Z analýzy milionů facebookových příspěvků vyplývá, že si lidé před sdílením článku často přečtou pouze jeho nadpis – zejména pokud potvrzuje jejich vlastní názor.
Pokud čtete tuto větu, již patříte do elitní skupiny. Mnoho lidí si přečte pouze titulek a úvodník, než zase přejdou k něčemu jinému. Na tom není samo o sobě nic špatného, na internetu je spousta informací a nikdo nemá čas je všechny číst.
Zdá se však, že do módy se dostává i další chování: stále více lidí sdílí články, aniž by je četli. Tento jev zkoumal výzkumný tým z Pensylvánské státní univerzity v USA. O výsledcích nyní informuje studie v časopise Nature Human Behaviour. Práce vrhá nové světlo na šíření politického obsahu na internetu.
Data z Facebooku
Výzkumníci pro svou analýzu použili data Facebooku z let 2017 až 2020, celkem 35 milionů veřejně zobrazitelných příspěvků. Jednalo se o všechny příspěvky, které obsahovaly často sdílené odkazy. Tým analyzoval, na kolik z těchto odkazů bylo před jejich sdílením kliknuto. Výsledek byl ohromující.
„Velkým překvapením bylo zjištění, že více než 75 % odkazů sdílených na Facebooku bylo sdíleno, aniž by na ně uživatel nejprve kliknul,“ říká autor studie S. Shyam Sundar z Pensylvánské státní univerzity. „Dalo by se očekávat, že možná pár lidí občas sdílí obsah, aniž by o tom přemýšleli, ale že to tak je u většiny sdílení? To bylo překvapivé a velmi děsivé zjištění.“
Politický obsah
Aby vědci zjistili, proč se tak děje, podívali se blíže na lidi, kteří tento obsah sdíleli. Data získali od vědeckého konsorcia Social Science One, které jim zase poskytla společnost Meta, mateřská společnost Facebooku.
Konzervativně smýšlející lidé mají často nižší IQ
Společnost Meta vede „skóre afinity k politickým stránkám“ (political page affinity score) svých uživatelů, které hodnotí, které politické stránky je přitahují. Tato afinita k určitým stránkám je dobrým měřítkem politických názorů dané osoby. Lidé pak byli rozděleni do pěti skupin: velmi liberální, liberální, neutrální, konzervativní a velmi konzervativní.
„Tuto novou proměnnou afinity politického obsahu jsme vytvořili na základě 35 milionů příspěvků na Facebooku během volebního období v průběhu čtyř let. To je významné časové období pro pochopení makroúrovňových vzorců sdílení zpráv na sociálních sítích,“ říká autorka studie Eugene Cho Snyderová z New Jersey Institute of Technology v USA.
Když tým porovnal tato data s příspěvky, zjistil, že lidé častěji sdílejí odkazy na politická témata, pokud odpovídají jejich vlastnímu pohledu na svět. „Čím bližší byla uživateli politická orientace obsahu – a to jak liberální, tak konzervativní – tím častěji byl obsah sdílen, aniž by na něj kliknul,“ říká Snyderová. Lidé jednoduše přeposílali věci, které na první pohled odpovídaly jejich politické ideologii.
Konzervativci sdílejí dezinformace častěji
Došlo zde tedy k symetrii mezi lidmi různých politických názorů. Nebylo tomu tak ale všude. Brisantní je, že téměř 3000 analyzovaných odkazů vedlo k nepravdivým informacím. Tyto odkazy byly sdíleny více než 41 milionkrát, a to zejména jednou konkrétní skupinou.
Svoboda slova: názory je třeba si v prvé řadě vytvořit
Více než tři čtvrtiny z toho tvořili konzervativní uživatelé. Liberálové se na sdílení nepravdivých informací podíleli jen asi ze 14 %. Zkoumán byl také zdroj dezinformací. Vědco zjistili, že 82 % z nich pocházelo z konzervativních zpravodajských portálů.
Proč si ale lidé texty nečtou, než je začnou sdílet? „Důvodem může být to, že jsou lidé bombardováni informacemi a nezastaví se, aby se nad nimi zamysleli,“ říká Sundar. „V takovém prostředí mají dezinformace větší šanci na šíření.“ Doufá, že se lidé z této studie poučí a budou informace sdílet vědoměji.
Zpomalení jako řešení
Portály, jako je Facebook, by tomu mohly čelit zavedením většího „tření“, aby se sdílení informací oddálilo, nebo alespoň získat potvrzení, že byl odkazovaný text přečten. Otázkou ovšem je, jak to zapadá do obchodních modelů portálů sociálních médií, které mají zájem na intenzivní interakci mezi mnoha lidmi a na druhé straně v některých případech otevřeně podporují konzervativní politickou agendu, ze které fake-news a dezinformace pocházejí.
V každém případě je nepravděpodobné, že by vlastní obsah zpráv měl velký vliv na to, zda se stanou virálními, nebo ne. „Tato zjištění naznačují, že o viralitě politického obsahu rozhodují spíše titulky a úvodníky než systematické zpracování vlastního obsahu,“ uvádí studie.
