve společnostech s vysokými emisemi CO2.
Poprvé vyčíslená nerovnost emisí
Tým vědců z Rakouska a Švýcarska pod vedením Sarah Schöngartové ze Švýcarského federálního technologického institutu (ETH) v Curychu nyní vypočítal, o kolik emisí více připadá na konto nejbohatších obyvatel světa.
Biolog: „Řežeme si větev, na které sedíme“
V rámci studie, která byla nedávno zveřejněna v časopise Nature Climate Change, klimatologové spočítali, kolik emisí CO2 v období 1990-2019 v průměru na jednoho obyvatele způsobila celá světová populace. Od celkových emisí pak odečetli podíl 10 %, 1 % a 0,1 % nejbohatší světové populace. Soubor dat zahrnuje všechny emise v ekvivalentech CO2 způsobené soukromou spotřebou, jakož i nepřímé emise, které byly způsobeny například finančními investicemi.
Vědci poté simulovali, jak by se hypoteticky vyvíjela průměrná globální teplota při zbývajících emisích CO2. To jim umožnilo porovnat klima v roce 2020 s klimatem, které by bylo teoreticky pozorováno před pěti lety, kdyby bohatí a superbohatí lidé nevypouštěli žádné emise CO2.
Jaký rozdíl teplot způsobují bohatí?
Ukázalo se, že 10 % nejbohatších lidí světa je zodpovědných za dvě třetiny globálního oteplení o přibližně 0,6 stupně Celsia, které bylo zaznamenáno od roku 1990. To znamená, že individuální příspěvek nejbohatších 10 % k emisím je 6,5krát vyšší než průměrný celosvětový příspěvek na obyvatele.
Bill McKibben o klimatickém aktivismu v éře Trump 2.0
Pokud by celá světová populace vypouštěla tolik emisí jako tři nejbohatší skupiny obyvatelstva, průměrná teplota by se od roku 1990 zvýšila nejméně o 2,9 stupně Celsia, vysvětlují vědci. Kdyby naopak všichni vypouštěli tak málo emisí jako 50 % nejnižší světové populace, teplota zemské atmosféry by se téměř nezvýšila.
Zejména Spojené státy, EU, Čína a Indie vypouštějí velké množství emisí. Aby bylo možné přesněji odhadnout jejich vliv, spočítal Schöngartové tým také to, kolik oteplení bylo v průměru na jednoho obyvatele těchto zemí nebo regionů během sledovaného období způsobeno, a opět vypočítal emise CO2 nejbohatších 10 %, 1 % a 0,1 %. Jejich podíl na emisích pak vědci porovnali s celosvětovým průměrem a průměrem v rámci emisních elit.
Čísla se v porovnání s globálním pohledem značně lišila. Zatímco příjem průměrného obyvatele Země v roce 2019 činil méně než 20 000 eur, průměrný Američan vydělával více než dvakrát tolik. Výsledkem byl ještě diferencovanější obraz nerovnosti: v celosvětovém srovnání například 10 % nejbohatších Evropanů způsobilo osmkrát větší oteplení než celosvětový průměr.
Když výzkumný tým porovnal údaje v rámci elit, modely ukázaly, že 10 % nejbohatších obyvatel USA a EU přispívá ke globálnímu oteplování přibližně třikrát více než průměrný občan USA nebo EU. A čím bohatší, tím větší nerovnost. Podle klimatologů přispělo například 0,1 % nejbohatších Evropanů ke globálnímu oteplení osmkrát více než 10 % nejbohatších občanů EU – a tedy více než dvacetkrát více než činí evropský průměr.
Vedro pro chudé
Schöngartová a její tým také zkoumali, zda zvýšené emise CO2 způsobené bohatými a superbohatými lidmi mohly v některých oblastech světa zesílit vlny veder a sucha. Podle modelování přispělo 1 % nejbohatších lidí světa k nárůstu extrémních veder šestadvacetkrát více než globální průměr. Emise 10 % nejbohatších lidí v USA a Číně vedly k dvou až trojnásobnému nárůstu extrémně horkých měsíců. A to v tropických oblastech, jako je Amazonie, jihovýchodní Asie a jižní Afrika – tedy ve všech regionech, které se v minulosti podílely na globálních emisích CO2 nejméně.
Švýcarští a rakouští vědci také uvádějí, že v oblasti Amazonie, která je obzvláště postižená vedry, připadne na 1 % nejbohatších lidí v Číně přibližně jeden teplotní extrém navíc.
Chceme-li vyřešit klimatickou krizi, musíme nejprve vyřešit individualismus
Emise bohatší části populace způsobují sucha zejména ve Střední a Severní Americe, Středomoří, jižní Africe a severní Austrálii a v oblasti Amazonie. Nejvýrazněji se tento efekt projevil v říjnu v oblasti Amazonie, kde emise 10 % nejbohatších obyvatel světa zvýšily četnost extrémních suchých období 2,3krát, jak vyplývá ze studie. Celkově se zde pravděpodobnost výskytu extrémního sucha v roce 2020 oproti roku 1990 ztrojnásobila.
Boháči se tedy na globálním oteplování a jeho důsledcích podílejí mnohem více, než průměr. Klimatičtí vědci proto dospěli k závěru, že obzvlášť účinná by byla politická opatření zaměřená na snížení emisí nejbohatších obyvatel planety.
