Naše ekonomika a společnost jsou založeny na vykořisťování lidí a životního prostředí, říká renomovaná klimatoložka Friederike Ottová. Pro budoucnost potřebujeme nové narativy.
Německá fyzička a klimatoložka Friederike Ottová se již řadu let zabývá výzkumem atribučních klimatických modelů. Ty umožňují zjistit, do jaké míry jsou klimatické změny zodpovědné za extrémní projevy počasí na celém světě. Ottová letos za svůj výzkum obdržela Německou cenu za životní prostředí. Během svého výzkumu mimo jiné zjistila, že v mnoha případech za to, že se z extrémní povětrnostní události stane katastrofa, nemůže jen změna klimatu, ale mnoho dalších faktorů – nedostatečné varování, špatná příprava nebo natolik nerovná společnost, že v ní jsou některé skupiny postiženy mnohem více než jiné.
Friederike Ottová: „Na tom, co děláme na globálním Severu, hodně záleží“
Friederike Ottová v současné době vydává knihu „Klimatická nespravedlnost“ (Klimaungerechtigkeit, Ullstein, 2023). V ní se snaží ukázat souvislosti mezi změnou klimatu, kapitalismem, sexismem a rasismem. „Čím nerovnější je společnost, tím méně je schopna se vypořádat s důsledky klimatických změn“, říká. Samotná technická řešení k boji proti změně klimatu nestačí. Místo toho budou v budoucnu zapotřebí také nové narativy: například že prosperita a fosilní paliva spolu nemusí nutně souviset a že ochrana klimatu také musí vést k větší míře spravedlnosti.
Standard: Paní Ottová, nedávno skončila 28. konference OSN o změně klimatu (COP28) v Dubaji. Vy sama jste se jí také zúčastnila. Co jste tam zažila?
Friederike Ottová: Dubaj je dystopie, která se stala skutečností, a proto byla velmi vhodným prostředím.
Standard: Čeho klimatická konference v oblasti ochrany klimatu dosáhla?
Ottová: Stručně řečeno: nic. Delší odpověď: již více než sto let víme, že spalování fosilních paliv vede ke globálnímu oteplování, a tím k zániku lidí a ekosystémů. Jediný způsob, jak zastavit globální oteplování, je přestat používat fosilní paliva. Přesto trvalo 28 konferencí o klimatu, než to světové vlády uznaly v oficiálním dokumentu. Z čistě věcného hlediska je to pokrok a „historický“ fakt. Slavný kompromis však není kompromisem mezi státy a různými zájmy jejich obyvatel, ale mezi krátkodobými finančními zájmy několika málo osob a zdravím a životy velké části světové populace.
Katharine Hayhoe: „Změna je nakažlivá“
Standard: Mnoho lidí si s klimatickými konferencemi pravděpodobně spojuje dvě čísla: 1,5 a 2 stupně – jinými slovy nárůst teploty, na který by se mělo globální oteplování omezit. Co si o takových limitech myslíte?
Ottová: Je naprosto logické, že v Pařížské dohodě je stanoven limit, který je dohodnut na celosvětové úrovni. Nebylo však sděleno, co tento limit znamená. Lidé se stále chovají, jako by nám při dosažení 1,5 stupně spadl na hlavu asteroid. Ale změna klimatu není útes, ze kterého bychom náhle spadli. Pro mnoho lidí bude oteplení o 1,5 stupně stejné jako oteplení o 1,4 stupně – a mnozí již pocítili účinky oteplení o 0,5 nebo 0,8 stupně. Ještě důležitější je však pochopit, že ochrana klimatu není pouze o ochraně klimatu, ale především o ochraně lidí.
Změna klimatu nedopadá na všechny stejně. Friederike Ottová na osmi extrémních povětrnostních jevech ukazuje, jaké jsou skutečné příčiny, na koho dopadají nejvíce a co znamená klimatická spravedlnost. Změna klimatu neničí lidstvo, ale lidské životy a živobytí. Příliš málo se ptáme, kdo je nejvíce postižen a proč. Nerovnost a nespravedlnost jsou jádrem toho, co činí ze změny klimatu problém lidstva. Spravedlnost proto také musí stát v jádru řešení klimatické krize.
Friederika Ottová: „Klimatická nespravedlnost“ (Klimaungerechtigkeit, Ullstein, 336 stran, 2023)
Standard: V nejbližších dnech vydáte knihu „Klimatická nespravedlnost“. I v ní vám jde o správné pojmenování věcí: nepíšete o přírodních katastrofách, ale pouze o katastrofách, nepíšete o fyzických, ale o sociálních bodech zvratu, nepíšete o klimatické krizi, ale o koloniálně-fosilní změně klimatu. Mluvíme o klimatických změnách stále nesprávným způsobem?
Ottová: Stále převládá názor, že současný stav nebo model života, který máme dnes, je nejlepší ze všech možností a že vyšší životní úroveň je příčinně spojena se spalováním fosilních paliv. „Nemůžeme se zbavit fosilních paliv, musíme zvýšit životní úroveň“, řekl před několika týdny předseda klimatické konference. O tom, že to není pravda, se můžeme přesvědčit v zemích, jako jsou Spojené arabské emiráty nebo Nigérie. Jedná se o země, které vydělávají velké peníze na prodeji ropy, ale kde se životní úroveň většiny lidí nezvýšila. Právě naopak: znečištění životního prostředí a nedostatečná sociální úroveň život většiny lidí ještě zhoršily.
Klimatolog: „To by znamenalo konec lidské civilizace“
Standard: Ve své knize používáte termín „koloniálně-fosilní změna klimatu“. Co tím máte konkrétně na mysli?
Ottová: Společenský model, ve kterém nyní žijeme, je založen na vykořisťování lidí a životního prostředí. Fosilní paliva jsou pro lidi škodlivá už jen kvůli znečištění ovzduší, které způsobují – zejména pro chudší lidi, kteří jsou často postiženi nejvíce. Tento sociální model se v Evropě a USA prosazuje tím, že obyvatele globálního Jihu využívají jako málo placené pracovní síly k těžbě zdrojů. Klimatické změny nejsou asteroidem, s nímž se musíme vypořádat, ale symptomem našeho ekonomického a sociálního systému, který nadále činí hrstku lidí bohatými a většinu nemocnými.
Standard: Mnoho lidí pravděpodobně takový hrozivý asteroid zná z filmu „K zemi hleď„.
Ottová: Ano, a tento pohled je velmi problematický. Protože naznačuje, že tam jednoduše můžeme poslat jadernou raketu a všechno bude zase v pořádku. Ale žádné technické řešení klimatických změn neexistuje. Každý rok se vynakládají miliardy eur na výzkum zachycování a ukládání uhlíku – jinými slovy na technické řešení, o kterém s jistotou víme, že problém nevyřeší. Protože i kdyby všechno šlo skvěle, zbavíme se v určitém okamžiku jen velmi malé části emisí. Existuje mnoho lokálních opatření, o kterých víme, že budou fungovat. Patří mezi ně změna našeho dopravního systému nebo zateplení našich domů. Do těchto oblastí však plyne mnohem méně peněz. Je jednodušší zůstat u technických řešení, protože pak nemusíte nic měnit. Nemusíte se tak postarat o většinu obyvatel, ale můžete dál dělat politiku pro vlivné lobbistické skupiny.
Pokud vytěsňujete změnu klimatu, přečtěte si tento článek
Standard: Klimatická krize má podle vás také mnoho společného s rasismem a sexismem. V jakém smyslu?
Ottová: Čím je společnost nerovnější, tím hůře se dokáže vypořádat s důsledky změny klimatu. Například v africké Gambii jsou ženy ve venkovských oblastech často zodpovědné za pěstování plodin pro vlastní spotřebu. To znamená, že ženy nemají ve srovnání s muži žádný příjem. Když kvůli změna klimatu nastane neúroda, mnoho žen najednou nemá vůbec nic. Mnoho výzkumných projektů ukázalo, že nárůst veder má vážné zdravotní dopady, zejména na ženy, které častěji pracují venku na polích. V jiných částech světa nejdete podobné příklady této nerovnosti.
Standdard: Jsou klimatická politika a věda o klimatu stále ještě dominovány muži?
Ottová: Ano, a velkou roli v tom hraje sexismus a také rasismus. Klimatologii stále z velké části dělají bílí muži z globálního Severu. V důsledku toho existuje nespočet studií o dopadech změny klimatu na globálním Severu, ale mnohem méně studií o adaptačních opatřeních na globálním Jihu a o tom, jak se se změnou klimatu vyrovnávají obzvláště zranitelné skupiny.
Standard: Kdo jsou tyto zranitelné skupiny?
Ottová: Jsou to lidé, kteří se méně účastní společenského života a mají horší přístup k informacím, žijí ve špatně izolovaných domech a pracují spíše venku. V Burkině Faso to mohou být dělníci na polích, ve Vídni popeláři. Právě tito lidé často při vlnách veder umírají jako první.
Standard: Vlny veder považujete za jedno z největších nebezpečí, které přináší změna klimatu. Proč tomu tak je?
Ottová: Vlny veder jsou zdaleka nejsmrtelnějšími extrémními projevy počasí. Jen v Evropě každoročně umírají na následky vln veder tisíce lidí (v létě 2022, do té doby nejteplejším létě od počátku záznamů, zemřelo na následky veder 60 000 osob, zdroj: Nature Medicine; pozn. PQ). Na druhou stranu jsou vlny veder povětrnostní událostí, která je nejsilněji ovlivněna změnou klimatu. Mnohé z vln veder, které jsme letos zažili v různých částech světa, by bez změny klimatu nenastaly. Třetím faktorem je, že lidé během vln veder nepadají mrtví na ulici. Jsou to většinou chudší lidé, lidé s již existujícími chorobami, kteří umírají ve svých špatně izolovaných domech nebo v nemocnicích. V důsledku toho zůstávají pro většinu společnosti neviditelní.
Benecke: „To přesahuje jakoukoli vědeckou představivost“
Standard: Jak se může společnost na budoucí vlny veder lépe připravit ?
Ottová: Velmi důležitou roli hrají informace: do jaké míry si lidé vůbec uvědomují nebezpečí vln veder? Většina lidí v Německu si ani nedokáže představit, že zde počasí může být smrtící. Potřebujeme včasná varování, infrastrukturu s chlazenými veřejnými budovami, kam mohou lidé jít, a veřejně dostupnou čerstvou vodu. Ve městech bez zeleně jsou teploty mnohem vyšší než tam, kde jsou stromy a parky. Velkou roli hraje také izolace budov. Města a obce si musí položit otázku, co se mohou naučit od jiných oblastí, které již extrémní vlny veder zažily.
Standard: Lidé se neustále snaží žalovat za škody způsobené změnou klimatu. Jak užitečné jsou takové klimatické žaloby?
Ottová: Tyto žaloby jsou neuvěřitelně užitečné. Můžeme jasně ukázat, že vlny veder jsou teplejší a vyskytují se mnohem častěji, než by tomu bylo bez změny klimatu. Víme také přesně, jaké jsou příčiny změny klimatu. Jinými slovy, víme, které společnosti prodaly a spálily kolik ropy, plynu a uhlí a kdy. Zároveň také víme, že tytéž společnosti si byly důsledků velmi dobře vědomy a vědomě a záměrně klamaly veřejnost. Všechny tyto dílky skládačky, které jsou potřebné pro důkazy, jsou zcela jednoznačné.
Zatím však neexistovaly žádné precedenty. V mnoha ohledech to vedlo k tomu, že byly tyto žaloby zamítnuty ještě před zahájením řízení o dokazování. To se nyní změnilo. V současné době probíhá mnoho soudních řízení. Čím více takových žalob bude, tím více bude veřejnosti zřejmé, že obchodní model fosilních společností je založen na zabíjení lidí. Pokud budou žaloby úspěšné, mohou být na odškodném přiznány velmi vysoké částky, takže se společnostem stále méně vyplatí v tomto obchodním modelu pokračovat (reportáž ZDF o greenwashingu Shellu, Mercedesu a dalších; pozn. PQ).
Standard: Začínají průmyslové země svou odpovědnost vůči změně klimatu pomalu naplňovat?
Ottová: Jen rétoricky. Pro země globálního Jihu stále nejsou téměř žádné peníze. Jen povodně v Pákistánu způsobily loni škody za 40 miliard eur. Pokud se nyní Německo postaví a řekne, že dáváme 100 milionů eur a jsme ti, kteří poskytují nejvíce peněz, pak ten poměr prostě není správný. Takto se odpovědnost nenaplňuje.
Zachrání klima sociální body zvratu?
Standard: Ve své knize se také zmiňujete o sociálních bodech zvratu v rámci klimatické krize. Vedly extrémní povětrnostní jevy posledních let již k takovému bodu zlomu?
Ottová: Společenský bod zlomu je bod, kdy je společnost skutečně ochotna se změnit, pokud jde o závažný problém, jako je změna klimatu. To zahrnuje také přehodnocení určitých narativů a ideologií. Pokud nám nedávná minulost něco ukazuje, pak to, že samotné extrémní počasí k této změně nestačí. Zřejmě nestačí, aby lidé umírali.
Standard: Co tedy ještě potřebujeme?
Ottová: V politice je třeba usilovat o to, aby se co největšímu počtu lidí žilo lépe, a ne horečně chránit odvětví, která mají velký vliv. V sociální oblasti potřebujeme nové narativy: že rozumná opatření v boji proti změně klimatu nepřinášejí odpírání a ztrátu, ale vyšší kvalitu života, více zdraví a svobody. Že se správnými opatřeními se prosperita a hojnost neodehrávají v přítomnosti, ale v budoucnosti.
Friederike Ottová je profesorkou na Granthamově institutu pro změnu klimatu a životní prostředí na Imperial College v Londýně. V roce 2015 tato fyzička a doktorka filozofie s profesorem Geertem Janem van Oldenborghem spoluzaložila iniciativu World Weather Attribution (WWA), která vyvinula metodu analýzy extrémních povětrnostních jevů v souvislosti s člověkem způsobenou klimatickou změnou. Ottová byla mimo jiné hlavní autorkou poslední hodnotící zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC). Rodačka z Kielu je mj. nositelkou Německé ceny za životní prostředí, kterou uděluje Deutsche Bundesstiftung Umwelt (DBU). Friederike Ottová byla jako spoluzakladatelka World Weather Attribution v roce 2021 zařazena na prestižní seznam „Time100“ jako jedna z nejvlivnějších osob světa.
