Pevnina, oceány, Antarktida: rok 2023 mnohonásobně překoná klimatické rekordy. A extremisté z fosilního průmyslu pokračují stejně jako dosud – navíc s gigantickými zisky.
Tak daleko to lidstvo nechalo dojít! Sedm nejteplejších dnů, které kdy byly na světě zaznamenány, připadá na letošní červenec – a ten ještě zdaleka neskončil. Extrémní vedra očekávají o víkendu mimo jiné USA a jižní Evropa. V Alžírsku byla zaznamenána nejteplejší noc v historii – s minimem(!) 39,6 stupně Celsia. Ale to není zdaleka všechno. Pokud byste si vedli evidenci jednotlivých zpráv o extrémním počasí, spotřebovali byste spoustu papíru. Vypadá to na staccato rekordů.
📈According to the #ERA5dataset, the 7 days from 3rd to 9th July 2023 were the 7 hottest days on record globally, making the first week of July 2023 the hottest week on record.
Get the data 👉 https://t.co/V3rirrGxRD pic.twitter.com/Hy3OrNnY12
— Copernicus ECMWF (@CopernicusECMWF) July 11, 2023
A co hůř, vše zapadá do obrazu první poloviny roku 2023:
- Od počátku satelitních měření nebyl povrch oceánu mezi 60° severní šířky a 60° jižní šířky nikdy teplejší než letos na jaře. V současné době je zejména severní Atlantik nebývale horký.
- Plocha globálního mořského ledu dosáhla nových minim, zejména v okolí Antarktidy, kde již dávno nastoupila jižní zima a kde by touto dobou mělo být množství ledu již daleko větší.
- Průměrná globální teplota vzduchu v několika dnech poprvé od začátku měření překročila 17 stupňů Celsia. To zapadá do dojmu, že uplynulý měsíc byl nejteplejším červnem, jaký byl kdy zaznamenán.
Bohužel, v tomto výčtu anomálií by se dalo pokračovat. Původně se meteorologové domnívali, že je nepravděpodobné, aby rok 2023 skončil jako nejteplejší rok v historii. Nyní už si tak jistí nejsou.
Na toto se musí naše děti připravit
O stále nových anomáliích počasí lze hovořit dvěma různými způsoby. Ten špatný se vyčerpává v rétorice rekordů (Nejteplejší! Nejvyšší! Největší odchylka!), jako bychom tu byli na mistrovství atletiky v pocení. Ten méně špatný způsob spojuje meteorologické odchylky s poznatkem, že potvrzují klimatický trend posledních let. Zemské klima se nadále vytrvale ohřívá a extrémy počasí se odpovídajícím tempem stupňují.
To vše je stav po první polovině letošního roku, kdy se v Tichém oceánu projevuje přírodní meteorologický jev El Niño. Mezitím se již nejedná o předpověď, ale o realitu. Překrytí obojího, jak lidmi způsobeného oteplování, tak přírodních výkyvů, předznamenává pro zbytek roku a především pro rok 2024 hrozivou předpověď.
Země se zbláznila – a příští rok to bude ještě horší
V minulosti bychom zřejmě konstatovali: teď už to s ochranou klimatu musíme myslet opravdu vážně. Dnes vidíme důsledky desetiletí ignorace, trestuhodného nicnedělání a také toho, že eskalace klimatické krize byla stále více podněcována – v doslovném významu slova. A je tomu tak i dnes.
Fosilní průmysl jako viník?
Proto musíme tváří v tvář stále novým meteorologickým extrémům konečně mluvit o extremistech. Připadá vám toto označení jako příliš hrubé? Dobrá, řekněme „nebezpeční radikálové“. Tato slova loni nepoužil nikdo jiný než generální tajemník OSN. António Guterres tehdy kritizoval rostoucí objem výroby a nové investice do fosilních zdrojů energie:
Climate activists are sometimes depicted as dangerous radicals.
But the truly dangerous radicals are the countries that are increasing the production of fossil fuels.
Investing in new fossil fuels infrastructure is moral and economic madness.
— António Guterres (@antonioguterres) April 5, 2022
Letos hovořil Guterres o „korporacích, které ničí naši planetu“, a obvinil průmysl fosilních paliv z „blokování“ globální energetické transformace.
My message to students at @SciencesPo and around the world.
When deciding on your career, resist the siren calls of companies that are destroying our planet, stealing our privacy, and trading in lies and hatred. pic.twitter.com/OeMhpDIu6Z
— António Guterres (@antonioguterres) June 22, 2023
Vzpomíná si někdo na březen 2018, kdy Arnold Schwarzenegger oznámil svůj záměr pohnat ropné společnosti před soud za to, že „vědomě po celém světě zabíjejí lidi“? Po tomto terminátorském prohlášení zatím nic veřejného nenásledovalo. Mezitím se však odborníci na právo skutečně zabývají tím, jak by bylo možné pohnat tzv. big oil společnosti před soud nejen za škody, ale i za úmrtí v důsledku klimatické krize. Například Donald Braman z Univerzity George Washingtona, který nedávno v časopise Harvard Environmental Law Review argumentoval, že by se ropné společnosti měly zodpovídat ze zabití.
Označení fosilního průmyslu za viníka odpovídá dvěma typům údajů, které si zaslouží mnohem větší pozornost než jakýkoli extrém počasí – a které by měly skutečně vyvolat hněv po celém světě. Jedná se o údaje o počínání ropných a plynárenských společností.
Stefan Rahmstorf vysvětluje změnu klimatu
První typ údajů říká: nikdy v minulosti nebylo v tomto odvětví dosaženo větších zisků než v loňském roce. Například společnost Shell vykázala v roce 2022 dvakrát vyšší zisk než v roce předchozím, což je nejvíce ve 115leté historii společnosti. A společnost BP rovněž dosáhla historického rekordu. Obě společnosti – stejně jako celé odvětví – těží z vyšších cen energií v důsledku ruské války proti Ukrajině. Celkově se zisky ropného a plynárenského průmyslu zvýšily na rekordní čtyři biliony dolarů (číslo s dvanácti nulami, neboli 84 720 000 000 000 českých korun, čili 84,72 bilionů, což je 38× více než činí plánovaný rozpočet České republiky pro rok 2023; pozn. PQ), jak na jaře spočítal šéf Mezinárodní agentury pro energii (IEA). Daňoví poplatníci na tyto fosilní hody významně přispívají. Na rekordní úroveň se totiž zároveň vyšplhaly i dotace, tedy státní podpora produktů této zkázy. Jak IEA uvedla na začátku července: „Tyto stupňující se výdaje jsou v příkrém rozporu s Glasgowským paktem o klimatu.“ Tento pakt v listopadu 2021 vyzval všechny státy k postupnému ukončení dotací fosilních paliv. Místo toho? Grafika výpočtu IEA vypadá jako jeden velký vykřičník.
Fossil fuel consumption subsidies rose to a record of over $1 trillion in 2022 amid the global energy crisis
Read more in this commentary from IEA’s Toru Muta & @musa_erd on why structural changes to bring down fossil fuel demand are needed ➡️ https://t.co/jyXqTHzeHE pic.twitter.com/XUXh7fuxMF
— International Energy Agency (@IEA) July 8, 2023
Druhý typ skandálních čísel z říše petroradikálů se týká jejich opomenutí. Souběžně se stupňující se klimatickou krizí totiž několik ropných gigantů opět snížilo své již tak skromné cíle v oblasti snižování emisí – včetně společností BP a Shell. Začátkem července pak šéf Shellu Wael Sawan v rozhovoru pro BBC prohlásil, že snižování těžby ropy a plynu je „nebezpečné a nezodpovědné“.
Mojib Latif: „Náš čas se krátí a nikdo to nechápe“
Mluvíme zde o průmyslu, který jako první vytvořil přesnou představu o důsledcích masového spalování uhlí, ropy a plynu. Například společnost Exxon věděla o změně klimatu nejméně od roku 1977, jak popsali vědci v časopise Science na začátku roku (Supran et al., 2023). Koncerny však své interní klimatické předpovědi raději držely pod pokličkou. A dnes v tom pokračují, jako by nebylo zítřka. Nebo, jak jim říká António Guterres: „Na každý dolar, který průmysl fosilních paliv loni vynaložil na těžbu a rozvoj, připadly pouhé čtyři centy na čistou energii a zachycování uhlíku.“
For every dollar the fossil fuel industry spent on drilling & exploration last year, only 4 cents went to clean energy & carbon capture —combined.
The world needs the industry to apply its massive resources to drive —not obstruct —the global move from fossil fuels to renewables.
— António Guterres (@antonioguterres) June 18, 2023
Je hořkou pointou, že příští summit o klimatu se bude konat v ropném emirátu Dubaj pod vedením ředitele státní ropné společnosti – na konci roku 2023, v roce extrémů počasí a klimatického extremismu.
