Čím inteligentnější lidé jsou, tím ochotněji přijímají nové věci. Konzervativní a věřící lidé mají naopak nižší inteligenční kvocient. Psychologové se domnívají, že tento jev lze vysvětlit evoluční biologií.
Označování oponentů za naivní, prostoduché a hloupé je v politice na denním pořádku. Studie psychologa Satoshiho Kanazawy by mohla levičáky a liberály alespoň povzbudit v přesvědčení, že jsou ve skutečnosti o něco chytřejší než konzervativci. Podle Kanazawy mají inteligentní lidé tendenci upřednostňovat společenské hodnoty i politická a náboženská přesvědčení, která jsou v lidské evoluci nová. Zachování starých hodnot je naopak vlastností konzervativců, kteří jsou dle studie méně inteligentní.
Vědec z London School of Economics and Political Science společně se svými kolegy vyhodnotil průzkum mezi 14 000 mladými lidmi v USA z let 2001 a 2002. V něm šlo také o jejich vlastní religiozitu. Respondenti si mohli vybrat mezi odpověďmi „vůbec nevěřící“, „mírně věřící“, „středně věřící“ a „velmi věřící“. Skupina nenábožensky zaměřených měla s průměrnou hodnotou 103 nejvyšší inteligenční kvocient, zatímco přísně věřící měli průměrné IQ 97, což je sice minimální, ale stále ještě prokazatelný rozdíl. IQ 100 odpovídá průměrné inteligenci celé populace.
„Inteligence je rozdělena velmi nerovnoměrně“
National Longitudinal Study of Adolescent Health, jejíž údaje použili londýnští výzkumníci, se také ptala na politické přesvědčení mladých lidí. Ti, kteří se označili za „velmi liberální“, což v západní Evropě nejvíce odpovídá levicovým a liberálním postojům, dosáhli IQ 106, zatímco ti, kteří se charakterizovali jako „velmi konzervativní“, měli IQ pouze 95, uvádí vědci v časopise „Social Psychology Quarterly“.
Inteligence, hodnoty a politické přesvědčení
Původ hodnot a preferencí je v behaviorálních a sociálních vědách nevyřešenou teoretickou otázkou. Hypotéza interakce Savanna-IQ a teorie evoluce obecné inteligence předpokládá, že inteligentnější jedinci mohou mít větší pravděpodobnost, že získají a budou zastávat evolučně nové hodnoty a preference (jako je liberalismus a ateismus a u mužů také sexuální exkluzivita). Analýzy na makroúrovni ukazují, že národy s vyšší průměrnou inteligencí jsou liberálnější (mají vyšší nejvyšší mezní sazbu daně z příjmu fyzických osob a v důsledku toho nižší příjmovou nerovnost), jsou méně nábožensky založené a monogamnější. Průměrná inteligence obyvatelstva je zřejmě nejsilnějším faktorem úrovně liberalismu, ateismu a monogamie.
Zdroj: Studie „IQ and the Value of Nations„
„Inteligence poskytla našim předkům výhodu při řešení nově vznikajících problémů, pro které dosud neexistovala žádná strategie,“ říká Kanazawa. Proto inteligentnější lidé takové situace s větší pravděpodobností rozpoznají a pochopí. To platí i v případě přehodnocování hodnot a životního stylu. Vyšší IQ umožňuje vydat se také novými cestami, které nejsou v souladu s hodnotami a přesvědčeními, jež se vyvinuly v průběhu evoluce.
Londýnský vědec tvrdí, že konzervativci se starají především o svou rodinu a přátele, zatímco levicově zaměření lidé a liberálové mají srdce i pro cizí lidi, kteří jim nejsou geneticky blízcí. Jedná se o nový vývoj v evoluci.
Noční sovy jako revolucionáři
Kanazawa je přesvědčeným zastáncem hypotézy tzv. savana IQ interakce (angl. Savanna-IQ Interaction). Podle této hypotézy se inteligentnější lidé mnohem častěji pouštějí do nových úkolů, které se liší od jejich předchozích činností. Podle psychologa jsou důkazem této hypotézy lidé, kteří jsou hodně aktivní v noci. Naši předkové neměli k dispozici umělé světlo, a proto spali v době tmy. V průmyslovém věku však přibývá lidí, kteří dávají přednost práci v noci. Podle Kanazawovy studie z roku 2009 mají tito lidé vyšší inteligenční kvocient. Noční sovy se vydaly novou cestou evoluce.
Vlk bez roucha beránčího: co se stalo s Jordanem Petersonem?
Psycholog proto také považuje věrného manžela za inteligentnějšího a za nový směr vývoje. V historii evoluce měli muži vždy mírný sklon k polygamii, vysvětluje Kanazawa. Oproti tomu se ženy od počátku zaměřovaly jen na jednoho muže. Monogamní život je pro muže relativně nový, ale ne pro ženy. Souvislost mezi vysokou inteligencí a věrností u mužů by měly prokázat i údaje z Národní longitudinální studie zdraví dospívajících.
Kanazawova tvrzení jsou v souladu s dřívějšími studiemi o negativní korelaci mezi inteligencí a vírou. První studie na toto téma jsou téměř sto let staré. Téměř ve všech studiích vědci zjistili, že věřící lidé mají nižší IQ. Nejnověji tuto negativní korelaci prokázal Richard Lynn z Ulsterské univerzity v Severním Irsku při srovnání 137 zemí světa.
Všichni levicově smýšlející a levicoví liberálové, kteří se po Kanazawově studii cítí v sedmém nebi, by si měli uvědomit, že jejich zdánlivě mírně zvýšená inteligence může mít i nepříjemné vedlejší účinky: procházejí životem méně spokojeni a vydělávají méně peněz než konzervativci.
