Německo odstavilo na jaře své poslední tři jaderné elektrárny a nyní musí žebrat o elektřinu u svých sousedů. To tvrzení se od jara opakuje stále dokola. „Žádnými žebráky o elektřinu ale nejsme“, vysvětluje v pořadu „Klima-Labor“ na ntv.de energetický expert Bruno Burger z Fraunhoferova institutu pro solární energetické systémy (ISE) a provozovatel Energy Charts.
Proč tomu tak je? Na evropském trhu s elektřinou je mezitím k dispozici tolik obnovitelné energie, že dovoz zelené energie je výrazně levnější než domácí výroba z fosilních zdrojů: „Levné zdroje elektřiny přicházejí v úvahu, drahé ne“, říká Burger. Přesto podle Burgera hrozí, že energie z uhlí v zimě zhorší německou bilanci CO2. Způsobeno by to bylo tím, že Německo musí pomáhat jaderné Francii: „Tam se sice topí elektřinou, ale bohužel ne tepelnými čerpadly, nýbrž odporovým vytápěním. V důsledku toho je spotřeba elektřiny v zimě asi o 50 % vyšší než v létě.“
Je jaderná energie šetrná ke klimatu?
ntv: Zavřeli jsme jaderné elektrárny a stali se „žebrákem o elektřinu“ – s tímto tvrzením se setkáváte stále častěji. Vždy se namáháte s vysvětlením, proč tomu tak není. Co lidé nechápou?
Bruno Burger: Žádní žebráci o elektřinu neexistují. Máme evropský trh s elektřinou, kde se nabízí elektřina z různých zemí a zdrojů. Země s levnými zdroji elektřiny se dostanou na řadu, drahé ne. Obnovitelné zdroje jsou vždy nejlevnější, ale zatím jich nemáme dostatek. Pokud tedy naše obnovitelné zdroje nestačí, nakupujeme elektřinu od sousedních zemí. To je výhodnější než abychom sami vyráběli elektřinu z fosilních zdrojů.
ntv: Platí tedy dvě věci najednou: v Německu skutečně dovážíme elektřinu z jiných zemí, ale jedná se o levnější elektřinu z obnovitelných zdrojů, nikoliv o elektřinu z uhlí z Německa, jak tomu bylo v loňském roce?
Burger: Přesně tak. Ale minulý rok byl stejně výjimečný. Mnoho francouzských jaderných elektráren nemohlo vyrábět elektřinu, protože potřebovaly údržbu, měly technické problémy nebo příliš málo chladicí vody pro reaktory. Německo proto vyrábělo hodně elektřiny z fosilních zdrojů na vývoz.
Jaderná energie je fatou morgánou
ntv: Jens Spahn (CDU) na Twitteru hřímal: „Drahé ceny elektřiny, Německo jakožto průmyslová velmoc je pod tlakem, naše závislost se zvětšila, produkujeme více emisí CO2, než je nutné. Taková je energetická bilance koaliční vlády. Díky za nic.“ Zvýšily se německé emise CO2 v důsledku ukončení provozu jaderných elektráren?
Burger: Emise CO2 závisí na počasí. Když ceny elektřiny v Evropě v zimě stoupají, je výhodné vyrábět elektřinu z fosilních paliv na vývoz. Tak tomu bylo od ledna do března. V důsledku toho se emise zvýšily. V dubnu jsme měli vyrovnanou bilanci dovozu a vývozu. Od května jsou evropské ceny elektřiny díky obnovitelným zdrojům tak nízké, že se nevyplatí vyrábět elektřinu z fosilních zdrojů. Dováželi jsme, takže naše emise CO2 výrazně klesly. Zejména v červnu a červenci bylo vyrobeno méně fosilní elektřiny, a tím jsme vypustili i méně emisí CO2 z výroby elektřiny než kdykoli předtím.
ntv: Ačkoli musí Německo v zahraničí „žebrat“ o elektřinu?
Burger: Německo není žebrákem o elektřinu. Německo dováží elektřinu, protože dovážená elektřina je levnější než elektřina z fosilních zdrojů, kterou by si samo vyrábělo.
ntv: Bylo přesto správné uzavřít naše jaderné elektrárny?
Burger: Až do 15. dubna jsme měli připojené k síti tři jaderné elektrárny, které pracovaly se sníženým výkonem a na výrobě elektřiny se podílely pouze dvěma nebo třemi procenty. Tuto diskusi považuji za planou. Poprvé jsme se rozhodli vyřadit jadernou energii v roce 2000. V roce 2010 pak došlo ke krátkému prodloužení provozní doby jaderných elektráren, které bylo o rok později po havárii ve Fukušimě staženo. Tuto kapitolu musíme uzavřít. Německé jaderné elektrárny jsou vypnuty. Nyní bychom se měli podívat dopředu a zvážit: jak rozšíříme obnovitelné zdroje energie?
Jaký typ výroby elektrické energie je nejlevnější?
ntv: Stále však slýcháváme že v situaci, kdy jsou naše dodávky energie vystaveny tlaku, neměly být jaderné elektrárny odstaveny. Ušetřily by emise CO2. Měl by jejich další provoz skutečně nějaký význam?
Burger: Otázkou je, zda by dovážená elektřina způsobila více emisí CO2 než jaderná energie – o tom pochybuji. Pokud jsou ceny elektřiny tak nízké, že se nevyplatí vyrábět elektřinu z fosilních zdrojů v Německu, nevyplatí se to ani v sousedních zemích. Protože náklady na certifikáty CO2, plyn a černé uhlí jsou podobné. Takže dovážená elektřina je převážně elektřina z obnovitelných zdrojů z okolních zemí. V závislosti na měsíci a dostupnosti to může být vodní energie ze Švýcarska a Rakouska, vodní energie z Norska nebo větrná energie z Dánska. V tomto ohledu si myslím, že není rozdíl, zda dovážíme elektřinu z obnovitelných zdrojů, nebo zda udržujeme v provozu tři jaderné elektrárny.
ntv: Klimatické hnutí se tedy také mýlilo, když tvrdilo: ‚Lepší je udržet v provozu jaderné elektrárny než vyrábět elektřinu z uhlí.‘
Burger: Ano. V letošním roce dojde k výraznému snížení emisí CO2 z výroby elektřiny, protože jsme obzvlášť v létě vyprodukovali velmi málo emisí (výroba el. energie z obnovitelných zdrojů v Německu částečně přesahovala 70 %, celoroční průměr letos atakuje hranici 60 %; pozn. PQ). Jak to bude vypadat v říjnu, listopadu a prosinci, se teprve uvidí. Záleží na teplotách, rychlosti větru a především na Francii: pokud by francouzská jaderná výroba nestačila, museli bychom pro Francii vyrábět elektřinu z fosilních zdrojů. To by samozřejmě zkazilo naši bilanci CO2, ale nemá to nic společného s tím, že sami nemáme dostatek elektřiny z obnovitelných zdrojů, ale s tím, že pomáháme jiným zemím.
Německo po odstavení posledních jaderných elektráren
ntv: Nebojíte se, že nebude dostatek energie?
Burger: V Německu máme na jedné straně spotřebu elektřiny nebo zatížení přibližně 65 až 85 gigawattů. Na druhé straně máme zajištěnou výrobu 90 gigawattů v elektrárnách, dalších 10 gigawattů v přečerpávacích elektrárnách plus obnovitelné zdroje. Elektřiny máme rozhodně dost. Jiné země mají méně. Švýcarsko a Rakousko hodně spoléhají na vodní energii. Vyrábějí více na jaře, kdy taje sníh, než v zimě. V Evropě jsou každý měsíc jiné podmínky. Nejdůležitějším hráčem je ale vždy Francie, protože používá elektrické vytápění, ale bohužel ne tepelnými čerpadly, ale odporovým vytápěním. V důsledku toho je její spotřeba elektřiny v zimě asi o 50 procent vyšší než v létě.
ntv: Když je velká zima, spotřebuje se ve Francii automaticky mnohem více elektřiny, protože všichni topí elektricky?
Burger: Přesně tak. Na každý stupeň, o který se ochladí v oblasti od nula stupňů, potřebuje Francie o 2,5 gigawattu elektřiny více. Bloky francouzských jaderných elektráren dodávají v průměru 900 megawattů. Takže s každým stupněm méně potřebují o dva až tři bloky jaderných elektráren více. Instalováno je však pouze 61 gigawattů. Když se opravdu ochladí, je Francie závislá na dovozu – nebo se částečně musí vypínat sítě, aby se ušetřila elektřina.
Neomezený růst na planetě s omezenými zdroji
ntv: Takže nejpravděpodobnějším scénářem pro zimu je, že budeme muset zapnout naše uhelné elektrárny, protože jaderná velmoc potřebuje elektřinu?
Burger: To se může stát. Ale jak jsem řekl, netýká se to jen Francie, ale i zemí jako Švýcarsko a Rakousko. Ty každou zimu dovážejí elektřinu z Německa.
ntv: Probíhá tato debata také tam? Jsou to také všichni „žebráci o elektřinu“?
Burger: V Německu je to již extrémní. Historicky jsme vždy vyváželi hodně elektřiny a vydělávali na ní slušné peníze. Nyní musíme elektřinu pro jednou dovážet a mnoho lidí si myslí, že se blíží konec světa a také, že každá kilowatthodina je francouzská jaderná energie. Ani jedno není pravda. Máme evropský trh s elektřinou, který přináší výhody všem zemím: můžeme ušetřit kapacitu elektráren nákupem levné elektřiny ze sousedních zemí nebo prodejem přebytečné elektřiny. Pro Německo to znamená, že v zimě vyvážíme za vysoké ceny a v létě dovážíme za nízké ceny. To je dobrý obchod.
ntv: Je tento „žebrácký“ argument špatný i proto, že elektřinu vždy dovážíme, když jiné země vyrábějí tolik obnovitelné energie, že nám ji téměř vnucují?
Burger: Ano, kolem oběda sami vyrábíme spoustu levné elektřiny a část z ní prodáváme sousedům. Ti nám svou levnou elektřinu prodávají k večeři nebo ke snídani. V tomto ohledu je to situace výhodná pro obě strany. Naši sousedé fungují jako zásobníky elektřiny.
ntv: Dokonce inteligentní zásobárna energie.
Burger: Přesně tak. Existují dvě možnosti: můžeme vybudovat kapacity baterií, abychom polední špičky solární energie uložili do večera, nebo můžeme využít cizí země jako zásobárnu k uskladnění elektřiny, prodat levnou elektřinu v poledne a večer ji koupit zpět. V současné době je obchodování s našimi sousedy výhodnější než rozsáhlé rozšiřování skladování energie.
Toto jsou nejnebezpečnější body zvratu klimatu
ntv: Německo se tak dokonce chová ekonomicky velmi chytře, jaderná rizika outsourcuje a využívá své sousedy. Není to v zahraničí vnímáno jako nedostatek solidarity?
Burger: Existují různé způsoby, jak se na to dívat. Před koronakrizí a válkou na Ukrajině jsme vyráběli hodně elektřiny na vývoz a zaplavovali jí své sousedy. Ani jim se to nelíbilo, protože jejich vlastní elektrárny pak stály a nemohly prodávat elektřinu.
ntv: Protože naše elektřina byla díky ruskému plynu tak levná?
Burger: Díky ruského plynu a proto, že jsme vyráběli levnou elektřinu z uhlí. Certifikáty CO2 byly tehdy velmi levné nebo se dokonce v některých případech rozdávaly. Nyní za vypouštění jedné tuny CO2 zaplatíte asi 85 eur. Když to přepočtete na různé zdroje energie, tak výrobní náklady na zemní plyn a hnědé uhlí jsou 100 eur za megawatthodinu. To je 10 centů za kilowatthodinu. Obnovitelnou elektřinu mohou levněji vyrábět naši sousedé, ale i my. To snižuje náklady na výrobu elektřiny. Stále se to prezentuje, jako by k energetické transformaci docházelo pouze v Německu, jako bychom byli bludným Holanďanem. To je naprostý nesmysl. Přechod na obnovitelné zdroje energie probíhá ve všech zemích světa.
Bruno Burger je odborník na energetiku z Fraunhoferova institutu pro solární energetické systémy (ISE). Je také provozovatelem Energy Charts, které monitorují výrobu a potřebu elektrické energie. Podkladová data grafů jsou aktualizována na denní nebo dokonce hodinové bázi a výstupy si lze interaktivně přizpůsobovat a lze je exportovat do různých grafických formátů.
