„Téma“ zvolené pro klimatickou konferenci COP29 musí být nějaký špatný vtip. Tento summit, stejně jako ty předchozí, je pouhým aktem greenwashingu. Komentář Grety Thunbergové pro deník The Guardian.
Během rychle se stupňující klimatické a humanitární krize hostí COP29 – aktuální výroční summit OSN o klimatu, který byl zahájen v pondělí a koná se po znovuzvolení amerického prezidenta, který se staví proti ochraně klimatu – další autoritářský ropný stát, porušující lidská práva.
Greta Thunbergová si v „Knize o klimatu“ bere na mušku elity
Setkání COP se ukázala jako ekologické konference, legitimizující selhání zemí při zajišťování obyvatelného světa a budoucnosti a umožňují autoritářským režimům, jako je Ázerbájdžán a dva předchozí hostitelé – Spojené arabské emiráty a Egypt – pokračovat v porušování lidských práv.
Genocida, ekocida, hladomor, války, kolonialismus, rostoucí nerovnost a stupňující se kolaps klimatu jsou vzájemně propojené krize, které se synergicky posilují a vedou k nepředstavitelnému utrpení. Zatímco se v Palestině, Jemenu, Afghánistánu, Súdánu, Kongu, Kurdistánu, Libanonu, Balúčistánu, na Ukrajině, v Náhorním Karabachu/Arcachu a na mnoha a mnoha dalších místech odehrávají humanitární krize, lidstvo zároveň překračilo hranici oteplení o 1,5 °C v důsledku emisí skleníkových plynů, přičemž v dohledu nejsou žádné známky skutečného zlepšení. Místo toho dochází k pravému opaku – v loňském roce dosáhly celosvětové emise historického maxima. Byly překonány teplotní rekordy a je „prakticky jisté“, že letošní rok bude nejteplejším rokem, jaký byl kdy zaznamenán, přičemž nebývale extrémní výkyvy počasí posouvají planetu dále do neznámých končin. Destabilizace biosféry a přírodních ekosystémů, na nichž závisí naše přežití, vede k nevýslovnému lidskému utrpení a dále urychluje masové vymírání fauny a flóry.
Celé ázerbájdžánské hospodářství je postaveno na fosilních palivech, přičemž vývoz ropy a zemního plynu státní ropné společnosti Socar tvoří téměř 90 % exportu země. Navzdory tomu, co Ázerbájdžán tvrdí, nemá ambice přijímat opatření v oblasti ochrany klimatu. Plánuje rozšiřovat těžbu fosilních paliv, což je zcela neslučitelné s limitem 1,5 °C a cíli Pařížské dohody o změně klimatu.
Rahmstorf: Na toto se musí naše děti připravit
Mnozí účastníci letošní konference COP se bojí kritizovat ázerbájdžánskou vládu. Organizace Human Rights Watch nedávno zveřejnila prohlášení, v němž vysvětluje, že si nemůže být jistá, zda budou zaručena práva účastníků na pokojný protest. Navíc ázerbájdžánské pozemní a námořní hranice zůstanou během COP29 uzavřeny, takže do země a ze země bude možné cestovat pouze letecky, což způsobuje znečištění a mnoho ázerbájdžánských občanů si to ani nemůže dovolit. Jako důvod uzavření hranic při všech setkáních COP od začátku pandemie Covid-19 se uvádí zachování „národní bezpečnosti“, slyšela jsem však, že mnoho Ázerbájdžánců popisuje situaci jako „držení ve vězení“.
Ázerbájdžánský režim se provinil etnickými čistkami, humanitárními blokádami a válečnými zločiny, stejně jako represemi vůči vlastnímu obyvatelstvu a potlačováním občanské společnosti v zemi. Nezávislá organizace Freedom House řadí zemi mezi nejméně demokratické státy v Evropě, přičemž režim aktivně útočí na novináře, nezávislá média, politické a občanské aktivisty a obránce lidských práv. Ázerbájdžán se také podílí na ročním dovozu ropy do Izraele přibližně 40 %, čímž pohání izraelskou válečnou mašinérii a podílí se tak na genocidě v Palestině a válečných zločinech Izraele v Libanonu. Ázerbájdžánsko-izraelské vazby jsou vzájemně výhodné, neboť většina zbraní, které Ázerbájdžán použil během druhé války v Náhorním Karabachu, a pravděpodobně i těch, které byly použity při vojenské operaci v září 2023 rovněž v Karabachu, byla dovezena z Izraele.
„COP míru“ je jedním z témat letošní konference o klimatu, které si hostitel vybral, aby povzbudil státy k dodržování ‚příměří v rámci COP‘. Je opravdu drásající mluvit o celosvětovém míru po strašlivém porušování lidských práv, kterého se dopustil ázerbájdžánský Alijevův režim vůči etnickým Arménům žijícím v oblasti Náhorního Karabachu/Arcachu. Ázerbájdžán navíc plánuje své zločiny proti Arménům přebarvit na zeleno výstavbou „zelené energetické zóny“ na územích, kde bylo obyvatelstvo etnicky vyčištěno.
Pohádka o asociální ochraně klimatu
Jak se tato země stala hostitelem klimatického summitu? Na řadě měla být východní Evropa. Rusko však vetovalo členské státy EU, takže na výběr byla buď Arménie nebo Ázerbájdžán. Arménie zrušila své veto vůči Ázerbájdžánu a podpořila jeho kandidaturu výměnou za propuštění vězňů, ačkoli velký počet arménských politických vězňů je stále ještě zadržován. V loňském roce byl uvězněn kritik režimu Gubad Ibadoghlu, který kritizoval ázerbájdžánský průmysl fosilních paliv. Mezi další politické vězně patří mírový aktivista Bahruz Samadov, výzkumník etnických menšin Iqbal Abilov, političtí aktivisté Akif Gurbanov a Ruslan Izzatli a mnozí novináři.
Evropská unie mezitím pokračuje v nákupu fosilních paliv z Ázerbájdžánu a do roku 2027 plánuje dovoz fosilního plynu z této země zdvojnásobit.
Klimatická krize se týká stejně tak ochrany lidských práv jako ochrany klimatu a biologické diverzity. Nemůžete tvrdit, že vám záleží na klimatické spravedlnosti, pokud ignorujete utrpení utlačovaných a kolonizovaných lidí. Nemůžeme si vybírat, o čí lidská práva se budeme starat a koho budeme přehlížet. Klimatická spravedlnost znamená spravedlnost, bezpečí a svobodu pro všechny.
Obraz Ázerbájdžánu, o němž budou informovat média během konference COP29, bude whitewashingem a greenwashingem upravenou verzí, kterou se režim tak zoufale snaží vykreslit. Nenechme se však mýlit – jedná se o represivní stát obviněný z etnických čistek.
To co potřebujeme, jsou okamžité sankce namířené proti režimu a zastavení dovozu ázerbájdžánských fosilních paliv. Na režim je také třeba vyvinout diplomatický tlak, aby propustil arménská rukojmí a všechny politické vězně – a zajistil Arménům právo na bezpečný návrat na svá území.
