Západní zpravodajští experti pozorují u Putina „neobvyklý stav napětí“. Kremelský vůdce možná bude chtít Západ před americkými prezidentskými volbami znovu vyděsit, „tentokrát možná zcela novými prostředky“. Mluví se o pěti scénářích.
Co právě Vladimír Putin plánuje? Pracuje na strašlivé eskalaci na Ukrajině? Nebo na Blízkém východě? Nebo na obou místech současně? A proč si Rusko v poslední době dovoluje stále více přímých útoků proti Západu, jako např. kybernetické útoky, vražedná spiknutí, fyzické sabotáže?
Neomylný Putin poučuje a vyhrožuje Západu
V současné době o těchto znepokojivých otázkách probíhá ve 32 státech NATO intenzivní debata, i když je ukryta před zraky veřejnosti. Zúčastnění úředníci, uniformovaný personál a poslanci hovoří o Putinovi – a to je také příznakem vážnosti nové doby – v místnostech zabezpečených před odposlechy.
„Putin toho v poslední době musel hodně zkousnout“
Podle nepřímých zpráv z bezpečnostní komunity jsou diskuse v současné době „trochu nervóznější než obvykle“. Ačkoli neexistuje jednotný názor na to, co lze v budoucnu očekávat, shodně se hovoří o „neobvyklém stavu napětí“, který by mohl brzy s velkým třeskem explodovat.
Putin toho musel v poslední době hodně snést. Čína se k Rusku chová povýšeně jako k nové surovinové kolonii. Indie tajně dodává Kyjevu munici prostřednictvím třetích stran. A Turecko v poslední době požaduje navrácení Krymu Ukrajině zřetelněji než kdykoli předtím. Světový diplomatický úspěch Moskvy by vypadal jinak.
Vladimír Putin a teze o dějinách velkých mužů
Putinova vojenská minulost je ještě trpčí. Vojevůdce zaplatil za ruský postup, který si vynutil u Pokrovska, za hrozivými ztrátami na lidech i materiálu.
Největší Putinovou ostudou však v současnosti zůstává ukrajinská invaze do ruské oblasti Kursku. Nejprve tamní ruské jednotky nedokázaly zabránit Ukrajincům, aby ovládli 1300 kilometrů čtverečních. Poté Rusové nedodrželi Moskvou vyhlášenou lhůtu pro znovudobytí regionu: 1. října uplynulo bez jakýchkoli známek toho, že by se Ukrajina měla v dohledné době stáhnout.
Vidí tajné služby duchy?
Ruské sítě mezitím hovoří o novém termínu: o polovině října. Co přesně se ale stane potom? Jisté je jen jedno: Putin je pod bezprecedentním tlakem. Přední představitelé západních služeb proto očekávají něco neobvyklého, něco disruptivního, říjnové překvapení zcela jiného druhu.
Američtí politologové již desítky let používají termín „říjnové překvapení“ pro popis často překvapivého zvratu událostí několik týdnů před prezidentskými volbami v USA, které se konají každé čtyři roky první listopadové úterý. Ve volebním roce 2024 by mezinárodní krize, která se rozhoří ještě dramatičtěji než dosud, mohla vládnoucím demokratům ve Washingtonu zkazit reputaci – a pomoci Donaldu Trumpovi a jeho republikánům k vítězství.
Hluboký vhled do Putinovy továrny na lži
Seznam špatných skutků, které jsou v současnosti připisovány ruské hlavě státu, je překvapivě dlouhý a rozmanitý. Je to, jak se někteří domnívají, způsobeno příliš bujnou fantazií západních služeb, které snad již vidí duchy?
„Ne,“ říká Nico Lange, vedoucí pracovník Mnichovské bezpečnostní konference a bývalý vedoucí plánování na spolkovém ministerstvu obrany. „Putin si sám velmi vědomě vytvořil velký repertoár možností, s nimiž nyní může operovat. Sahá od manipulace se sociálními sítěmi v USA přes najímání mladých evropských kriminálníků pro žhářský útok někde v Evropě až po demonstrativní ničení západních satelitů ve vesmíru.“
Hodnocení odborníků z ostatních států NATO vyznívají podobně. Říkají, že po invazi na Ukrajinu a útoku Hamásu na Izrael má Putin zájem znovu vyděsit západní svět, „tentokrát možná zcela novým způsobem“.
Dlouhé plavby ruských výzkumných lodí
Vojevůdce v Kremlu, říká jistý šéf tajných služeb z pobaltských zemí, který kolem sebe v Berlíně shromáždil úzký okruh německých novinářů, se nezabývá tou či onou konkrétní hrozbou, teroristickou akcí nebo dokonce válečným aktem. Z ruského pohledu jsou rozhodující takzvané „efekty druhého řádu“: ekonomické, politické a psychologické důsledky uplatňování vlivu na západní společnosti. Klasickým cílem Putina, vyškoleného důstojníka KGB, zůstává něco, co se ve Stalinově éře označovalo jako rozklad. Západ by měl být zmatený, zpochybňovat své vlastní vlády, podřídit se strachu z Moskvy – a ztratit vůli se bránit.
„Tato válka je začátkem konce“
Západní tajné služby by byly méně nervózní, kdyby v poslední době nedocházelo ke kumulaci podezřelých aktivit po celé Evropě. Putinovi lidé jsou však aktivnější než kdy předtím. Kybernetické útoky vedené z Ruska proti vojenským i civilním sítím na Západě jsou stále četnější a stále agresivnější. Zároveň dochází k dalším, někdy kuriózním akcím: v noci občas přeruší neznámé osoby elektrické vedení ke vzdáleným vojenským odposlouchávacím stanovištím NATO v severní části Baltského moře. Jindy se zase ruské výzkumné lodě po nápadně dlouhou a pomalou dobu plaví sem a tam nad transatlantickými komunikačními kabely.
Po období zdrženlivosti se nyní velitelství NATO už i oficiálně vyjadřuje velmi jasně. „Rusko je zodpovědné za řadu sabotážních a kybernetických operací po celé Evropě,“ uvedla mluvčí NATO Farah Dakhlallahová pro RedaktionsNetzwerk Deutschland (RND). Od začátku ruské války na Ukrajině se „zvýšilo ohrožení podmořské infrastruktury, včetně ropovodů a plynovodů a datových kabelů“. Britka ke svému vyjádření přidává i výhrůžku: „Severoatlantická rada NATO jasně prohlásila, že na jakýkoli úmyslný útok na kritickou infrastrukturu států NATO bude reagováno společnou a rozhodnou odpovědí.“
MI5: Rusko chce docílit „chaosu v evropských ulicích“
Odborníci však připouštějí, že pro NATO může být stále obtížné přijít v jednotlivých případech se společnou a přesvědčivou odpovědí. To platí již pro první z pěti scénářů, které v současné době hrají roli ve vnitřních debatách Aliance.
Ruské drony nad státy NATO
Z Putinova pohledu by mohly být provokace prováděné bezpilotními letouny využity k zasévání neshod v alianci. V září ruské bezpilotní letouny narušily vzdušný prostor Rumunska a Lotyšska. Jelikož se něco takového nestalo poprvé, skupina států „bukurešťské devítky“ (Rumunsko, Bulharsko, Polsko, Česká republika, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Slovensko, Maďarsko) nyní prosazuje tvrdší postoj vůči Rusku v rámci NATO. To by vedlo k sestřelování ruských bezpilotních letounů společnými systémy protivzdušné obrany – mohlo by to však také zvýšit riziko konfrontace mezi NATO a Ruskem.
„Pane Krasteve, je Putin ještě racionální?“
Dlouholetý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg přenechal krátce před předáním funkce 1. října politické uspořádání svému nástupci Marku Ruttemu, kterému údajně nechtěl zanechat žádné pokyny. To zní velmi přátelsky – kritici však hovoří o elegantním úhybném manévru Stoltenberga. Každopádně je tato otázka na programu nadcházejících říjnových jednání summitu NATO a mohla by být první zkouškou Rutteho schopnosti integrovat.
Islamistický teror
Bylo by v Putinově zájmu, kdyby západním světem otřásla další vlna teroru. Následná přihlášení k odpovědnosti by mohly atentáty spojovat s podporou západních států Izraeli – a tím podnítit rozkol v demokratických zemích. Skupiny podporované Íránem, spojencem Ruska, který ovládá několik teroristických skupin na Blízkém východě, včetně Hamásu v Gaze, Hizballáhu v Libanonu a Hútíů v Jemenu, by mohly s provedením útoků pomoci.
Britská tajná služba MI5 již pozoruje známky toho, že se Rusko již vydalo právě touto cestou: „Ruské zpravodajské služby pracují na tom, aby v ulicích Velké Británie a Evropy vytvořily trvalý chaos,“ uvedl tento týden ředitel MI5 Ken McCallum při prezentaci zprávy o bezpečnostní situaci.
Eskalace s nasazením chemických zbraní
Podle amerických a britských zjištění Putinovy jednotky na Ukrajině již v květnu používaly plicní látku chloropikrin. Eskalace tohoto druhu v boji proti vojskům prezidenta Volodymyra Zelenského by byla dalším porušením mezinárodního práva, ale také by na Ukrajině šířila strach a hrůzu a byla by zároveň testem nasazení tzv. taktických jaderných zbraní.
Navalná o Putinovi: „Zřejmě by to udělal“
Narušení západní komunikace
Aktivity ruských lodí v blízkosti transatlantických podmořských kabelů v poslední době vyvolávají rostoucí obavy o internetové spojení mezi EU a USA. Pokud by se Putinovi podařilo narušit i satelitní komunikaci, byť jen dočasně, odborníci se domnívají, že zejména psychologický dopad na západní společnosti by byl mnohem silnější, než se dosud předpokládalo.
Vojenské akce v Moldavsku a Gruzii
V Moldavsku se budou 20. října a v Gruzii 26. října konat osudové volby. V obou zemích je otázkou, zda bude pokračovat demokratizační proces, který je nakonec přivede do Evropské unie.
Rusko zároveň v obou zemích vede masivní dezinformační kampaně s cílem zpomalit postup na Západ. K tomu přispívají proputinovské strany podporované Moskvou, které svým příznivcům platí peníze za hlasy a fyzicky vyhrožují oponentům.
Odborníci na Rusko se domnívají, že Putin si v obou zemích vynutí požadovaný výsledek – a vítězství přátel Moskvy prohlásí za svůj nový osobní úspěch. „Putin by to viděl stejně,“ říká jeden z těch, kteří ruského prezidenta dlouhodobě pozorně sledují. „Když se mu jinde nedaří, najednou přejde na úplně jiné pole – a tam se prohlásí za vítěze.“
